Růst spotřebitelských cen (inflace)
1,6
% yoy
ytd průměr CPI v roce 2026 (do března)
2,5
% yoy
Průměr CPI v roce 2025
Růst spotřebitelských cen (inflace)
(celoroční hodnoty, % yoy)
Komentáře
Březnová jádrová inflace ukázala ČNB nepříjemnou zprávu
Březnové zrychlení růstu spotřebitelských cen na 1,9 % samo o sobě nepřekvapilo, méně příznivé ale bylo zrychlení jádrové inflace na 2,9 %, a to včetně momenta napříč klíčovými segmenty. To poukazuje, že cenové tlaky v domácí ekonomice zůstávají silné, zejména u služeb náročných na práci a imputovaného nájemného, ale i koruna již neposkytuje desinflační faktor pro ceny zboží, a to při silné poptávce domácností. Pro Českou národní banku je březnová jádrová inflace jestřábím signálem, který může zesílit očekávání růstu úrokové sazby, zvláště pokud současný energetický šok přetrvá.
Březnovou inflaci brzdily potraviny, jádrové ceny ale dál tlačí maloobchod
Březnová inflace v březnu zrychlila na 1,9 % meziročně, což převážně odráží vyšší ceny pohonných hmot. Ovšem zrychlení bylo o něco mírnější oproti očekávání, čemuž pomohly nižší ceny potravin. Ovšem předběžné údaje naznačují zrychlení jádrové inflace na 2,8 %, což není překvapivé s ohledem na stále silný růst tržeb v maloobchodě. Ty sice v únoru v jádrovém segmentu mírně korigovaly předchozí silný lednový nárůst. Síla poptávky je ovšem relativně omezená s ohledem na spíše stagnující tržby ve službách v prvních dvou letošních měsících. Centrální banka bude sledovat dynamiku těchto poptávkových tlaků, mezd a cen jádrové inflace, což určí rychlost a rozsah jejího zvýšení úrokové sazby v následujících měsících. Silnější poptávka se také promítá do robustnějších dovozů, které zmenšují přebytek zahraničního obchodu, který ještě nebyl ovlivněn cenovým energetickým šokem.
Únorová inflace překvapila zpomalením na 1,4 % zejména díky potravinám
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Únorová spotřebitelská inflace příjemně překvapila konsensus i centrální banku zpomalením na 1,4 % meziročně. Pomohl zejména další pokles cen potravin, ale i o něco mírnější růst cen služeb. Ovšem energetický šok kvůli íránské válce společně se stále vyšší jádrovou inflací pravděpodobně vrátí meziroční růst spotřebitelských cen k průměrným 1,7 % ve zbytku pololetí. Podrobnosti ohledně jádrové inflace, potažmo cen služeb, budou v kontextu pokračujícího růstu mezd a jednotkových mzdových nákladů důležité jak pro inflační výhled, tak výhled na úrokové sazby centrální banky (tržní vývoj viz grafy níže).
Levnější elektřina zkreslila inflační obrázek, zatímco jádro zůstává silné
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Lednové výrazné zpomalení spotřebitelských cen na 1,6 % meziročně převážně odráželo přesun příspěvků na obnovitelné zdroje z faktur domácností do státního rozpočtu. Naopak jádrová inflace mírně zvolnila na 2,7 % meziročního růstu z 2,8 % z konce minulého roku. Ceny potravin, které výrazně napomohly ztlumení inflace v závěru loňského roku, v lednu narostly, ovšem méně, než by odpovídalo sezónnímu vývoji. Růst spotřebitelských cen by měl v letošním roce dosáhnout okolo 1,7 % meziročně po 2,5 % nárůstu v roce 2025. Ovšem při stále vyšším růstu jádrové inflace okolo 2,5 %, což navíc bude vyžadovat desinflační impuls, který prozatím například ze segmentu realitního trhu nepřichází. Vyšší jádrová inflace by měla udržet stabilní úrokovou sazbu ČNB na 3,5 %, i když trh zaceňuje mírné snížení, stejně jako polovina panelistů prognózy ČBA.
Lednová inflace zpomalila, poptávkové tlaky ale nikoli
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Lednové výrazné zpomalení spotřebitelských cen na 1,6 % meziročně nepřekvapilo konsensus a odráží především nižší ceny energií, ale i potravin a pohonných hmot. Naopak odhaduji setrvání jádrové inflace na přinejmenším 2,8% růstu z konce minulého roku. Ačkoliv jádrové tržby v maloobchodě v prosinci korigovaly poklesem o 0,6 % meziměsíčně, anualizované momentum však zůstává, společně s plány domácností, stále silné, a nenaznačuje polevení poptávkových tlaků. Stabilita úrokových sazeb se tak, i s ohledem na fiskální plány, jeví jako adekvátní postoj centrální banky, přinejmenším pro nejbližší měsíce. To je v rozporu se zaceněním na úrokovém trhu, ale to by dle mého názoru vyžadovalo výrazně nižší pnutí jádrové inflace.
Ceny služeb jako signál pro nastavení (rozuměj pokles) úrokových sazeb ČNB
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Analýza shrnuje vládní regulační kroky, které v letošním roce dále zpomalí růst spotřebitelských cen, a to pravděpodobně výrazněji pod dvě procenta. Co to znamená pro ČNB, která se zdá, že začíná vypouštět holubičí balónky, přinejmenším více než koncem minulého roku? S ohledem na její dřívější komunikaci by mělo být klíčové, kam bude inflace směřovat v roce 2027, což naznačí i směřování jádrové inflace v následujících měsících. A to nejen v případě stále silně rostoucích cen služeb, které jsou středobodem této analýzy, první části triptychu před únorovým zasedáním bankovní rady ČNB.