Jak dlouho je ČNB ochotna energetický šok „vysedět“, bude záležet nejen na vývoji situace v Hormuzském průlivu, ale především na ekonomických datech a reakci fiskální politiky vlády. Ty se však ubírají i proinflačním směrem – viz březnové oživení momenta jádrové inflace a návrhy rozvolnění fiskálních pravidel s neurčitým výhledem na vládní rozpočet pro příští rok. To může usnadnit prosakování druhotných dopadů energetického šoku do ekonomiky.
Trhy na opětovný růst cen energií reagují „oceněním“ v podobě očekávaného zvýšení úrokové sazby ČNB na srpnovém zasedání na 3,75 % a až na 4 % v posledním letošním čtvrtletí.
Navíc, ačkoliv se repo sazba ČNB nachází na 3,5 %, tedy na poloviční úrovni oproti roku 2023, kdy setrvala na 7 %, desetiletý úrokový swap se kvůli výše uvedeným faktorům pohybuje okolo 4,5 %, tedy poblíž úrovní z roku 2023, kdy jeho růst naopak tlumila přísnější politika centrální banky. A pokud se podíváme na vývoj implikované 5y5y forwardové sazby na úrokové swapy, tak ty se v Česku, ale i v eurozóně pohybují na obdobných úrovních jako při předchozím inflačním šoku, i když úrokové sazby centrálních bank jsou poloviční.
ČNB v tomto kvalitativním posunu ovšem není sama. Obdobný vývoj krátkodobých i dlouhodobých sazeb pozorujeme i u Evropské centrální banky.
ČNB bude rovněž revidovat svůj ekonomický výhled. Vedle základního scénáře s mírnou revizí celkové spotřebitelské inflace směrem nahoru a růstu HDP směrem dolů pro letošní a příští rok (oboje k 2,5 %) pravděpodobně nabídne i alternativní scénář s vyšší inflací, pomalejším růstem HDP a reakcí měnové (pravděpodobně přísnější - ačkoliv předchozí predikce počítala s mírným snížením úrokové sazby, tak také indikovala její relativně rychlý přesun na 4 % v roce 2027) i fiskální politiky (pravděpodobně uvolněnější, kdy předchozí predikce předpokládala téměř 3% strukturální deficit v roce 2027). Tržní reakce pak napoví, co si myslí o možnosti ČNB současný energetický šok vysedět.