Úvěry a vklady

Základní ukazatele o vývoji úvěrů a vkladů tuzemského bankovního sektoru z oficiálních statistik České národní banky

Dynamika úvěrů

(% yoy)

10,9 % yoy

září 2026

Dynamika vkladů

(% yoy)

4,9 % yoy

září 2026

Podíl špatných (nevýkonných) úvěrů

(%)

1,4 %

září 2026

Nové úvěry v ekonomice

mld. Kč

113 mld. Kč

září 2026

Impuls z nových úvěrů do ekonomiky

% HDP

16,4 % HDP

Q3 / 2026

Úrokové sazby na nové úvěry

%

5,5 %

září 2026

Komentáře

Fokus: Hypoteční sazby: není sazba, jako sazba
Fokus: Hypoteční sazby: není sazba, jako sazba

Cena tříletých peněz na trhu od února vzrostla přibližně o 1,4 procentního bodu, hypoteční sazby zhruba o jeden bod. Růst tržních sazeb se tak do hypotečních sazeb zatím promítl jen částečně. Je přitom důležité rozlišovat mezi souhrnnou nabídkovou sazbou, sazbou pro nejčastěji volenou fixaci a úrokem, který si klient skutečně sjedná. Rozpětí mezi hypotečními a tržními sazbami, které nelze zaměňovat za čistý zisk bank, patří v Česku dlouhodobě k nejnižším v EU a v posledních letech se pohybuje i pod svým dlouhodobým průměrem. To je v souladu také s nižší čistou úrokovou marží bank, vyjádřenou poměrem čistých úrokových výnosů k aktivům.

Bankovní statistika za srpen 2026
Bankovní statistika za srpen 2026

Dynamická poptávka po úvěrech a skvělá platební morálka při splácení hypoték a firemních půjček pokračovaly i v druhém prázdninovém měsíci

ČNB drží sazby na 3,75 %. Jádrová inflace a energie nechávají otevřené zvýšení v listopadu
ČNB drží sazby na 3,75 %. Jádrová inflace a energie nechávají otevřené zvýšení v listopadu

Zářijové rozhodnutí bylo jednomyslné a bankovní rada prozatím nepovažovala za nutné navázat na červnové zvýšení sazeb dalším zpřísněním měnových podmínek. Finanční podmínky navíc zpřísňuje růst delších tržních sazeb, který se promítá i do poskytování úvěrů. ČNB v listopadu znovu otevře otázku, zda ponechat sazbu na 3,75 %, nebo ji zvýšit na 4 %. Druhá možnost se mi zdá pravděpodobnější, pokud nepřijde výraznější ochlazení domácích dat či normalizace cen komodit. Trh přitom očekává ještě výraznější růst sazeb na 4,75 % na devítiměsíčním horizontu. Českou výnosovou křivku však, i díky domácím faktorům, výrazně ovlivňují také zahraniční sazby. Prostor ČNB nepřikládat jejich vývoji větší váhu bude zejména záviset na dalším vývoji jádrové inflace a kurzu koruny, jehož význam zdůraznil také guvernér.

Bankovní statistika za červenec 2026
Bankovní statistika za červenec 2026

Vcelku dobrý hospodářský výkon kolem 2 % za prvních šest měsíců tohoto roku, překvapivá odolnost českého zpracovatelského průmyslu a solidní spotřebitelská poptávka se promítají také do úvěrové aktivity. Roste všechno – od spotřebitelských půjček přes hypotéky až po úvěry podnikatelským subjektům. Červenec přitom udržel podíl nevýkonných úvěrů na úrovni mnohaletých minim, a třeba u nefinančních podniků rekord ještě zlepšil. Český bankovní systém se tak ocitl ve svatém grálu bankéřů: uspokojuje dynamickou poptávku po úvěrech, které zůstávají velmi zdravé. To platí i v mezinárodním měřítku, uváděném EBA Risk Dashboard, podle kterého bylo ke konci března tohoto roku (data za druhé čtvrtletí ještě EBA nezveřejnila) Česko v nejlepší třetině celoevropského žebříčku, pokud jde o kvalitu úvěrového portfolia.

Dva zátěžové testy bank, jeden závěr: odolnost českých bank
Dva zátěžové testy bank, jeden závěr: odolnost českých bank

Česká národní banka zveřejnila za poslední dva měsíce dva zátěžové testy, které na první pohled přinesly rozdílné výsledky. V makrozátěžovém testu z červnové Zprávy o finanční stabilitě klesá kapitálový poměr sektoru na 15,8 %, zatímco v srpnovém dohledovém testu na 18,4 %. Nejde však přímo o rozpor, ale o důsledek odlišného účelu a metodiky. Oba testy potvrzují, že české banky by zvládly i mimořádně hlubokou recesi. Níže rozebírám klíčové čtyři rozdíly těchto testů.

ČNB čeká na nový impuls a spoléhá na méně inflační růst ekonomiky
ČNB čeká na nový impuls a spoléhá na méně inflační růst ekonomiky

Bankovní rada ponechala úrokovou sazbu beze změny na 3,75 %. Predikovaný nárůst úrokové sazby ke 4 % nebyl pro bankovní radu asi dostatečný, možná kvůli slabšímu růstu ekonomiky, silné koruně a nižší meziměsíční dynamice jádrové inflace. K tomu se přidává komunikační problém kvůli v podstatě slabému růstu celkových spotřebitelských cen. Proinflační rizika přetrvávají, a to i v kontextu očekávaného silnějšího, ale méně inflačního růstu ekonomiky.

Srpnová stabilita sazeb ČNB nepřekvapí, zářijové zvýšení na 4 % ale zůstává na obzoru
Srpnová stabilita sazeb ČNB nepřekvapí, zářijové zvýšení na 4 % ale zůstává na obzoru

ČNB v srpnu pravděpodobně ponechá dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %. Vyčkávací krok ECB z července ale není pro českou měnovou politiku úplným návodem: domácí jádrová inflace, trh práce a úvěrová aktivita působí více proinflačně. České úvěry ovšem netáhnou pouze hypotéky, ale je patrné i oživení investičních úvěrů, které mohou ulevit z inflačních tlaků na nabídkové straně. Pokud se spotřebitelské ceny služeb v červenci a srpnu znovu rozběhnou, může bankovní rada 17. září zvýšit sazbu na 4 %. Trhy zaceňují podzimní zvýšení úrokové sazby ČNB i ECB.

Hypoteční standardy se zpřísnily, ale nejen silná poptávka tlumila dopad do úvěrových podmínek
Hypoteční standardy se zpřísnily, ale nejen silná poptávka tlumila dopad do úvěrových podmínek

Šetření ČNB ohledně úvěrových podmínek bank za druhé čtvrtletí nepřekvapilo, nejvýraznější změna se týkala úvěrů na bydlení. Přísnější kritéria centrální banky pro investiční hypotéky zpřísnila nejen úvěrové požadavky bank. V souladu s historickou zkušeností podpořila, pravděpodobně přechodně, poptávku. Dopad na úvěrové podmínky částečně kompenzovaly nižší marže bank a přívětivější podmínky splatnosti. Silnější poptávka tak v prostředí stále silné konkurence napomohla zmírnit dopad skoku tržních úrokových sazeb na hypoteční úrokovou sazbu, která tak vzrostla mírněji. Ovšem očekávání slabší poptávky po úvěrech na bydlení ve třetím čtvrtletí tento příběh mění. Šetření u spotřebních a podnikových úvěrů také asi ponechá u ČNB spíše jestřábí pohled.

ČNB zvedla úrokovou sazbu na 3,75 % a pravděpodobně tam vyčká do podzimu
ČNB zvedla úrokovou sazbu na 3,75 % a pravděpodobně tam vyčká do podzimu

Bankovní rada zvedla úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. Hlavním důvodem nepřekvapivě byl stále vysoký růst poptávkové, tzv. jádrové inflace, který odráží silnější růst mezd. Ovšem rozhodnutí také reflektuje silnější úvěrovou dynamiku a růst cen nemovitostí. Dnešní rozhodnutí považuji za snahu centrální banky udržet růst spotřebitelské inflace na inflačním cíli v delším horizontu, což není s jádrovou inflací okolo 3 % možné. Dnešní rozhodnutí snižuje rizikovou prémii, respektive nejistotu ohledně kredibility dosažení inflačního cíle a nezávislosti centrální banky. Níže diskutuji další možné kroky a dopady na ekonomiku a bankovní sektor. Pokud se udrží ceny energií níže, pak to sníží pravděpodobnost dosáhnutí 4% úrokové sazby ČNB . Ovšem jádrová inflace musí zchladit své momentum, aby se tam ČNB nedostala.

ČNB zpřísňuje kapitálovou rezervu bank. Reaguje na rychlejší růst úvěrů i nová rizika včetně fiskálního
ČNB zpřísňuje kapitálovou rezervu bank. Reaguje na rychlejší růst úvěrů i nová rizika včetně fiskálního

Proticyklická kapitálová rezerva by měla od července 2027 vzrůst na 1,5 %, což v příštím roce zvýší celkové kapitálové požadavky bank přibližně na 17 %. ČNB tím reaguje na pokračující růst úvěrů domácnostem i firmám a nižší vnímaná rizika v bankovním sektoru. A opět se nám zde promítá i silnější růst mezd převyšující produktivitu. V případě rostoucích investičních úvěrů jde ovšem o dilema pro makroprudenční politiku. Vedle finančního cyklu se do rozhodnutí pravděpodobně promítly také výsledky zátěžových testů včetně obavy z propojení bankovního a vládního sektoru. Hypoteční pravidla ponechává beze změny.

Vlna refixací hypoték sílí, úrokový šok ale slábne. Rizikem zůstává vyšší inflace
Vlna refixací hypoték sílí, úrokový šok ale slábne. Rizikem zůstává vyšší inflace

Letošní rok přináší silnou vlnu končících fixací hypoték a kratší fixace z minulých let navýší tyto objemy i v příštích letech. K novému odhadu centrální banky, podle něhož budou v letech 2026–2028 končit fixace hypoték v průměrném objemu 534 miliard korun ročně, přidáváme scénáře odlišných úrokových šoků podle vývoje hypotečních sazeb. V letech 2027–2028 by se měl negativní úrokový šok zmírnit do rozmezí 0,1–0,6 procentního bodu z letošních 1,1 až 1,4 p.b. Nastiňujeme však i rizikovější scénář vyššího úrokového šoku. Negativní úrokový šok u končících fixací z období nízkých sazeb letos dosáhne přibližně 3,5 % průměrného rodinného příjmu žadatelů o hypotéku, v průměru napříč všemi domácnostmi ale bude zhruba poloviční. V obou případech by ho měl pokrýt očekávaný reálný růst mezd a platů.

Tržní síly v hypotečních sazbách: Růst tržních úroků se do hypoték promítl jen částečně. Pomáhá silná konkurence na trhu.
Tržní síly v hypotečních sazbách: Růst tržních úroků se do hypoték promítl jen částečně. Pomáhá silná konkurence na trhu.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Hypoteční sazby významně určuje pohyb tržních úroků. Nicméně důležité jsou i strukturální faktory na bankovním trhu. Šetření ČNB o úvěrových podmínkách v naší analýze pomáhá vysvětlit, jaké faktory ovlivňují rozdíl mezi hypotečními a tržními úrokovými sazbami odchyluje od jeho běžné úrovně. Analýza ČBA ukazuje, že klíčovou roli hraje kombinace silnější poptávky a konkurence mezi bankami. Právě ta může vést k příznivějším sazbám pro klienty, aniž by se narušila stabilita trhu. Námi sledovaný rozdíl hypotečních sazeb od tržních úroků tedy tlumí hlavně silnější poptávka ovšem v prostředí rostoucí konkurence, což je klíčové. Svou roli hraje i ziskovost bank, která působí jako korekční mechanismus udržující konkurenční rozpětí úrokových sazeb, ale i stabilitu trhu.

Fiskální politika udržuje všechny možnosti pohybu úrokové sazby ČNB otevřené
Fiskální politika udržuje všechny možnosti pohybu úrokové sazby ČNB otevřené

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Lednové zpomalení růstu spotřebitelských cen na 1,6 % (převážně díky fiskálnímu zásahu do regulovaných cen energií) bylo doprovázeno diskusí o možném mírném snížení úrokové sazby ČNB ve smyslu doladění nedávného úrokového cyklu. Ovšem setrvale vyšší momentum jádrové inflace ponechalo její úrokovou sazbu beze změny a rizika spojená s cenami služeb a fiskální politikou ponechávají všechny možnosti pohybu úrokové sazby centrální banky otevřené. To platí i s ohledem na nový výhled predikce centrální banky, která sice vybízí k nepatrnému krátkodobému snížení úrokové sazby před jejím nárůstem ke 4 % již v závěru letošního roku. Centrální banka svým rozhodnutím a zopakováním proinflačních i desinflačních rizik zchladila holubičí očekávání některých účastníků trhu a výhled na 3,5 % sazbu se jeví nadále jako pravděpodobný. Klíčové je zopakování teze udržitelnosti návratu k inflačnímu cíli skrze mírnější jádrovou inflaci.

Je nezměněná úroková sazba ČNB na 3,50 % znamením nastávající bonanzy, nebo klidu před bouří?
Je nezměněná úroková sazba ČNB na 3,50 % znamením nastávající bonanzy, nebo klidu před bouří?

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Centrální banka nepřekvapila jednomyslným ponecháním úrokových sazeb beze změny, tedy s dvoutýdenní repo sazbou na 3,50 %, a to již páté zasedání v řadě po květnovém snížení o 25bp. Ačkoliv bankovní rada nezměnila svůj pohled na rizika a nejistoty obestírající listopadovou prognózu ČNB, s ohledem na rizika na finančních trzích a zrušení poplatku za obnovitelné zdroje však hodnotí rizika vůči inflaci jako vyrovnaná po listopadovém proinflačním hodnocení.

ČNB překvapila méně jestřábím tónem při ponechání úrokové sazby na 3,5 %
ČNB překvapila méně jestřábím tónem při ponechání úrokové sazby na 3,5 %

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Zatímco ČNB nepřekvapivě ponechala úrokové sazby beze změny s dvoutýdenní repo sazbou na 3,5 %, prohlášení bankovní rady ohledně nastavení měnové politiky však spíše překvapilo méně jestřábím tónem ponechávající otevřené všechny možnosti budoucího nastavení měnové politiky.

Zářijové rozhodnutí ČNB o úrokové sazbě: jestřábí klid před bouří?
Zářijové rozhodnutí ČNB o úrokové sazbě: jestřábí klid před bouří?

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Vyšší, než očekávaný, růst mezd bude na zářijovém setkání bankovní rady ČNB hlavním, ale ne jediným důvodem pro ponechání úrokové sazby na 3,5 % a zesílení jestřábího tónu v komunikaci. Ta sice může indikovat další pohyb úrokové sazby vzhůru, ale spíše v nespecifikovaném vzdálenějším horizontu. Silnější koruna či zpřísnění měnové politiky skrze delší konec výnosové křivky asi ČNB k holubičímu smýšlení nenavedou.

Bankovní statistika za březen: rozhovor s Miroslavem Zámečníkem

Meziroční dynamika úvěrů se celkem zvedla z únorových 4,9 % na 5 %, přičemž u podnikových úvěrů stoupla rovněž o desetinu procentního bodu na 10,7 %, beze změny v meziročním tempu růstu byly spotřebitelské úvěry (+8,5 %) a půjčky na bydlení (+ 4,2 %). Zájem o hypotéky stoupá, počet sjednaných nových půjček roste, ve finančním vyjádření z 10,3 mld. Kč před rokem na 15,45 mld. v letošním březnu.

Bankovní statistika za únor: Podíl nevýkonných úvěrů jen 3,3 %
Bankovní statistika za únor: Podíl nevýkonných úvěrů jen 3,3 %

Komentář České bankovní asociace k vývoji vkladů, úvěrů a nevýkonných úvěrů za únor 2023 dle statistik ČNB. Česká bankovní asociace vypustila do světa svůj nový přehled ekonomických indikátorů ČBA Monitor, který sleduje i hlavní parametry vývoje úvěrů a vkladů v bankovním systému.