Dva zátěžové testy bank, jeden závěr: odolnost českých bank

Česká národní banka zveřejnila za poslední dva měsíce dva zátěžové testy, které na první pohled přinesly rozdílné výsledky. V makrozátěžovém testu z červnové Zprávy o finanční stabilitě klesá kapitálový poměr sektoru na 15,8 %, zatímco v srpnovém dohledovém testu na 18,4 %. Nejde však přímo o rozpor, ale o důsledek odlišného účelu a metodiky. Oba testy potvrzují, že české banky by zvládly i mimořádně hlubokou recesi. Níže rozebírám klíčové čtyři rozdíly těchto testů.
Dva zátěžové testy bank, jeden závěr: odolnost českých bank ilustrační foto

Rozdíl číslo 1 : Odlišný výběr bank. Odlišný výběr bank. Makrozátěžový test publikovaný ve Zprávě o finanční stabilitě (ZFS) posuzuje odolnost bankovního systému na vzorku 21 bank, ale modely ČNB nezohledňují specifické obchodní modely jednotlivých bank. Na druhou stranu dohledový zátěžový test se více zaměřuje na jednotlivé banky, u nichž se provádí, a výsledky slouží i k vyhodnocení kapitálového požadavku P2G, který je v ČR uplatňován ojediněle (v roce 2026 SREP uvádí jednu banku s 1% požadavkem vůči RWA). Zahrnuje 13 institucí představujících přibližně 92 % aktiv sektoru, vychází z metodiky Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a využívá interní modely jednotlivých bank.

Rozdíl číslo 2: Odlišný propad ekonomiky. Oba zátěžové testy předpokládají v nepříznivém scénáři výraznější recesi. Makrozátěžový test v ZFS počítá s průměrným ročním poklesem HDP během let 2026–2028 o 3,7 % meziročně a dohledový zátěžový test o 3,1 %. To nevypadá jako citelný rozdíl, ZFS však nepředpokládá oživení ekonomiky a její úroveň na konci roku 2028 je téměř o 14 % nižší než v závěru roku 2025. Dohledový test předpokládá pro rok 2028 oživení, které zmírní propad vůči závěru roku 2025 na −8,7 %. Oba zátěžové testy předpokládají v základním scénáři úroveň ekonomiky o necelých 9 % výše. Oba počítají s růstem nezaměstnanosti ze 3 % k 11 %.

Rozdíl číslo 3: Rostoucí vs. statická rozvaha. Rostoucí vs. statická rozvaha. Pravidelný zátěžový test ZFS předpokládá pokračující růst objemu úvěrů. A to v základním scénáři s růstem podnikových úvěrů o více než 5 % a úvěrů domácnostem o více než 9 %. Negativní scénář počítá s „kladnou“ stagnací podnikových úvěrů a mírnějším růstem úvěrů domácnostem přibližně o 5 %. To vede k růstu bilance bank během tří let v základním scénáři o 17 % a v negativním scénáři o 6 %. Naproti tomu dohledový zátěžový test předpokládá statickou bilanci, tedy neměnný celkový objem úvěrů, ale i státních dluhopisů.

To znamená, že rizikově vážená aktiva (což je jmenovatel kapitálového poměru) rostou v dohledovém zátěžovém testu „pouze“ díky vyšším rizikovým vahám. Kapitálový poměr proto v negativním stresovém scénáři dohledového testu klesá jen o 2,3 p. b., z 20,7 % na 18,4 %, zatímco ve stresovém testu v rámci ZFS se snižuje o 7,1 p. b., z 22,9 % na 15,8 %. Přičemž ČNB uvádí, že izolovaný nárůst expozic přispěl k poklesu kapitálové přiměřenosti o 1,3 p. b.

Rozdíl číslo 4: Rozdílný dopad recese na úvěrové ztráty. Ovšem oba modely počítají s odlišnými úvěrovými ztrátami, přičemž musíme vzít v potaz rozdílný charakter recese v předpokladu. Svou roli sehrává i charakter výpočtu, odlišný vzorek bank, ale i dopad statické bilance v dohledovém testu.

Úvěrové ztráty by v nepříznivém stresovém testu v ZFS překonaly 290 miliard korun a ukrojily z kapitálové přiměřenosti 8,2 p.b.. Ovšem v dohledovém testu by kapitálovou přiměřenost snížily o 5,3 p.b. kvůli jejich nárůstu ke 180 miliardám. Respektive ke 200 miliardám korun, pokud zjednodušeně vezmeme v potaz rozdílnou výši rizikově vážených aktiv v obou vzorcích.

Ačkoliv nelze výsledky těchto zátěžových testů mechanicky porovnávat, společný závěr vyznívá stejně. Ani hluboký propad ekonomiky, růst nezaměstnanosti ze 3 % k 11 % a s tím spojené zhoršení kvality úvěrů by neměly ohrozit stabilitu českého bankovního sektoru. Banky by část kapitálových rezerv, tvořených z 57 % nerozdělenými zisky bank, využily přesně k účelu, pro které byly vytvořeny. A jako celek by zůstaly dostatečně kapitálově vybavené. Je však také nutné podotknout, že v zátěžovém testu v ZFS by nepříznivý scénář vedl k využití makroprudenčních polštářů (CCyB, SyRB a CCoB) v případě zhruba poloviny z 21 stresovaných bank (bez NRB a ČEB) a poboček se sídlem mimo EU.

Souhrn zátěžových testů ve Zprávě o finanční stabilitě ... 

... a z dohledového zátěžového testu bankovního sektoru ... 

... jehož předešlé výsledky základního scénáře se naplňují

Skutečný vývoj kapitálové přiměřenosti

Trajektorie ziskovosti v obou šetřeních a scénářích ...

... a velikost úvěrových ztrát ve stresových testech