Domácnosti i firmy sedí na hotovosti. Splácí se i nadále vzorně.
Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce České bankovní asociace
Česká bankovní asociace publikuje řadu ekonomických indikátorů ČBA Monitor, včetně hlavních parametrů vývoje úvěrů a vkladů v tuzemském bankovním systému. Takže na adrese https://www.cbamonitor.cz/kategorie/uvery-a-vklady najdete každoměsíčně aktualizované vybrané údaje z bankovní statistiky publikované Českou národní bankou. K číslům přidáváme komentář, který je zasazuje do kontextu.
Prosincová bankovní statistika je zároveň příležitostí k ohlédnutí (nejen) za minulým rokem. Tentokrát se soustředíme především na vývoj „nových obchodů“ jak na straně vkladů, tak na straně úvěrů, a podíváme se na to prizmatem celého desetiletí.
Dlouhé časové řady umožňují interpretovat vývoj v kontextu a postihnout výraznější změny.
U vkladů je vidět jednoznačný vliv pandemie, kdy od února 2020 vklady opouštějí trendovou křivku a měsíční objemy nových obchodů prudce stoupají vzhledem k nejistotě z budoucího vývoje, ale také vzhledem k uzávěrám, které způsobily odloženou spotřebu. Na národohospodářské úrovni vidíme zrcadlení téhož fenoménu ve statistice národních účtů – podstatné zvýšení míry úspor, která je asi o polovinu vyšší než dlouhodobý průměr (18 % oproti 12 %).
Následné zklidnění situace vedlo k nižšímu sklonu k tvorbě dodatečných vkladů (nové obchody), celkový objem úložek však dále rostl (graf 2). Vzestup úrokových sazeb počínaje druhým pololetím roku 2021 se promítnul do změny časové struktury vkladů, ve prospěch lépe úročených úložek s výpovědní lhůtou. Po vypuknutí války na Ukrajině začaly měsíční objemy nových vkladů stoupat, tento trend trvá dosud.
Graf 1: Korunové vklady domácností – nové obchody
Graf 2: Vývoj vkladů v sektoru domácností
Ještě pozoruhodnější je vývoj nových obchodů a celkových depozit
v případě firemního sektoru. Zřetelně je vidět skokový nárůst jednodenních
vkladů po vypuknutí pandemie, následovaný silným vzestupem depozit
s dohodnutou splatností na úkor krátkých úložek poté, co byly podniky
schopné vyjednat lepší úrokové sazby. Na stavové veličině celkového objemu
vkladů vidíme vzestup, kde vysvětlení spočívá jak v trvajících
nejistotách, které tlumí investiční aktivitu, ale také v dobré ziskovosti
na úrovni nefinančních podniků jako celku. Ministerstvo financí ve své poslední
makroekonomické predikci předpokládá pokles míry firemních zisků v tomto
roce a naopak s nárůstem dlouho potlačovaných reálných mezd, kde by mělo dojít
k obratu, což by se mělo propsat i do schopnosti vytvářet volnou hotovost
končící na vkladových účtech bank.
Graf 3: Vklady nefinančních podniků – nové obchody
Graf 4 :Vklady nefinančních podniků – celkový objem
Úvěry podnikové i pro domácnosti
Ekonomický růst a zlepšená důvěra v budoucí vývoj by se měla promítnout na rostoucí poptávce po úvěrech, což by mělo být ještě akcelerováno v případě výrazného poklesu úrokových sazeb. V případě podniků je velmi zajímavý vývoj poptávky po úvěrech v eurech, které pro firmy s tržbami v cizí měně dlouho vycházely nepoměrně levněji.
Co nám v tomto směru říkají grafy? Na desetileté časové řadě je zřetelně vidět, jak v posledních dvou letech zájem o čerpání úvěrů klesal a v případě kontokorentů a revolvingových úvěrů se dostala na nejnižší objemy za posledních deset let. Čemu se naopak dařilo velmi, vzhledem k velikému úrokovému diferenciálu mezi eurem a korunou, byly kontokorenty a revolvingy v eurech (Graf 6), násobně vyšší než kdykoli v uplynulé dekádě.
Graf 5: Korunové úvěry podnikům-nové obchody
Graf 6: Eurové úvěry podnikům – nové obchody
Graf 7: Stav korunových úvěrů nefinančním podnikům
Graf č.7 je pozoruhodný, pokud si uvědomíme, že hrubý domácí produkt v běžných cenách byl s 4,1 biliony korun podstatně nižší než loni, kdy dosáhl zhruba 7,3 bilionu korun. Jinak řečeno, podniková sféra si vystačí s podstatně nižším objemem úvěrů, je do značné míry schopna se financovat z vlastních zdrojů a ještě vytvářet velký objem vkladů (viz Graf č.4), takže mají na úložkách víc peněz, než kolik dluží.
Nebýt poptávky domácností po úvěrech, bylo by bankám mnohem hůř
Jinak řečeno, růst celkového objemu úvěrů zčásti závisel na zájmu firem o eurové půjčky, ale hlavně na tom, jak šly obchody s domácnostmi, kde dominantní roli sehrávají úvěry na bydlení. Uznejte, že to je neporovnatelně odlišná stoupající křivka (graf č.8). Pravda, vývoj nových obchodů prozrazuje značný cyklický výkyv související jak s poklesem reálných příjmů domácnosti, tak s růstem úrokových sazeb, které velmi utlumily poptávku zejména po úvěrech na bydlení. Uvolnění pravidel pro poskytování hypoték a mírný pokles cen bytů přináší pozvolné oživení, ale objemy nového byznysu z onoho velmi anomálního pandemického roku 2020 se hned tak opakovat nebudou. On se nebude nejspíš opakovat velmi dlouho, chtěl bych říct: doufejme. Považovat takový skok za něco zdravého a žádoucího totiž nelze. Naštěstí tento boom netrval tak dlouho a nepotkal se s dalšími negativními faktory typu nárůstu nezaměstnanosti, které by ze strmých křivek obchodů vyrobily strmé nárůsty nesplácených úvěrů.
Graf 8: Vývoj celkového objemu úvěrů poskytnutých sektoru domácností
Graf č. 9 Nové obchody v sektoru domácností: ten boom z roku 2020 se hned tak opakovat nebude
Graf č. 10 Platební morálka vynikající: nevýkonné úvěry stále na historických minimech
Prosinec přinesl návrat do historického minima 2,61 % nevýkonných podnikových úvěrů za celou časovou řadu od ledna 2002. V případě domácností bylo několik měsíců v loňském roce lepších, ale o nepatrný rozdíl na druhém místě za desetinnou čárkou. Je to sice zpětný pohled do zrcátka, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se do budoucna v domácnostech měla schopnost splácet při očekávaném růstu reálných příjmů a stále velmi nízké nezaměstnanosti zhoršovat. V případě podniků to bude trochu napínavější, ale troufám si tvrdit, že ani letos se nějaké zhoršení podílu nevýkonných úvěru v řádu několika procentních bodů konat nebude.
Poznámka: meziroční srovnání stavových veličin (stavy úvěrů k datu, tedy nikoli nové obchody za měsíc) zkresluje „faktor Sberbank“, která loni na jaře přišla o licenci, takže z bankovní statistiky vypadly všechny úvěry, nepojištěné vklady a část pojištěných vkladů, které si bývalí klienti Sberbank zpočátku ponechali doma. Za duben 2023 a dále už portfolio úvěrů Sberbank v nominální hodnotě 47,1 miliardy Kč znovu v bankovní statistice figuruje za cenu pořízení 41 miliard Kč, neboť je převzala jednou smlouvou jiná banka. V meziročním srovnání toto zkreslení bude patrné zvlášť u úvěrů až do dubna 2024.