Aktuální dění

Novinky, mimořádné údálosti, aktuální témata. Online zpravodajství ČBA monitor si nenechte ujít. Nejnovější články ze světa ekonomiky a jejího vývoje od České bankovní asociace přehledně a na jednom místě.



Růst mezd na konci roku 2025 zůstal silný. Průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,4 % a za celý rok přidala 7,2 %. Díky nízké inflaci to znamenalo reálný růst mezd o 4,7 %, tedy více, než čekaly prognózy. Letos by sice nominální růst měl zpomalit, reálné mzdy ale mohou dál solidně růst. Průměrná nominální mzda dosáhla v loňském roce 49,2 tisíce korun a v závěru překonala po sezónním očištění 50 tisíc korun a v tržních odvětvích dosáhla téměř 51 tisíc. Mediánová mzda se 42 tisíci korun činila příložně 85 % průměrné mzdy.



Současný růst úvěrové aktivity je převážně tažen hypotečními úvěry, na které má proticyklická rezerva omezenější dopad. I když v loňském roce došlo i k oživení úvěrové aktivity i u nefinančních podniků, jedná se stále spíše o první známky oživení a ekonomika potřebuje silnější investiční aktivitu i mimo výstavbu. Za těmito důvody se pravděpodobně skrývá rozhodnutí centrální banky ponechat proticyklickou rezervu v rámci kapitálu bank beze změny na 1,25 %, ale s dovětkem rostoucí pravděpodobnosti jejího budoucího zvýšení.



Komentář České bankovní asociace k vývoji vkladů, úvěrů a nevýkonných úvěrů za leden 2026 dle statistik ČNB



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Únorová spotřebitelská inflace příjemně překvapila konsensus i centrální banku zpomalením na 1,4 % meziročně. Pomohl zejména další pokles cen potravin, ale i o něco mírnější růst cen služeb. Ovšem energetický šok kvůli íránské válce společně se stále vyšší jádrovou inflací pravděpodobně vrátí meziroční růst spotřebitelských cen k průměrným 1,7 % ve zbytku pololetí. Podrobnosti ohledně jádrové inflace, potažmo cen služeb, budou v kontextu pokračujícího růstu mezd a jednotkových mzdových nákladů důležité jak pro inflační výhled, tak výhled na úrokové sazby centrální banky (tržní vývoj viz grafy níže).



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Česká ekonomika uzavřela loňský rok silnějším růstem, než se původně čekalo. Letos by mohla 2,6 % meziroční růst zopakovat. Tahounem byla v závěru loňského roku spotřeba domácností podpořena silnějším růstem mezd, ale i silný růst zpracovatelského průmyslu. Vyšší mzdové náklady ovšem výrazně předběhly růst produktivity, a tak stále zvýšená jádrová inflace se zůstat ve fokusu centrální banky, což by mělo vyústit spíše ve stabilitu úrokové sazby ČNB na 3,5 %.



Prognostický panel ČBA očekává růst tuzemské ekonomiky v letošním roce o 2,6 %. Stejné tempo by si měla udržet i v roce 2027. Inflace by letos měla zpomalit na 1,7 % a následně zrychlit v příštím roce na 2,3 %. Jádrová inflace ale zůstává zvýšená a představuje klíčové proinflační riziko, zejména v oblasti cen služeb.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Lednové výrazné zpomalení spotřebitelských cen na 1,6 % meziročně převážně odráželo přesun příspěvků na obnovitelné zdroje z faktur domácností do státního rozpočtu. Naopak jádrová inflace mírně zvolnila na 2,7 % meziročního růstu z 2,8 % z konce minulého roku. Ceny potravin, které výrazně napomohly ztlumení inflace v závěru loňského roku, v lednu narostly, ovšem méně, než by odpovídalo sezónnímu vývoji. Růst spotřebitelských cen by měl v letošním roce dosáhnout okolo 1,7 % meziročně po 2,5 % nárůstu v roce 2025. Ovšem při stále vyšším růstu jádrové inflace okolo 2,5 %, což navíc bude vyžadovat desinflační impuls, který prozatím například ze segmentu realitního trhu nepřichází. Vyšší jádrová inflace by měla udržet stabilní úrokovou sazbu ČNB na 3,5 %, i když trh zaceňuje mírné snížení, stejně jako polovina panelistů prognózy ČBA.



Česká ekonomika poroste letos podle očekávání prognostického panelu ČBA o 2,6 %, stejné tempo by si měla udržet i v příštím roce. Inflace by měla v roce 2026 zpomalit na 1,7 % v průměru a v roce 2027 znovu mírně zrychlit na 2,3 %. Jádrová inflace ale zůstává zvýšená a představuje klíčové proinflační riziko, zejména v oblasti cen služeb.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Prosincová data přinesla pozitivní závěr roku s pokračující lepší než očekávanou průmyslovou výrobou, včetně její struktury. Totéž platí o stavební produkci, která se vrátila k lepšímu výkonu, ale brzdou zůstávají stále slabší počty stavebních povolení. Zahraniční obchod v prosinci vykázal lepší přebytek přes 25 miliard korun a za celý rok 2025 téměř 220 miliard korun. To odpovídá 2,6 % HDP, tedy méně než 2,8 % před rokem. Maloobchod sice v závěru roku neoslnil, to však neplatí o průmyslových mzdách, které se v závěru roku vrátily k dvojcifernému anualizovanému růstu. Celkově by prosincová data neměla ČNB vybízet k více holubičí rétorice, jelikož zatím nesignalizují dezinflační příspěvek z reálné ekonomiky směrem k jádrové inflaci. ČNB ovšem ve svém novém, silnějším výhledu předpokládá rovněž zlepšení produktivity práce, které společně s přísnějšími měnovými podmínkami vrací inflaci k jejímu cíli.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Lednové výrazné zpomalení spotřebitelských cen na 1,6 % meziročně nepřekvapilo konsensus a odráží především nižší ceny energií, ale i potravin a pohonných hmot. Naopak odhaduji setrvání jádrové inflace na přinejmenším 2,8% růstu z konce minulého roku. Ačkoliv jádrové tržby v maloobchodě v prosinci korigovaly poklesem o 0,6 % meziměsíčně, anualizované momentum však zůstává, společně s plány domácností, stále silné, a nenaznačuje polevení poptávkových tlaků. Stabilita úrokových sazeb se tak, i s ohledem na fiskální plány, jeví jako adekvátní postoj centrální banky, přinejmenším pro nejbližší měsíce. To je v rozporu se zaceněním na úrokovém trhu, ale to by dle mého názoru vyžadovalo výrazně nižší pnutí jádrové inflace.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Lednové zpomalení růstu spotřebitelských cen na 1,6 % (převážně díky fiskálnímu zásahu do regulovaných cen energií) bylo doprovázeno diskusí o možném mírném snížení úrokové sazby ČNB ve smyslu doladění nedávného úrokového cyklu. Ovšem setrvale vyšší momentum jádrové inflace ponechalo její úrokovou sazbu beze změny a rizika spojená s cenami služeb a fiskální politikou ponechávají všechny možnosti pohybu úrokové sazby centrální banky otevřené. To platí i s ohledem na nový výhled predikce centrální banky, která sice vybízí k nepatrnému krátkodobému snížení úrokové sazby před jejím nárůstem ke 4 % již v závěru letošního roku. Centrální banka svým rozhodnutím a zopakováním proinflačních i desinflačních rizik zchladila holubičí očekávání některých účastníků trhu a výhled na 3,5 % sazbu se jeví nadále jako pravděpodobný. Klíčové je zopakování teze udržitelnosti návratu k inflačnímu cíli skrze mírnější jádrovou inflaci.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Růst ekonomiky v závěru loňského roku zpomalil, ovšem stále dosáhl solidního půlprocentního mezikvartálního růstu HDP. Struktura růstu se výrazně nemění – dominantní je spotřeba, což pravděpodobně neplatí o investicích. To je v souladu s posledními daty o sentimentu. Pozitivnějším náznakem je zlepšující se produktivita. Vyhlídka na letošní rok je zopakování loňského 2,5% růstu, a to díky lepšímu výhledu reálného mzdového růstu a změně ve fiskální politice. Naopak slabší zahraniční poptávka, i s ohledem na sentiment v průmyslu, bude asi překážkou silnějšímu růstu ekonomiky.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Analýza shrnuje vládní regulační kroky, které v letošním roce dále zpomalí růst spotřebitelských cen, a to pravděpodobně výrazněji pod dvě procenta. Co to znamená pro ČNB, která se zdá, že začíná vypouštět holubičí balónky, přinejmenším více než koncem minulého roku? S ohledem na její dřívější komunikaci by mělo být klíčové, kam bude inflace směřovat v roce 2027, což naznačí i směřování jádrové inflace v následujících měsících. A to nejen v případě stále silně rostoucích cen služeb, které jsou středobodem této analýzy, první části triptychu před únorovým zasedáním bankovní rady ČNB.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Leden vykázal stabilní ekonomický sentiment, ovšem průmysl dál trápí slabá poptávka s negativními konsekvencemi pro investice. Naopak spotřebitelské nákupní plány zůstávají plné optimismu, také díky jak nižším cenovým očekáváním, které tlumí i průmysl, ale nikoli služby, tak i lepší očekávání na trhu práce, kde naopak pozitivně přispívá sektor služeb postrádající více pracovníků. Vypadá to tedy na pokračující solidní letošní růst ekonomiky při znatelně nižším růstu celkové inflace. Tato kombinace pravděpodobně přesouvá diskusi v ČNB ze stability či růstu sazeb k jejich stabilitě či možnému poklesu, který ovšem s ohledem na pokračující „inflaci ve službách“ a změnu v nastavení fiskální politiky není jistý.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Listopadová data potvrzují zrychlení průmyslové aktivity, tažené automobilovým průmyslem a oživením energeticky náročných odvětví, což posunulo meziroční růst průmyslu blíže k 6 %, nejvyššímu v letošním roce. Další zlepšování však může brzdit prosincový pokles průmyslového sentimentu a exportních očekávání. Stavebnictví zůstává slabé a jeho vysoký 7% meziroční růst odráží spíše minulost než současnou realitu omezených veřejných investic a slabých vydaných stavebních povoleních. Trh práce navzdory vyšší 3,3% výběrové nezaměstnanosti zatím výrazněji neochlazuje, což potvrzuje pokračující solidní mzdový růst okolo 6 % v průmyslu. Mezičtvrtletní růst HDP se tak ve čtvrtém čtvrtletí opře o průmyslovou produkci, pravděpodobně i maloobchod, ale stavebnictví a přebytek zahraničního obchodu z něho spíše ukousnou.



Prosincová inflace v Česku zůstala na 2,1 % meziročně a byla nižší, než čekala Česká národní banka i trh. Vývoj cen potravin a energií pomohl udržet celkovou inflaci nízko, zatímco jádrová inflace se po listopadovém zpomalení pravděpodobně znovu zvýšila k 2,8 %. Ovšem i tak obě čísla podstřelily výhled ČNB, a to se pravděpodobně zopakuje i v letošním roce. To by mělo tlumit riziko růstu úrokové sazby centrální banky, která ovšem zůstane netrpělivá v očekávání, jak fiskální politika ovlivní ekonomiku a inflaci do roku 2027.



Prosincová inflace v Česku zůstala na 2,1 % meziročně a byla nižší, než čekala Česká národní banka i trh. Vývoj cen potravin a energií pomohl udržet celkovou inflaci nízko, zatímco jádrová inflace se po listopadovém zpomalení pravděpodobně znovu zvýšila k 2,8 %. Ovšem i tak obě čísla podstřelily výhled ČNB, a to se pravděpodobně zopakuje i v letošním roce. To by mělo tlumit riziko růstu úrokové sazby centrální banky, která ovšem zůstane netrpělivá v očekávání, jak fiskální politika ovlivní ekonomiku a inflaci do roku 2027.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Ani třetí čtvrtletí roku 2025 nepřineslo výraznější oživení disponibilního důchodu domácností. Navzdory tomu se míra úspor domácností drží již téměř šest let abnormálně vysoko. Ve třetím kvartále to bylo 18,4 %. Slabší mezičtvrtletní růst disponibilního důchodu nestačí tempo cen nemovitostí již šest čtvrtletí v řadě. V meziročním vyjádření srovnáváme 3,4% růst průměrných příjmů vs. 10,8 % nárůst cen nákupu obydlí včetně pozemků (HPI).



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Prosincové zhoršení ekonomického sentimentu zatím nepředstavuje zlom pro výhled oživení české ekonomiky, který počítá se zhoršenou dynamikou v závěru roku 2025. Spotřební plány domácností zůstávají odolné, zatímco průmysl i trh práce vysílají spíše opatrné signály, což představuje riziko vůči očekávanému oživení investiční aktivita a brzké stabilizace rostoucí registrované nezaměstnanosti. Výhled na nižší regulované ceny energií podporuje pokles cenových očekávání, avšak přetrvávající tlaky ve stavebnictví a službách nadále tlumí dezinflační optimismus a vysílají tak spíše neutrální než holubičí vzkaz pro centrální banku.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Centrální banka nepřekvapila jednomyslným ponecháním úrokových sazeb beze změny, tedy s dvoutýdenní repo sazbou na 3,50 %, a to již páté zasedání v řadě po květnovém snížení o 25bp. Ačkoliv bankovní rada nezměnila svůj pohled na rizika a nejistoty obestírající listopadovou prognózu ČNB, s ohledem na rizika na finančních trzích a zrušení poplatku za obnovitelné zdroje však hodnotí rizika vůči inflaci jako vyrovnaná po listopadovém proinflačním hodnocení.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Realizované ceny starších bytů ve třetím čtvrtletí v ČR dle ČSÚ stouply o 3,7 % mezikvartálně, což již sedmé čtvrtletí překračuje růst příjmu a udržuje až příliš svižné meziroční tempo cen nemovitostí okolo 16 %. Pokračující silný růst dokládají i transakční ceny společnosti Flat Zone. Vyšší ceny nemovitostí se propisují i do nastavení kapitálové makroprudenční politiky ČNB, kde se objevuje diskuse nad (pravděpodobně nebrzkým) možným zavedením sektorové systémové rezervy, ale i méně intuitivní diskuse nad rolí investiční aktivity nefinančních podniků při stanovení proticyklické kapitálové rezervy.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Listopadový růst spotřebitelských cen nezpomalil na 2,1 % meziročně pouze díky volatilním, v listopadu nižším, cenám potravin. Přispělo k tomu také zpomalení jádrové inflace na 2,6 % díky nižším cenám dovolených, oblečení, zařízení domácností, ale i nižší ceny ve zdravotnictví a energie. To a listopadové přiblížení se cenové dynamice inflačního cíle, jak v případě celkové, tak i jádrové inflace, zmírňuje jestřábí tlaky na centrální banku. Ovšem pokračující svižná dynamika v cenách nájemného a stravovacích a dalších služeb nedovolí centrální bance přemýšlet o poklesu úrokové sazby.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Výrobní část české ekonomky zůstala v říjnu utlumená, což podporuje očekávání slabšího růstu HDP v závěru letošního roku. Ovšem postcovidový historický přebytek zahraničního obchodu podporuje korunu, která společně s přetrvávajícím solidním tempem mezd podpořila říjnový maloobchod. Tato část nedávného českého růstového modelu tak zůstává beze změny, což již ovšem neplatí pro stavebnictví, kde přetrvávající slabost stavebních povolení a nejistota financování investic v příštím roce představují negativní riziko.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Růst spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na 2,1 % meziročně. Hlavním důvodem byl hlubší pokles cen potravin, částečně i zpomalení jádrové inflace z nedávných 2,8 %. Přestože inflace tedy překvapila pozitivně, tak volatilita cen potravin a stále silný rychlý růst mezd o 7,1 % ve třetím čtvrtletí bude tlumit ochotu ČNB navrátit se ke snižování úrokové sazby. A stejné důvody tlumí rizika výhledu ČBA na spotřebitelskou inflaci v příštím roce kolem 2,2 %. Přetrvává výrazný rozdíl v oživení reálné hrubé mzdy mezi tržním a netržním sektorem.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Silnější mezikvartální růst HDP o 0,8 % ve třetím čtvrtletí odráží především zahraniční obchod, zatímco příspěvek domácí poptávky již nebyl tak výrazný jako v předešlém čtvrtletí. Navíc dochází ke kontinuálnímu poklesu fixních investic po vyloučení stavebních, což podkopává budoucí potenciál ekonomiky a udržuje nízký růst produktivity a podhoubí pro proinflační růst jednotkových mzdových nákladů (viz pět klíčových bodů níže).



V letošním roce poroste tuzemská ekonomika o 2,5 %, očekává to prognostický panel České bankovní asociace. V roce 2026 přijde mírné zpomalení na 2,2 %. V příštím roce se rovněž pozitivně projeví oživení investiční aktivity, také díky návratu silnější úvěrové aktivity podniků v nedávných měsících.



Česká ekonomika poroste letos podle očekávání prognostického panelu ČBA o 2,5 %, v příštím roce mírné zpomalení spíše technického rázu na 2,2 %. Zlepšení výhledu pro letošní i příští rok odráží odolnost české ekonomiky, podpořenou vyšším růstem mezd, vládními investicemi, deeskalací celních sporů a částečně i očekávanou uvolněnější fiskální politikou. V příštím roce se rovněž pozitivně projeví oživení investiční aktivity, také díky návratu silnější úvěrové aktivity podniků v nedávných měsících.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Listopadová důvěra v českou ekonomiku mírně oslabila, přesto však nadále naznačuje pokračující růst. Ovšem napříč jednotlivými sektory se objevují výrazné rozdíly, které odrážejí rýsující se změnu hospodářské politiky po volbách. Domácnosti zůstávají díky rychle rostoucím mzdám a možná i v reakci na plány nové vlády viditelně optimističtější, zatímco průmysl se vrací k dřívější slabosti. Služby opět hlásí rostoucí cenová očekávání, což udrží centrální banku v jestřábím módu.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Říjnová spotřebitelská inflace potvrdila nejen výraznější šok z vyšších cen potravin, ale ukázala i vyšší ceny dopravních služeb a ceny dopravních prostředků v rámci jádrové inflace. V delším pohledu stojí za zmínku, že ceny imputovaného nájemného již dohnaly předchozí inflační šok, a totéž již pár měsíců platí pro ceny rekreací. Údaje o vyšší říjnové inflaci a nezaměstnanosti tak centrální bance ani trhu nepomůžou vyřešit její dilema příštího pohybu úrokové sazby.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Tržby v maloobchodě a ve službách v září zklamaly, a to navzdory solidnímu růstu mezd, což potvrdily zářijové mzdy v průmyslu. Pravděpodobně se zde propisuje pozvolný, ale trvalý růst nezaměstnanosti. K silnějšímu růstu HDP ve třetím čtvrtletí tak dopomohla zářijová průmyslová výroba, která doplnila silnou stavební výrobu z předchozích měsíců. V říjnu by to s ohledem na sentiment nemuselo být jinak.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: ČNB vyčkává na nový impuls. A to jak z dat, tak z budoucí analýzy nadcházejících plánů nové vlády. Samotný výhled ČNB s mírnějším růstem spotřebitelských cen v závěru roku a reálně silnější ekonomikou ve třetím čtvrtletí otevírá možnost jestřábější komunikace ve zbytku roku. Ale domnívám se, že ČNB počká s přehodnocením komunikace na jasnější kontury nové vládní politiky.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Návrat růstu říjnových spotřebitelských cen na 2,5 % ponechá ČNB ostražitou. I když se tak stalo kvůli vyšším cenám potravin, současná dynamika jádrové inflace zůstává lehce nad inflačním cílem, což bude patrné asi i na jaře příštího roku. Ačkoliv vybrané plány nové koalice pomohou růst cen dále krotit, jiné budou v ekonomice spíše udržovat proinflační podhoubí.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Návrat k silnějšímu růstu ekonomiky o 0,7 % mezikvartálně ve třetím čtvrtletí překvapil a potvrdil tak náznaky ze silnější zářijové důvěry. Zároveň stagnující zaměstnanost přidala vítaný návrat k silnější produktivitě, což může částečně tlumit jestřábí impuls silnějšího HDP pro ČNB. Ta s největší pravděpodobností ponechá úrokové sazby beze změny na 3,5 %, a to nejen na listopadovém zasedání, ale podrobnosti HDP mohou později v listopadu udat zřetelnější tón do její komunikace.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Silnější říjnový sentiment naznačuje pro závěr letošního roku návrat k silnějšímu růstu HDP po pravděpodobně mírně horším výsledku ve třetím čtvrtletí. Vyšší cenová očekávání mohou oddálit návrat jádrové inflace k cíli.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: K zářijovému mírnějšímu tempu spotřebitelských cen na 2,3 % přispěly nižší ceny potravin, sezónní pokles cen dovolených, ale i mírnější dohánění cen ve školství, které ovšem připomíná možné cenové dohánění v dalších segmentech i v příštím roce (viz graf 4).



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Srpnové pokračování stavebního boomu a oživení maloobchodních tržeb bylo utlumeno návratem slabší průmyslové výroby, a to navzdory silnějším vývozům. Pozitivní sentiment v září ovšem naznačuje, že zpomalení růstu HDP ve třetím čtvrtletí nemusí být tak výrazné, jak naznačují čísla za červenec a srpen.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Výraznější zpomalení zářijového růstu spotřebitelských cen na 2,3 % meziročně odráží pokles většiny komponent spotřebitelského koše. Pro ČNB přináší tři zprávy, které ponechají komunikaci ČNB pravděpodobně beze změny, tedy otevřenou pro všechny možnosti vývoje úrokových sazeb.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Zářijový sentiment přináší vzpruhu po slabších měsíčních datech v červenci a tím i lepší vyhlídky pro růst HDP – hlavně díky maloobchodu a stavebnictví.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Zatímco ČNB nepřekvapivě ponechala úrokové sazby beze změny s dvoutýdenní repo sazbou na 3,5 %, prohlášení bankovní rady ohledně nastavení měnové politiky však spíše překvapilo méně jestřábím tónem ponechávající otevřené všechny možnosti budoucího nastavení měnové politiky.



Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Vyšší, než očekávaný, růst mezd bude na zářijovém setkání bankovní rady ČNB hlavním, ale ne jediným důvodem pro ponechání úrokové sazby na 3,5 % a zesílení jestřábího tónu v komunikaci. Ta sice může indikovat další pohyb úrokové sazby vzhůru, ale spíše v nespecifikovaném vzdálenějším horizontu. Silnější koruna či zpřísnění měnové politiky skrze delší konec výnosové křivky asi ČNB k holubičímu smýšlení nenavedou.



Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Růst CPI v srpnu zpomalil na 2,5 % meziročně, ale jádrová inflace mírně zrychlila k 2,8 % v souladu s predikcí ČNB. Segment jádrových cen služeb po vyloučení imputovaného nájemného v srpnu meziměsíčně zrychlil, ale jeho tříměsíční průměr zůstává výrazně pod dynamikou z prvního pololetí letošního roku.



Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Ekonomika se sice ve druhém čtvrtletí nadechla k půlprocentnímu růstu, ale červencová čísla spíše zklamala a naznačují ochlazení. Ovšem česká ekonomika generuje proinflační rizika, což omezuje manévrovací prostor ČNB, která pravděpodobně setrvá na tezi terminální úrokové sazby ČNB na 3,5 %. Srpnová registrovaná nezaměstnanost potvrdila horší trend, který ovšem ostatní údaje nepotvrzují.



V letošním roce poroste tuzemská ekonomika o 2,1 %, očekává to prognostický panel České bankovní asociace. Odhad působní optimističtěji než květnová predikce, která pro letošek počítala pouze s 1,7 %. Zlepšení přichází navzdory vyšším 15% americkým clům, která by měla zůstat v platnosti i v roce 2026.



Česká ekonomika poroste letos podle očekávání prognostického panelu ČBA o 2,1 %, v příštím roce by to mělo být o desetinu méně. Prognóza tak působní optimističtěji než květnová predikce, která pro letošní rok počítala pouze s 1,7 %. Zlepšení přichází navzdory vyšším 15% americkým clům, která by měla zůstat v platnosti i v roce 2026.



Srpen 2025: ČBA zlepšila výhled na českou ekonomiku. Růst o 2,1 % potvrzuje odolnost a mírně vyšší inflace vede k opatrnější ČNB



Česká bankovní asociace zhoršila výhled růstu tuzemské ekonomiky pro letošní rok, a to na 1,7 %. V únorové makroekonomické prognóze byl přitom očekávaný růst 2,1 %. Do horšího výhledu se výrazně propsal negativní dopad obchodních válek a nejistota s nimi spojená. V příštím roce by tempo růstu mělo mírně zrychlit na 2,0 %.



Květen 2025: ČBA zhoršila výhled pro českou ekonomiku. Letos poroste o 1,7 %, příští rok o 2 %. Ekonomové předpokládají 12% americká cla



Česká ekonomika poroste v letošním roce o 2,1 %. Odhaduje to podle makroekonomická prognóza ČBA. Do výhledu se výrazně promítá nejistota z nastolení obchodních válek. V základním scénáři počítáme v letošním roce s obdobným meziročním růstem spotřebitelských cen o 2,4 % jako v loňském roce a pouze s mírným zvolněním v roce 2026 na 2,2 %.



Tuzemská ekonomika letos poroste podle makroekonomické prognózy ČBA o 2,1 %. Do výhledu se výrazně promítá nejistota z nastolení obchodních válek. V základním scénáři počítáme v letošním roce s obdobným meziročním růstem spotřebitelských cen o 2,4 % jako v loňském roce a pouze s mírným zvolněním v roce 2026 na 2,2 %. Úrokové sazby ČNB budou pravděpodobně nadále pozvolně klesat a v letošním roce by se dvoutýdenní repo sazba měla dostat k úrovni 3,25 % a v příštím roce ke 3 %.



Tuzemská ekonomika letos meziročně poroste o 1 %, což je obdobná hodnota očekáváná minulou prognózou. Pro příští rok se předpokládá zrychlení HDP o 2,3 %. Oproti předešlé prognóze byl odhad pro rok 2025 přehodnocen téměř o půl procentního bodu směrem dolů, důvodem je zejména slabší vývoj v zahraničí.



Listopad 2024: Růst tuzemské ekonomiky bude letos mírný, v příštím roce cílí těsně nad 2 %, bude ale pomalejší, než čekala srpnová prognóza



Tuzemská ekonomika letos poroste pomaleji, než se očekávalo. Meziroční růst bude o 0,9 %, odhad se tak oproti květnové prognóze snížil o půl procentního bodu. Slabší vývoj je spojen s nepříznivým výhledem na vývoj zahraniční poptávky. V dalším dílu bude rozhovor s ekonomem Jaromírem Šindelem.



Meziroční dynamika úvěrů se celkem zvedla z únorových 4,9 % na 5 %, přičemž u podnikových úvěrů stoupla rovněž o desetinu procentního bodu na 10,7 %, beze změny v meziročním tempu růstu byly spotřebitelské úvěry (+8,5 %) a půjčky na bydlení (+ 4,2 %). Zájem o hypotéky stoupá, počet sjednaných nových půjček roste, ve finančním vyjádření z 10,3 mld. Kč před rokem na 15,45 mld. v letošním březnu.



Průměrná velikost hypotéky dosáhla v dubnu nového rekordu ve výši 3,6 miliónu korun. Překonala tak dosavadní nejvyšší hodnotu ze závěru roku 2021, která činila 3,46 miliónu korun. Hypoteční trh tak citelně posílil. Meziměsíčně se objem hypotečních úvěrů zvýšil o 20 %.



Květen 2024: Letošní zotavování bude pozvolné, v příštím roce by měl růst zrychlit, inflace setrvá letos i příští rok u 2% cíle centrální banky



Únor 2024: Tuzemská ekonomika se bude v letošním roce zotavovat pozvolna. Růst by měla pouze o 1,2 %, inflace se přiblíží cíli centrální banky



Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA



Srpen 2023: Tuzemská ekonomika na hraně recese, letos bude stagnovat a v příštím roce vzroste jen mírně. Inflace se výrazně sníží



Ekonomická důvěra v dubnu plošně vzrostla, nejvíce pak byla tažena průmyslem, domácnostmi a službami. Nárůst důvěry však zaznamenaly všechny sledované segmenty ekonomiky, k čemuž došlo naposledy v polovině předminulého roku (graf 1).



Hypotéku plánuje pětina populace. Zájem o půjčky na bydlení meziročně vzrostl o třetinu. Životní náklady a vysoké ceny nemovitostí Čechům komplikují situaci.



Komentář České bankovní asociace k vývoji vkladů, úvěrů a nevýkonných úvěrů za únor 2023 dle statistik ČNB. Česká bankovní asociace vypustila do světa svůj nový přehled ekonomických indikátorů ČBA Monitor, který sleduje i hlavní parametry vývoje úvěrů a vkladů v bankovním systému.



Únorový meziroční růst cen zpomalil z lednových 17,5 % na 16,7 %, což je hodnota nepatrně nad odhadem analytiků dle Reuters (16,6 %) i odhadem ČNB (16,5 %). Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,6 % po 6 % v lednu (graf 1).



Růst průměrné mzdy v 4. čtvrtletí minulého roku dosáhl 7,9 % yoy a zrychlil z 6,2 % v předchozím čtvrtletí. Růst byl nepatrně nad očekáváním trhu, nicméně mírně za předpoklady poslední prognózy ČNB (8,3 % yoy). Mediánová mzda rostla rychleji, a to o 9 %.



Ani začátek roku ve znamení Zajíce nepřinesl do bankovní statistiky jakékoli výrazné zhoršení schopnosti dlužníků splácet své závazky vůči bankám. Vzhledem k tomu, v jak turbulentním hospodářském turbulentním prostředí se české hospodářství pohybuje, by se dalo očekávat, že zejména u nefinančních podniků bude otisk situace negativní, a to v nikoli v řádu desetinek, ale celých procentních bodů.



Únor 2023: V letošním roce bude tuzemská ekonomika stagnovat, v první polovině roku hrozí stále mělká recese. Inflace klesne pomaleji a za celý letošní rok překoná hranici 10 %



Vzhledem k ucelené časové řadě bankovní statistiky, včetně údajů za loňský prosinec, zveřejněných Českou národní bankou (ČNB) je vhodné se ohlédnout za tímto mimořádným obdobím.



ČBA souhrnné statistiky za celý bankovní trh - jde především o objemy a počty nově poskytnutých a refinancovaných hypoték a příslušnou úrokovou sazbu.



Listopad 2022: Tuzemská ekonomika směřuje do mírné recese, v příštím roce bude hrubý domácí produkt jen stagnovat. Inflace bude klesat pomaleji a za celý příští rok se bude pohybovat kolem 10 %



Srpen 2022: Česká ekonomika letos poroste o 2,4 %, v příštím roce o 1 %. Inflace se přiblíží k 20% hranici a zvýšená zůstane i v příštím roce.