Indikátory důvěry

Mírně horší sentiment v květnu skrývá propad očekávaných velkých nákupů u spotřebitelů. Pokud by se v následujících měsících promítly do horších výsledků maloobchodu, představovaly by tyto skromnější plány negativní riziko pro 2% výhled růstu české ekonomiky v letošním roce. Ten se totiž opírá o stabilní téměř 3% růst spotřeby domácností. Další detaily odhalují mírnou korekci cenových očekávání, které zmírňují proinflační rizika. Trh práce dostává neutrální zprávu s ohledem na svůj nedávný trend, tedy mírně negativní.

Dubnový sentiment již výrazněji odráží dopady íránského konfliktu na českou ekonomiku, avšak nerovnoměrně napříč sektory. Nálada se podle očekávání zhoršila v průmyslu, u domácností i v maloobchodě, zatímco služby díky silnější poptávce a stavebnictví celkové zhoršení tlumily. Cenová očekávání dále rostla v průmyslu, u domácností, ale i ve stavebnictví, zatímco maloobchod zůstává poblíž dlouhodobého průměru a služby po předchozím nárůstu mírně korigují. Dopady na trh práce zatím zůstávají omezené i v hůře zasažených sektorech a v podstatě i celkový mírně horší sentiment stále nepřestavuje bezprostřední signál pro horší očekávání růstu ekonomiky.

Česká ekonomika na konci loňského roku zrychlila a udržela si proinflační nádech kvůli silné spotřebě domácností a silnému růstu mezd nepodpořenému produktivitou. Centrální banka ovšem svou novoroční komunikací naznačila možný pokles úrokové sazby. Tuto rétoriku ovšem změnil současný energetický šok. Pro centrální banku bude v nejbližších měsících klíčová dynamika jádrové inflace, ale i propustnost vyšších cen ropy a plynu do ostatních cenových segmentů v ekonomice. Březnová cenová očekávání vzrostla, ale jejich dubnové vnímání bude pro centrální banku směrodatnější.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Leden vykázal stabilní ekonomický sentiment, ovšem průmysl dál trápí slabá poptávka s negativními konsekvencemi pro investice. Naopak spotřebitelské nákupní plány zůstávají plné optimismu, také díky jak nižším cenovým očekáváním, které tlumí i průmysl, ale nikoli služby, tak i lepší očekávání na trhu práce, kde naopak pozitivně přispívá sektor služeb postrádající více pracovníků. Vypadá to tedy na pokračující solidní letošní růst ekonomiky při znatelně nižším růstu celkové inflace. Tato kombinace pravděpodobně přesouvá diskusi v ČNB ze stability či růstu sazeb k jejich stabilitě či možnému poklesu, který ovšem s ohledem na pokračující „inflaci ve službách“ a změnu v nastavení fiskální politiky není jistý.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Prosincové zhoršení ekonomického sentimentu zatím nepředstavuje zlom pro výhled oživení české ekonomiky, který počítá se zhoršenou dynamikou v závěru roku 2025. Spotřební plány domácností zůstávají odolné, zatímco průmysl i trh práce vysílají spíše opatrné signály, což představuje riziko vůči očekávanému oživení investiční aktivita a brzké stabilizace rostoucí registrované nezaměstnanosti. Výhled na nižší regulované ceny energií podporuje pokles cenových očekávání, avšak přetrvávající tlaky ve stavebnictví a službách nadále tlumí dezinflační optimismus a vysílají tak spíše neutrální než holubičí vzkaz pro centrální banku.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Listopadová důvěra v českou ekonomiku mírně oslabila, přesto však nadále naznačuje pokračující růst. Ovšem napříč jednotlivými sektory se objevují výrazné rozdíly, které odrážejí rýsující se změnu hospodářské politiky po volbách. Domácnosti zůstávají díky rychle rostoucím mzdám a možná i v reakci na plány nové vlády viditelně optimističtější, zatímco průmysl se vrací k dřívější slabosti. Služby opět hlásí rostoucí cenová očekávání, což udrží centrální banku v jestřábím módu.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Silnější říjnový sentiment naznačuje pro závěr letošního roku návrat k silnějšímu růstu HDP po pravděpodobně mírně horším výsledku ve třetím čtvrtletí. Vyšší cenová očekávání mohou oddálit návrat jádrové inflace k cíli.

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA.

Do velké míry se tak vrátila na úroveň před příznivým dubnovým růstem.

Ekonomická důvěra v dubnu plošně vzrostla, nejvíce pak byla tažena průmyslem, domácnostmi a službami. Nárůst důvěry však zaznamenaly všechny sledované segmenty ekonomiky, k čemuž došlo naposledy v polovině předminulého roku (graf 1).

Komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA.