Post-Covidové oživení ekonomické aktivity

1,4 %yoy (02-2026)
průmyslová produkce
4,1 %yoy (02-2026)
maloobchod bez aut

Komentář ČBA

Průmyslová produkce v únoru stoupla o 1,3 % meziměsíčně po sezónním očištění. To vyústilo v mírnější růst v meziročním vyjádření o 1,4 %, což je nad annualizovaným poklesem 1,7 % v posledních třech měsících (což by byl budoucí meziroční růst za dvanáct měsíců, pokud by se udržela meziměsíční dynamika z posledních tří měsíců). Stavební výroba pak vzrostla o 3,5 % meziměsíčně. Díky tomu pozorujeme její silnější meziroční růst o 4 %, což je pod annualizovaným růstem 6,4 %.
Tržby v maloobchodě bez aut v únoru klesly o 0 % meziměsíčně po sezónním očištění, přičemž tržby v jádrovém segmentu (bez potravin, pohonných hmot a aut) klesly o 0,2 % meziměsíčně po sezónním očištění. To vyústilo v mírnější růst tržeb v maloobchodě v meziročním vyjádření o 4,1 %, což je nad annualizovaným růstem 4,2 %. Meziroční růst jádrových tržeb v zmírnil k 6,2 %, což je nad annualizovaným růstem 5 %.
Tržby ve službách (jak spotřebitelských, tak podnikových) v únoru vzrostly o 0,1 % meziměsíčně po sezónním očištění. Díky tomu pozorujeme jejich mírnější meziroční růst o 1,2 %, což je pod annualizovaným růstem 2,9 %.
Tato dostupná data ukazují úroveň průmyslové produkce 2,9 % nad předcovidovou úrovní z ledna až února 2020. Ostatní odvětví vykazují následující rozdíly vůči předcovidovému období: 2,9 v případě tržeb v maloobchodě bez aut (9,2 % v případě jejích jádrového segmentu), 7,9 % u tržeb ve službách a 7,2 % v případě stavební výroby.

Post-Covidové oživení ekonomické aktivity

(3mma index vůči leden-únor 2020)

ČBA Monitor
Kliknutím na název v legendě můžete časové řady skrýt nebo zobrazit.

Zdroj primárních dat

ČSÚ

Kategorie

Ekonomika

Frekvence dat

měsíční

Poznámka

Index je ve formě 3 měsíčního průměru. Data jsou ve stálých cenách, očištěná o kalendářní a sezónní vlivy. Jádrový maloobchod odpovídá "maloobchodu za nepotravinářské zboží", tedy maloochodu bez aut, potravin a pohonných hmot.

Ke stažení:

Komentáře

Březnovou inflaci brzdily potraviny, jádrové ceny ale dál tlačí maloobchod

Březnová inflace v březnu zrychlila na 1,9 % meziročně, což převážně odráží vyšší ceny pohonných hmot. Ovšem zrychlení bylo o něco mírnější oproti očekávání, čemuž pomohly nižší ceny potravin. Ovšem předběžné údaje naznačují zrychlení jádrové inflace na 2,8 %, což není překvapivé s ohledem na stále silný růst tržeb v maloobchodě. Ty sice v únoru v jádrovém segmentu mírně korigovaly předchozí silný lednový nárůst. Síla poptávky je ovšem relativně omezená s ohledem na spíše stagnující tržby ve službách v prvních dvou letošních měsících. Centrální banka bude sledovat dynamiku těchto poptávkových tlaků, mezd a cen jádrové inflace, což určí rychlost a rozsah jejího zvýšení úrokové sazby v následujících měsících. Silnější poptávka se také promítá do robustnějších dovozů, které zmenšují přebytek zahraničního obchodu, který ještě nebyl ovlivněn cenovým energetickým šokem.

Březen přinesl pro ČNB několik protichůdných dat, ale jestřábí reakce na energetický šok je patrná

Česká ekonomika na konci loňského roku zrychlila a udržela si proinflační nádech kvůli silné spotřebě domácností a silnému růstu mezd nepodpořenému produktivitou. Centrální banka ovšem svou novoroční komunikací naznačila možný pokles úrokové sazby. Tuto rétoriku ovšem změnil současný energetický šok. Pro centrální banku bude v nejbližších měsících klíčová dynamika jádrové inflace, ale i propustnost vyšších cen ropy a plynu do ostatních cenových segmentů v ekonomice. Březnová cenová očekávání vzrostla, ale jejich dubnové vnímání bude pro centrální banku směrodatnější.

Prosincová aktivita uzavřela konec loňského roku na solidní vlně

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Prosincová data přinesla pozitivní závěr roku s pokračující lepší než očekávanou průmyslovou výrobou, včetně její struktury. Totéž platí o stavební produkci, která se vrátila k lepšímu výkonu, ale brzdou zůstávají stále slabší počty stavebních povolení. Zahraniční obchod v prosinci vykázal lepší přebytek přes 25 miliard korun a za celý rok 2025 téměř 220 miliard korun. To odpovídá 2,6 % HDP, tedy méně než 2,8 % před rokem. Maloobchod sice v závěru roku neoslnil, to však neplatí o průmyslových mzdách, které se v závěru roku vrátily k dvojcifernému anualizovanému růstu. Celkově by prosincová data neměla ČNB vybízet k více holubičí rétorice, jelikož zatím nesignalizují dezinflační příspěvek z reálné ekonomiky směrem k jádrové inflaci. ČNB ovšem ve svém novém, silnějším výhledu předpokládá rovněž zlepšení produktivity práce, které společně s přísnějšími měnovými podmínkami vrací inflaci k jejímu cíli.

Lednová inflace zpomalila, poptávkové tlaky ale nikoli

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Lednové výrazné zpomalení spotřebitelských cen na 1,6 % meziročně nepřekvapilo konsensus a odráží především nižší ceny energií, ale i potravin a pohonných hmot. Naopak odhaduji setrvání jádrové inflace na přinejmenším 2,8% růstu z konce minulého roku. Ačkoliv jádrové tržby v maloobchodě v prosinci korigovaly poklesem o 0,6 % meziměsíčně, anualizované momentum však zůstává, společně s plány domácností, stále silné, a nenaznačuje polevení poptávkových tlaků. Stabilita úrokových sazeb se tak, i s ohledem na fiskální plány, jeví jako adekvátní postoj centrální banky, přinejmenším pro nejbližší měsíce. To je v rozporu se zaceněním na úrokovém trhu, ale to by dle mého názoru vyžadovalo výrazně nižší pnutí jádrové inflace.

Lednová stabilita ekonomického sentimentu skrývá čtyři jasnější signály pro růst a inflaci

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Leden vykázal stabilní ekonomický sentiment, ovšem průmysl dál trápí slabá poptávka s negativními konsekvencemi pro investice. Naopak spotřebitelské nákupní plány zůstávají plné optimismu, také díky jak nižším cenovým očekáváním, které tlumí i průmysl, ale nikoli služby, tak i lepší očekávání na trhu práce, kde naopak pozitivně přispívá sektor služeb postrádající více pracovníků. Vypadá to tedy na pokračující solidní letošní růst ekonomiky při znatelně nižším růstu celkové inflace. Tato kombinace pravděpodobně přesouvá diskusi v ČNB ze stability či růstu sazeb k jejich stabilitě či možnému poklesu, který ovšem s ohledem na pokračující „inflaci ve službách“ a změnu v nastavení fiskální politiky není jistý.

Listopad přinesl silný průmysl a exporty, ale i stagnaci stavebnictví

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Listopadová data potvrzují zrychlení průmyslové aktivity, tažené automobilovým průmyslem a oživením energeticky náročných odvětví, což posunulo meziroční růst průmyslu blíže k 6 %, nejvyššímu v letošním roce. Další zlepšování však může brzdit prosincový pokles průmyslového sentimentu a exportních očekávání. Stavebnictví zůstává slabé a jeho vysoký 7% meziroční růst odráží spíše minulost než současnou realitu omezených veřejných investic a slabých vydaných stavebních povoleních. Trh práce navzdory vyšší 3,3% výběrové nezaměstnanosti zatím výrazněji neochlazuje, což potvrzuje pokračující solidní mzdový růst okolo 6 % v průmyslu. Mezičtvrtletní růst HDP se tak ve čtvrtém čtvrtletí opře o průmyslovou produkci, pravděpodobně i maloobchod, ale stavebnictví a přebytek zahraničního obchodu z něho spíše ukousnou.

Říjnová produkce zklamala, motor růstu drží mzdy, spotřeba a historický přebytek zahraničního obchodu

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Výrobní část české ekonomky zůstala v říjnu utlumená, což podporuje očekávání slabšího růstu HDP v závěru letošního roku. Ovšem postcovidový historický přebytek zahraničního obchodu podporuje korunu, která společně s přetrvávajícím solidním tempem mezd podpořila říjnový maloobchod. Tato část nedávného českého růstového modelu tak zůstává beze změny, což již ovšem neplatí pro stavebnictví, kde přetrvávající slabost stavebních povolení a nejistota financování investic v příštím roce představují negativní riziko.

Ne spotřeba, ale silný zářijový průmysl pomohl k lepšímu HDP a v říjnu by to nemělo být jiné

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Tržby v maloobchodě a ve službách v září zklamaly, a to navzdory solidnímu růstu mezd, což potvrdily zářijové mzdy v průmyslu. Pravděpodobně se zde propisuje pozvolný, ale trvalý růst nezaměstnanosti. K silnějšímu růstu HDP ve třetím čtvrtletí tak dopomohla zářijová průmyslová výroba, která doplnila silnou stavební výrobu z předchozích měsíců. V říjnu by to s ohledem na sentiment nemuselo být jinak.

Ekonomika ve třetím kvartále překvapila svým růstem s vyšší produktivitou

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Návrat k silnějšímu růstu ekonomiky o 0,7 % mezikvartálně ve třetím čtvrtletí překvapil a potvrdil tak náznaky ze silnější zářijové důvěry. Zároveň stagnující zaměstnanost přidala vítaný návrat k silnější produktivitě, což může částečně tlumit jestřábí impuls silnějšího HDP pro ČNB. Ta s největší pravděpodobností ponechá úrokové sazby beze změny na 3,5 %, a to nejen na listopadovém zasedání, ale podrobnosti HDP mohou později v listopadu udat zřetelnější tón do její komunikace.

Říjnové probuzení průmyslového sentimentu s jestřábími cenovými signály

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Silnější říjnový sentiment naznačuje pro závěr letošního roku návrat k silnějšímu růstu HDP po pravděpodobně mírně horším výsledku ve třetím čtvrtletí. Vyšší cenová očekávání mohou oddálit návrat jádrové inflace k cíli.

Srpnový maloobchod a stavebnictví držely ekonomiku v růstu

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Srpnové pokračování stavebního boomu a oživení maloobchodních tržeb bylo utlumeno návratem slabší průmyslové výroby, a to navzdory silnějším vývozům. Pozitivní sentiment v září ovšem naznačuje, že zpomalení růstu HDP ve třetím čtvrtletí nemusí být tak výrazné, jak naznačují čísla za červenec a srpen.

Zářijový sentiment příjemně překvapil

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Zářijový sentiment přináší vzpruhu po slabších měsíčních datech v červenci a tím i lepší vyhlídky pro růst HDP – hlavně díky maloobchodu a stavebnictví.

Slabé oživení červencového průmyslu a služeb brzdí pokračování solidního růstu HDP

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Ekonomika se sice ve druhém čtvrtletí nadechla k půlprocentnímu růstu, ale červencová čísla spíše zklamala a naznačují ochlazení. Ovšem česká ekonomika generuje proinflační rizika, což omezuje manévrovací prostor ČNB, která pravděpodobně setrvá na tezi terminální úrokové sazby ČNB na 3,5 %. Srpnová registrovaná nezaměstnanost potvrdila horší trend, který ovšem ostatní údaje nepotvrzují.

Tržby v maloobchodě a službách v červnu zpomalily, sentiment však zůstává pozitivní

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Průmysl v červnu propadl, dočasně kvůli energetice, zatímco stavebnictví a zahraniční obchod představují pozitivní impuls pro růst, včetně mezd

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Pomalejší růst HDP ve druhém čtvrtletí pravděpodobně kvůli slabšímu červnu

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Červencový sentiment přináší mírně horší signál pro ekonomiku i pro ČNB

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Nejvyšší nezaměstnanost za posledních osm let netlumí jestřábí jádrovou inflaci kvůli solidnímu růstu ekonomiky

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Silnější růst HDP v prvním čtvrtletí nepřináší desinflační zlom

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Silná březnová ekonomická data kazí slabší průmyslové mzdy a ústí do překvapivé struktury růstu

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Tři zajímavosti v slabším půlprocentním nárůstu HDP

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Horší dubnový sentiment nepřináší okamžitou úlevu pro ČNB

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Auta zchladila průmysl a horší sentiment před námi

Ekonomický komentář Jaromír Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Průmysl v srpnu nad očekávání z důvodu vlivu celozávodních dovolených, během léta stagnoval

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Průmysl v dubnu meziročně mírně poklesl

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Průmysl v březnu meziročně klesl o 2,7 %

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Průmysl se v listopadu propadl

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Srpnový průmysl sice nepatrně meziměsíčně vzrostl, meziroční propad však pokračoval

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Český průmysl se v červenci citelně propadl a zaostal za očekáváním

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Červnový průmysl mírně vzrostl nad očekávání analytiků

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Květnový průmysl nad očekávání (+1,4 % yoy wda), vyhlídky však zůstávají méně optimistické

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Březnová průmyslová produkce dopadla mírně nad očekávání trhu

Meziroční růst mírně zrychlil z 2 na 2,2 % yoy (graf 1), oproti tržnímu očekávání 1,9 %. Meziměsíční růst pak zrychlil citelně z únorových 0,5 na 1,7 %.