Post-Covidové oživení ekonomické aktivity

Dubnová měsíční čísla prozatím otevírají cestu k silnějšímu růstu HDP ve druhém čtvrtletí po jeho zpomalení v prvním čtvrtletí na 0,2 % mezikvartálně. Průmyslová dubnová čísla jsou díky dubnovému oživení o 1,8 % výše než průměr za první čtvrtletí. Stavebnictví se navzdory mírnému dubnovému poklesu drží na růstovém trendu, mimo jiné díky silnému počtu zahájených bytů, který se odtrhl od slabšího vývoje stavebních povolení. Navíc jeho sentiment nenaznačuje změnu trendu. Zahraniční obchod dosáhl nejnižšího přebytku pod 4 mld. Kč od konce energetické krize v roce 2022. To však odráží především vyšší dovozy mimo energetický segment, zatímco exportní aktivita i díky ICT vykázala solidní růst. Čisté exporty tak HDP pravděpodobně nepoženou, podobně jako v prvním čtvrtletí, kdy byl jejich slabší příspěvek kompenzován silnější investiční aktivitou.

Dubnový pokles maloobchodních tržeb byl do značné míry výsledkem korekce předchozího silného růstu u pohonných hmot a potravin. I když korekce po silném březnu byla patrná i v jádrovém maloobchodě, tak si udržel růstovou dynamiku, což potvrzuje pokračující ochotu domácností utrácet, podpořenou růstem reálných mezd a úvěrovou aktivitou. Ve druhém čtvrtletí se však začínají objevovat faktory, které mohou tempo spotřeby domácností zpomalit. Níže diskutujeme tři z nich - dynamiku reálných mezd, úvěrovou aktivu a retailové dluhopisy.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o 0,2 % mezikvartálně. Za slabším výsledkem stojí především technické faktory včetně negativního příspěvku čistého exportu a rozpočtového provizoria. Struktura růstu však zůstává příznivá díky pokračujícímu růstu spotřeby domácností, investic a exportů. Riziko pro oživení k letošnímu 2% růstu ekonomiky kromě íránské války představuje slabší průmysl a přetrvávající mzdové inflační tlaky s pomalejším růstem produktivity.

Mírně horší sentiment v květnu skrývá propad očekávaných velkých nákupů u spotřebitelů. Pokud by se v následujících měsících promítly do horších výsledků maloobchodu, představovaly by tyto skromnější plány negativní riziko pro 2% výhled růstu české ekonomiky v letošním roce. Ten se totiž opírá o stabilní téměř 3% růst spotřeby domácností. Další detaily odhalují mírnou korekci cenových očekávání, které zmírňují proinflační rizika. Trh práce dostává neutrální zprávu s ohledem na svůj nedávný trend, tedy mírně negativní.

Březnové tržby v maloobchodě se navrátily k silnému růstu, zatímco březen nepřinesl zvrat ve stagnaci ve službách. Průmyslová produkce nenavázala na lepší únorová čísla a výraznějšímu zhoršení zabránila energeticky náročná odvětví, což nevypadá jako robustní opora při současném energetickém šoku. Exportní aktivita rovněž zůstala slabší. Meziměsíční pokles dovozů však vyústil v návrat solidního přebytku zahraničního obchodu ve výši 18 miliard korun. Stavební produkce naopak navázala na lepší výsledky, a to zejména v segmentu budov. Navzdory stále slabým číslům stavebních povolení ovšem stále rostou počty zahájených staveb. Naopak infrastrukturní stavby zůstávají slabší, což je příležitost pro budoucí růst.

Růst HDP v prvním čtvrtletí zpomalil pod 0,2 procenta mezičtvrtletně, což je negativní překvapení. Místo očekávané spotřeby domácností táhly ekonomiku hlavně investice, zatímco zahraniční obchod působil proti růstu. Slabší spotřeba ale může být jen dočasnou korekcí po silném závěru loňského roku. To samé platí i průmyslové výrobě a do prvního čtvrtletí se rovněž negativně promítlo dočasné rozpočtové provizorium vlády. Výhled významně ovlivní prohlubování krize dodávek surovin kvůli Íránskému konfliktu.

Březnová inflace v březnu zrychlila na 1,9 % meziročně, což převážně odráží vyšší ceny pohonných hmot. Ovšem zrychlení bylo o něco mírnější oproti očekávání, čemuž pomohly nižší ceny potravin. Ovšem předběžné údaje naznačují zrychlení jádrové inflace na 2,8 %, což není překvapivé s ohledem na stále silný růst tržeb v maloobchodě. Ty sice v únoru v jádrovém segmentu mírně korigovaly předchozí silný lednový nárůst. Síla poptávky je ovšem relativně omezená s ohledem na spíše stagnující tržby ve službách v prvních dvou letošních měsících. Centrální banka bude sledovat dynamiku těchto poptávkových tlaků, mezd a cen jádrové inflace, což určí rychlost a rozsah jejího zvýšení úrokové sazby v následujících měsících. Silnější poptávka se také promítá do robustnějších dovozů, které zmenšují přebytek zahraničního obchodu, který ještě nebyl ovlivněn cenovým energetickým šokem.

Česká ekonomika na konci loňského roku zrychlila a udržela si proinflační nádech kvůli silné spotřebě domácností a silnému růstu mezd nepodpořenému produktivitou. Centrální banka ovšem svou novoroční komunikací naznačila možný pokles úrokové sazby. Tuto rétoriku ovšem změnil současný energetický šok. Pro centrální banku bude v nejbližších měsících klíčová dynamika jádrové inflace, ale i propustnost vyšších cen ropy a plynu do ostatních cenových segmentů v ekonomice. Březnová cenová očekávání vzrostla, ale jejich dubnové vnímání bude pro centrální banku směrodatnější.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Prosincová data přinesla pozitivní závěr roku s pokračující lepší než očekávanou průmyslovou výrobou, včetně její struktury. Totéž platí o stavební produkci, která se vrátila k lepšímu výkonu, ale brzdou zůstávají stále slabší počty stavebních povolení. Zahraniční obchod v prosinci vykázal lepší přebytek přes 25 miliard korun a za celý rok 2025 téměř 220 miliard korun. To odpovídá 2,6 % HDP, tedy méně než 2,8 % před rokem. Maloobchod sice v závěru roku neoslnil, to však neplatí o průmyslových mzdách, které se v závěru roku vrátily k dvojcifernému anualizovanému růstu. Celkově by prosincová data neměla ČNB vybízet k více holubičí rétorice, jelikož zatím nesignalizují dezinflační příspěvek z reálné ekonomiky směrem k jádrové inflaci. ČNB ovšem ve svém novém, silnějším výhledu předpokládá rovněž zlepšení produktivity práce, které společně s přísnějšími měnovými podmínkami vrací inflaci k jejímu cíli.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Lednové výrazné zpomalení spotřebitelských cen na 1,6 % meziročně nepřekvapilo konsensus a odráží především nižší ceny energií, ale i potravin a pohonných hmot. Naopak odhaduji setrvání jádrové inflace na přinejmenším 2,8% růstu z konce minulého roku. Ačkoliv jádrové tržby v maloobchodě v prosinci korigovaly poklesem o 0,6 % meziměsíčně, anualizované momentum však zůstává, společně s plány domácností, stále silné, a nenaznačuje polevení poptávkových tlaků. Stabilita úrokových sazeb se tak, i s ohledem na fiskální plány, jeví jako adekvátní postoj centrální banky, přinejmenším pro nejbližší měsíce. To je v rozporu se zaceněním na úrokovém trhu, ale to by dle mého názoru vyžadovalo výrazně nižší pnutí jádrové inflace.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Leden vykázal stabilní ekonomický sentiment, ovšem průmysl dál trápí slabá poptávka s negativními konsekvencemi pro investice. Naopak spotřebitelské nákupní plány zůstávají plné optimismu, také díky jak nižším cenovým očekáváním, které tlumí i průmysl, ale nikoli služby, tak i lepší očekávání na trhu práce, kde naopak pozitivně přispívá sektor služeb postrádající více pracovníků. Vypadá to tedy na pokračující solidní letošní růst ekonomiky při znatelně nižším růstu celkové inflace. Tato kombinace pravděpodobně přesouvá diskusi v ČNB ze stability či růstu sazeb k jejich stabilitě či možnému poklesu, který ovšem s ohledem na pokračující „inflaci ve službách“ a změnu v nastavení fiskální politiky není jistý.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Listopadová data potvrzují zrychlení průmyslové aktivity, tažené automobilovým průmyslem a oživením energeticky náročných odvětví, což posunulo meziroční růst průmyslu blíže k 6 %, nejvyššímu v letošním roce. Další zlepšování však může brzdit prosincový pokles průmyslového sentimentu a exportních očekávání. Stavebnictví zůstává slabé a jeho vysoký 7% meziroční růst odráží spíše minulost než současnou realitu omezených veřejných investic a slabých vydaných stavebních povoleních. Trh práce navzdory vyšší 3,3% výběrové nezaměstnanosti zatím výrazněji neochlazuje, což potvrzuje pokračující solidní mzdový růst okolo 6 % v průmyslu. Mezičtvrtletní růst HDP se tak ve čtvrtém čtvrtletí opře o průmyslovou produkci, pravděpodobně i maloobchod, ale stavebnictví a přebytek zahraničního obchodu z něho spíše ukousnou.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Výrobní část české ekonomky zůstala v říjnu utlumená, což podporuje očekávání slabšího růstu HDP v závěru letošního roku. Ovšem postcovidový historický přebytek zahraničního obchodu podporuje korunu, která společně s přetrvávajícím solidním tempem mezd podpořila říjnový maloobchod. Tato část nedávného českého růstového modelu tak zůstává beze změny, což již ovšem neplatí pro stavebnictví, kde přetrvávající slabost stavebních povolení a nejistota financování investic v příštím roce představují negativní riziko.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Tržby v maloobchodě a ve službách v září zklamaly, a to navzdory solidnímu růstu mezd, což potvrdily zářijové mzdy v průmyslu. Pravděpodobně se zde propisuje pozvolný, ale trvalý růst nezaměstnanosti. K silnějšímu růstu HDP ve třetím čtvrtletí tak dopomohla zářijová průmyslová výroba, která doplnila silnou stavební výrobu z předchozích měsíců. V říjnu by to s ohledem na sentiment nemuselo být jinak.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Návrat k silnějšímu růstu ekonomiky o 0,7 % mezikvartálně ve třetím čtvrtletí překvapil a potvrdil tak náznaky ze silnější zářijové důvěry. Zároveň stagnující zaměstnanost přidala vítaný návrat k silnější produktivitě, což může částečně tlumit jestřábí impuls silnějšího HDP pro ČNB. Ta s největší pravděpodobností ponechá úrokové sazby beze změny na 3,5 %, a to nejen na listopadovém zasedání, ale podrobnosti HDP mohou později v listopadu udat zřetelnější tón do její komunikace.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Silnější říjnový sentiment naznačuje pro závěr letošního roku návrat k silnějšímu růstu HDP po pravděpodobně mírně horším výsledku ve třetím čtvrtletí. Vyšší cenová očekávání mohou oddálit návrat jádrové inflace k cíli.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Srpnové pokračování stavebního boomu a oživení maloobchodních tržeb bylo utlumeno návratem slabší průmyslové výroby, a to navzdory silnějším vývozům. Pozitivní sentiment v září ovšem naznačuje, že zpomalení růstu HDP ve třetím čtvrtletí nemusí být tak výrazné, jak naznačují čísla za červenec a srpen.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Zářijový sentiment přináší vzpruhu po slabších měsíčních datech v červenci a tím i lepší vyhlídky pro růst HDP – hlavně díky maloobchodu a stavebnictví.

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Ekonomika se sice ve druhém čtvrtletí nadechla k půlprocentnímu růstu, ale červencová čísla spíše zklamala a naznačují ochlazení. Ovšem česká ekonomika generuje proinflační rizika, což omezuje manévrovací prostor ČNB, která pravděpodobně setrvá na tezi terminální úrokové sazby ČNB na 3,5 %. Srpnová registrovaná nezaměstnanost potvrdila horší trend, který ovšem ostatní údaje nepotvrzují.

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromír Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Meziroční růst mírně zrychlil z 2 na 2,2 % yoy (graf 1), oproti tržnímu očekávání 1,9 %. Meziměsíční růst pak zrychlil citelně z únorových 0,5 na 1,7 %.