ČNB čeká na nový impuls a spoléhá na méně inflační růst ekonomiky

Bankovní rada ponechala úrokovou sazbu beze změny na 3,75 %. Predikovaný nárůst úrokové sazby ke 4 % nebyl pro bankovní radu asi dostatečný, možná kvůli slabšímu růstu ekonomiky, silné koruně a nižší meziměsíční dynamice jádrové inflace. K tomu se přidává komunikační problém kvůli v podstatě slabému růstu celkových spotřebitelských cen. Proinflační rizika přetrvávají, a to i v kontextu očekávaného silnějšího, ale méně inflačního růstu ekonomiky.
ČNB čeká na nový impuls a spoléhá na méně inflační růst ekonomiky ilustrační foto

Bankovní rada ČNB ponechala jednomyslně své úrokové sazby beze změny, tedy s dvoutýdenní repo sazbou na 3,75 %. Výhled centrální banky, který mírně snížil odhad letošního růstu ekonomiky (2,2 %) a spotřebitelských cen (2 %), počítá s mírným dočasným nárůstem úrokové sazby ČNB ke 4 % koncem letošního roku při pozvolném oslabení koruny na 24,4–24,5 vůči euru.

Proč stabilní sazby?

1) Mírně slabší výkon ekonomiky ve srovnání s predikcí (-0,3 p.b.) a stále silná koruna, která vytváří polštář vůči očekávanému oslabení, pravděpodobně ČNB dopřály prostor pro ponechání úrokové sazby beze změny. 

2) K tomu se přidává komunikační problém kvůli v podstatě slabému celkovému růstu spotřebitelských cen o 1,7 % meziročně v červenci. Ovšem centrální banku trápí asi 2,9 % meziroční růst jádrové inflace s přibližně 2,5% anualizovaným momentem. Blíže viz: Červencová inflace a červnový maloobchod poskytují ČNB čas, ne však klid.

Rizika zůstávají dle bankovní rady proinflační. Obnovení silnějšího momenta poptávkové jádrové inflace a pokračující výrazný růst úvěrů domácnostem i vládě, tedy i vyšší vládní deficit, představují hlavní rizika. K tomu se přidává stále silný růst mezd, který bude s ohledem na červnové údaje z průmyslu může pokračovat (viz zde: Čtyři příběhy červnových dat: energetika, export, mzdy a zahájené byty)

Za nejslabší faktor predikce prozatím (uvidíme, jaké budou její detaily) považuji opětovný předpoklad očekávaného neinflačního oživení růstu ekonomiky na 0,7-0,6 % mezičtvrtletně. To by znamenalo růst o 2,7 % v roce 2027. Oživení bude muset být doprovázeno silnějším růstem produktivity, aby ulevilo inflačním tlakům. Pokud ECB v září zvýší úrokovou sazbu a srpnová jádrová inflace zesílí, vytvořilo by to prostor ke zvýšení úrokové sazby ke 4 %.

Více k diskusí o rizicích viz Srpnová stabilita sazeb ČNB nepřekvapí, zářijové zvýšení na 4 % ale zůstává na obzoru.

Výhled centrální banky mírně snížil odhad letošního růstu ekonomiky (2,2 %) ...

a spotřebitelských cen (2 %) 

Ekonomika byla v Q2-2026 mírně slabší

Predikce předpokládá pouze mírný nárůst úrokové sazby ... 

... a mírně silnější koruna ... 

... také mírně zpřísnila výhled na měnové podmínky