Fiskální politika udržuje všechny možnosti pohybu úrokové sazby ČNB otevřené
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Lednové zpomalení růstu spotřebitelských cen na 1,6 % (převážně díky fiskálnímu zásahu do regulovaných cen energií) bylo doprovázeno diskusí o možném mírném snížení úrokové sazby ČNB ve smyslu doladění nedávného úrokového cyklu. Ovšem setrvale vyšší momentum jádrové inflace ponechalo její úrokovou sazbu beze změny a rizika spojená s cenami služeb a fiskální politikou ponechávají všechny možnosti pohybu úrokové sazby centrální banky otevřené. To platí i s ohledem na nový výhled predikce centrální banky, která sice vybízí k nepatrnému krátkodobému snížení úrokové sazby před jejím nárůstem ke 4 % již v závěru letošního roku. Centrální banka svým rozhodnutím a zopakováním proinflačních i desinflačních rizik zchladila holubičí očekávání některých účastníků trhu a výhled na 3,5 % sazbu se jeví nadále jako pravděpodobný. Klíčové je zopakování teze udržitelnosti návratu k inflačnímu cíli skrze mírnější jádrovou inflaci.
Přiblížení se inflačnímu cíli 2027. Centrální banka sice vyhlíží růst spotřebitelských cen v roce 2027 na 2,1 %, tedy poblíž inflačního cíle, po 1,6 % letošním nárůstu. Ačkoliv je její výhled přibližně o necelý půl procentní bod nižší než v předchozí predikci, nejde o výsledek zpomalení inflačních tlaků, nýbrž jejich dalšího zchlazení skrze přísnější měnové podmínky. Centrální banka totiž ve skutečnosti čeká silnější růst ekonomiky, a to téměř o 3 % meziročně, což je kumulativně o více než půl procentního bodu více za roky 2026–2027. Zde se pravděpodobně promítá i uvolněnější fiskální politika.
Přísnější měnové podmínky. Na tento vývoj reaguje centrální banka přísnějšími měnovými podmínkami. Koruna je v predikci pro letošní a příští rok o necelé procento silnější než v minulém výhledu (ale nepatrně slabší vůči eurovými spotu) a výhled na 3M PRIBOR je kumulativně asi o 30 bp vyšší v průměru za oba roky. Výsledkem jsou přísnější měnové podmínky, a to nejen nominálně, ale více i reálně s ohledem na mírnější výhled inflace. Dnešní rozhodnutí by mělo zchladit zacenění poklesu úrokové sazby ČNB, vylepšit tak mírně úrokový diferenciál a tím uzavřít pootevřené dveře pro oslabení měnového kurzu koruny (viz graf zde v analýze lednové inflace na 1,6 %).
Takže žádné snížení úrokové sazby? Ne nutně, jelikož nabídková strana ekonomiky by tento pohyb jistě také uvítala. Ovšem centrální banka k snížení úrokové sazby může přistoupit v případě zpomalení momenta, tedy sezónně očištěného meziměsíčního růstu jádrové inflace k či lépe pod 0,2 %. To by přineslo naději na její mírnější než 2,5 % meziroční růst. To by mohlo snížit inflační tlaky a vést nejen k poklesu krátkého konce výnosové křivky, ale i delšího, což je pro nabídkovou stranu ekonomiky důležitější. Ovšem při silnějším ekonomickém růstu, také díky uvolněnější fiskální politice, a dále neposilující koruně bych považoval tento scénář v blízkých jednom až dvou čtvrtletí jako méně pravděpodobný. Více k diskusi nad rolí výše jádrové inflace (služeb) v celkové inflační dynamice v analýze zde.
Srovnání nové predikce ČNB vs. listopad 2025 (detaily nové predikce budou k dispozici 6. února)
Návrat k inflačními cíli odráží přísnější měnové podmínky ČNB ... 
... při silnějším růstu ekonomiky
Srovnání nové predikce ČNB vs. listopad 2025 (detaily nové predikce budou k dispozici 6. února)
