Úvěry táhnou hlavně hypotéky, i proto ČNB ponechala proticyklickou rezervu na 1,25 %, ale s rizikem zvýšení
Současný růst úvěrové aktivity je převážně tažen hypotečními úvěry, na které má proticyklická rezerva omezenější dopad. I když v loňském roce došlo i k oživení úvěrové aktivity i u nefinančních podniků, jedná se stále spíše o první známky oživení a ekonomika potřebuje silnější investiční aktivitu i mimo výstavbu. Za těmito důvody se pravděpodobně skrývá rozhodnutí centrální banky ponechat proticyklickou rezervu v rámci kapitálu bank beze změny na 1,25 %, ale s dovětkem rostoucí pravděpodobnosti jejího budoucího zvýšení.
Proticyklická kapitálová rezerva (CCyB) na 1,25 % tak zůstává beze změny od června 2024, kdy byla snížena z 1,75 %. Její nejvyšší hodnota v předchozím cyklu byla 2,5 % od března 2022 do června 2023. Dle centrální banky stojí za rozhodnutím ponechat její úroveň především dostatečné krytí odhadnutých ztrát a relativně nízká zadluženost sektorů. V předchozím listopadovém rozhodnutí ČNB vnímala riziko zvýšení CCyB, pokud nedojde ke stabilizaci českého finančního cyklu. Zároveň ČNB v listopadu odhadovala potenciální ztráty z budoucího vývoje okolo 45 mld. Kč (0,5 % HDP), které shledávala odpovídající CCyB na úrovni 1,45 %.
V listopadu se ovšem ČNB v současné konstelaci, kdy je úvěrová aktivita tažena především hypotečními úvěry (viz ČBA Monitor zde), zaměřila na přísnější makroprudenční opatření vůči tzv. investičním hypotékám (blíže viz zde). Nicméně ČNB odhaduje další mírný nárůst cyklických systémových rizik, které, pokud by dále rostly (například při plošném uvolňování úvěrových standardů či nadměrných rizik ze strany finančního sektoru), by zvyšovaly pravděpodobnost zvýšení proticyklické rezervy. ČNB bude publikovat záznam z březnového rozhodnutí 20. března.
A jak vypadají poslední čísla o úvěrové aktivitě? Lednová data ČNB potvrdila silný lednový impuls na hypotečním trhu v souladu s dříve publikovaným ČBA Hypomonitorem. Oživení úvěrové aktivity se však netýkalo pouze hypoték. Ty zůstávají na začátku roku výrazně nad dlouhodobým průměrem. U úvěrů na bydlení dosahují zhruba 5,5 % HDP, zatímco dlouhodobý průměr činí přibližně 3,8 % HDP. Nadprůměrná je i aktivita u spotřebních úvěrů, kde objem odpovídá asi 1,9 % HDP oproti průměrným 1,5 %.
Úvěrování firem po velmi silném závěru loňského roku v lednu mírně zpomalilo. Nově sjednané korporátní úvěry dosáhly přibližně 8,1 % HDP, zatímco na konci roku se pohybovaly kolem 10,9 %. I tak však zůstávají nad úrovní, kterou ekonomika zaznamenala v první polovině roku 2025.
Silnější úvěrová aktivita se postupně promítá i do rychlejšího růstu celkových objemů úvěrů. Celkové úvěry v ekonomice rostly meziročně o 7,4 %. U domácností dosáhl růst 8,7 %, zatímco u nefinančních podniků činil 5,5 %. Spolu s úvěry rostou také bankovní vklady. Celkové vklady se meziročně zvýšily o 5,4 %, přičemž u domácností činil růst 5 % a u nefinančních podniků 3,1 %.
Z pohledu stability bankovního sektoru zůstává důležitým faktorem velmi nízký podíl nevýkonných úvěrů, tedy úvěrů se zpožděným splácením. U úvěrů celkem dosahuje pouze 1,5 %. U nefinančních podniků činí 2,4 %, u domácností 1,3 % a u hypoték dokonce jen 0,6 %.
