Bankovní statistika za březen 2026
Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce České bankovní asociace
Podnikové úvěry jsou nejzdravější v historii a uzavřený Hormuz české domácnosti ani firmy v zájmu o úvěry (zatím) nerozhodil. Březen byl první celý měsíc probíhajícího konfliktu v Perském zálivu, který se připojil k již více než čtyři roky trvající válce na Ukrajině. Přesto se nezdá, že by se zvýšené geopolitické napětí, růst cen ropy, plynu a dalších komodit včetně pohonných hmot stihlo negativně promítnout do zájmu o spotřebitelské, hypoteční nebo podnikové úvěry. Jak české domácnosti, tak i živnostníci a podniková sféra přijaté půjčky velmi dobře splácejí. Firmy a živnosti dokonce nejlépe v dějinách České republiky.
Domácnosti
Spotřebitelské úvěry
Celkový objem spotřebitelských úvěrů (bez kontokorentů a zůstatků kreditních karet) v březnu dosáhl 384 miliard Kč, což představuje meziměsíční navýšení o 2 %, což je vskutku dynamický vývoj, který platí i pro meziroční srovnání, kde vzestup představoval 13,5 %. V březnu přetrval zejména u spotřebitelů pozitivní sentiment, a hodnota indikátoru spotřebitelské důvěry vyšplhala až na 110,4, což jsou podmínky, kdy roste ochota si půjčovat na spotřebu. Dubnové průzkumy ČSÚ však již s sebou přinesly ochlazení dané zejména obavami z vývoje inflace. ČSÚ potvrdil za první čtvrtletí pokračování ekonomického růstu, mezičtvrtletně s překvapivě slabými 0,2 %, ale s meziroční dynamikou HDP +2,1 %. To je v souladu s upravenými prognózami makroekonomických pracovišť na letošní rok a mimochodem stále mírně nad hodnotou průměrné složené roční míry růstu české ekonomiky za posledních dvacet let, jež činila 1,8 % (v cenách roku 2015). České obyvatelstvo tedy v březnu nepropadalo obavám z dalšího vývoje do té míry, aby snižovalo svoji spotřebu a zvyšovalo tvorbu úspor. Déletrvající inflační tlak to může změnit, zejména pokud by ČNB přikročila v následujícím období ke zvyšování měnově-politických sazeb. Dost na tom, že referenční tržní dlouhodobé sazby (10 YRS IRS) setrvávají na zvýšených hodnotách, kam se dostaly v průběhu března.
Zhoršení vyhlídek se dosud nestihlo propsat ani do kvality úvěrového portfolia, ba právě naopak: u bankovních spotřebitelských půjček, při jejichž splácení jsou vykazovány potíže („nevýkonné“, bez kontokorentů a zůstatků kreditních karet), meziměsíčně kleslo z 4,01 % a ve skutečnosti jde o nejlepší číslo od prosince 2023 a nepoměrně lepší než před deseti lety (9,06 %).
Bydlení
Podle původních dat Hypomonitoru ČBA poskytly banky a stavební spořitelny v březnu nové hypotéky v objemu 40,3 miliardy korun, což je výrazný meziměsíční i meziroční nárůst o více než 10 miliard, respektive 13 miliard korun. Jestliže jsme již v uplynulých měsících psali, že hypoteční sazby „nemá co tlačit směrem dolů“, pak bohužel na tomto výroku není co měnit. Meziměsíčně sazby klesly na druhém místě za desetinnou čárkou ze 4,46 % na 4,43 %, s meziročním snížením o 25 bazických bodů, tedy o čtvrt procentního bodu. Růst průměrných měsíčních splátek na 25 561 Kč je způsoben především vzestupem průměrné velikosti hypoték, které jsou o téměř pětinu vyšší než před rokem s 4,81 milionu Kč.
Události v Perském zálivu se odrážejí na růstu korunových swapových sazeb, které pro hypotéky slouží jako benchmark, až ke 4,3 % u tříletého swapu. Z porovnání sazeb u hypoték a swapů je tedy vidět, že marže u hypoték se v důsledku konkurence bank na trhu poměrně výrazně zúžila (před 28. únorem 2026 se pohybovaly kolem 0,8-1,2 %).
Nadále vynikající je kvalita hypotečního portfolia: pouze 0,53 % z celkového objemu hypoték bylo klasifikováno jako „nevýkonných“, tedy stejně jako v únoru. Pro srovnání, před deseti lety to bylo 2,06 %.
Podniky nefinančního sektoru
Pokud se podíváme na vývoj zůstatků firemních úvěrů, vidíme jejich meziměsíční navýšení o 0,7 %, po lednovém +1 % a únorových +1,57 %, na 1,552 bilionu korun (o 104 miliardy více než v únoru 2025).
Zvláště v meziročním srovnání je vidět vysoký nárůst korunových úvěrů o 14,3 %, zatímco půjčky v eurech v podstatě stagnovaly s meziroční navýšením o 0,5 %.
To potvrzuje i pohled na vývoj nových obchodů – čistý objem nových korunových úvěrů včetně navýšení dosáhl v březnu vysokých 48,2 miliardy Kč, v případě eurových obchodů pak ekvivalentu 29 miliard korun.
Poměr korunových půjček k eurovým dosáhl za březen 803,5 : 726,6 (v miliardách korun), zatímco ještě před rokem byla mírná převaha eurových úvěrů. Zde je však třeba upozornit, že mnohé v Česku působící firmy v zahraničním vlastnictví se financují „venku“ v rámci koncernového cash-poolingu.
Podíl nevýkonných úvěrů v nefinančním firemním sektoru jako celku klesl na pouhých 2,26 %, což je nové historické minimum. Spolu se stále vysokou úrovní firemních vkladů (1,652 bilionu Kč) vše nasvědčuje tomu, že jako celek jsou „korporáty“ velmi zdravé.
Vývoj hlavních segmentů úvěrového trhu (meziročně, v %)
Pramen: ČNB, ČBA Monitor
Vklady
Oproti velmi silnému vzestupu vkladů obyvatelstva meziměsíčně o 47,6 miliardy korun v lednu, a únorovému nárůstu o 23 miliard korun, sice jejich objem v březnu o nějakých 800 milionů korun klesl, ale setrval nad hranicí 3,9 bilionu korun. Meziročně ovšem vklady stouply o dvě stě osm miliard korun. Přes meziměsíční pokles o necelých šestnáct miliard korun mají Češi na běžných účtech obyvatelstva stále 1,265 bilionu korun, což odpovídá zhruba 15 % českého hrubého domácího produktu!
Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo dluží bankám a stavebním spořitelnám 2,5 bilionu Kč, jsou domácnosti významnými čistými poskytovateli zdrojů bankovnímu systému v rozsahu zhruba 1,4 bilionu Kč. Pokud jde o nefinanční podniky, tady evidujeme za březen 1,652 bilionu na vkladových účtech oproti 1,552 bilionu korun úvěrů, což znamená, že mají nadále v bankách o sto miliard více uloženo než vypůjčeno.
Vývoj vkladů v hlavních segmentech (meziročně, v %)
Pramen: ČNB, ČBA Monitor
Nevýkonné úvěry v hlavních segmentech (v %)
Pramen: ČNB, ČBA Monitor
Podíl nevýkonných úvěrů v jednotlivých zemích EU/EHP (%, 12/2025)
Pramen: EBA