Srpnová stabilita sazeb ČNB nepřekvapí, zářijové zvýšení na 4 % ale zůstává na obzoru
Zaceňuje-li trh podzimní zvýšení úrokové sazby ECB, pak není překvapením očekávat podzimní zvýšení úrokové sazby ČNB na 4 %.
Jádrová inflace, tedy poptávkou nejvíce ovlivněný segment celkového CPI, zůstává hlavním důvodem pro zachování přísnější měnové politiky. Jádrovka v posledních třech měsících vykázala zvolnění svého růstového momenta, tedy převedeného meziměsíčního růstu do budoucí roční dynamiky na 2,9 %. ČNB v tom není sama. Momentum polské jádrové inflace se také pohybuje zhruba jeden procentní bod nad středem inflačního cíle. Ovšem s tímto tempem zůstává momentum české jádrové inflace stále vysoko z pohledu plnění inflačního cíle při vysoké volatilitě cen energií, pohonných hmot a potravin. Červencová cenová očekávání mírně polevila a představují tak mírné holubičí riziko pro moje hodnocení inflačního vývoje.
Ekonomická aktivita zůstala solidní, ale růst českého HDP o 0,4 % mezičtvrtletně nehodnotím jako silný. A to i z pohledu centrální banky, která pro první letošní pololetí očekávala ekonomiku v silnější kondici (o půl procentního bodu). Ekonomika samotná tak nepředestírá pro centrální banku jestřábí poselství.
Trh práce také nevysílá jasný nový signál, ale pravděpodobně pokračující rozdíl mezi mzdovým růstem a produktivitou stále ano. Míra registrované nezaměstnanosti se v červnu stabilizovala na 5 %, výběrová mírně stoupla na 3,3 %. Růst mezd v průmyslu, pokud nezůstal v červnu volnější, nepředstavuje vybočení z trendu. A tak nepatrné oživení růstu produktivity ve druhém čtvrtletí nemění proinflační charakter slabého růstu české ekonomiky.
Silnější česká úvěrová aktivita udrží jestřábí pohled centrální banky, ale skladba úvěrů se stáčí příznivějším směrem. Červen sice přinesl zvolnění objemu nových úvěrů, ale jak korporátní úvěry, tak úvěry na bydlení zůstaly na rostoucím, respektive silném trendu. Šetření úvěrových podmínek naznačuje pokračování úvěrové aktivity u firemních úvěrů, zatímco očekávaná poptávka v segmentu úvěrů na bydlení signalizuje v prostředí vyšších tržních úrokových sazeb zvolnění, které bylo v druhém čtvrtletí patrné i v segmentu spotřebních úvěrů (viz graf níže).
A ECB? ECB po červnovém zvýšení sazeb tentokrát zvolila vyčkávací přístup a své hlavní sazby ponechala zhruba jeden a půl procentního bodu pod sazbou ČNB. Červnové zpomalení celkové i jádrové inflace v eurozóně sice snížilo potřebu dalšího bezprostředního zpřísnění měnové politiky, inflační rizika ale nezmizela, což dokumentuje i návrat červencového růstu spotřebitelských cen v eurozóně na 2,9 % meziročně.
Silný růst výrobních cen meziproduktů a spotřebního zboží spolu s obnoveným zdražováním ropy ponechává možnost dalšího zvýšení sazeb ECB ve hře, zvláště pokud bude nyní mírně lepší kondice ekonomiky eurozóny dále sílit. Naopak případné ochlazení ekonomiky, k němuž by mohlo přispět zpřísňování úvěrových standardů, slabší poptávka po úvěrech než v ČR či pokračující strukturální problémy, by pravděpodobně vedlo k ponechání sazeb Evropské centrální banky beze změny.
Nově poskytnuté úvěry do české ekonomiky si udržují sílící trend a jejich poměr vůči HDP během druhého čtvrtletí 2026 dosáhl přibližně 19,4 %, tedy více než 17,3 % HDP odhadnutých v prvním čtvrtletí 2026.
Tempo růstu stavů úvěrů zůstává nad dlouhodobými průměry
Oživení je patrné i u investičních úvěrů ...
Silnější úvěrová aktivita tak přináší i pozitivní nabídkový stimul; není pouze o hypotékách
Trhy a centrální banky
Trhy zaceňují další zvýšení úrokové sazby, jak v případě ČNB ...
..., tak v případě ECB, kde by se konečná sazba mohla v tomto cyklu dostat o půl procentního bodu výše
Korunu neovliňují pouze rozdíly v úrokových sazbách ...
... ale i mírnější zúžení úrokového spread ve srovnání s Polskem a Maďarskem přispěl k její větší stabilitě
Srovnání české ekonomiky s eurozónou
Ekonomická aktivita se v průběhu druhého čtvrtletí v eurozóně zlepšila. Podle ECB k tomu přispěly silnější služby, maloobchod a odolnost průmyslu.
... i když o robustnosti z pohledu růstu HDP nemůže být řeč
Nulový růst HDP eurozóny byl v prvním čtvrtletí doprovozen lehkým záchvěvem vyšší produktivity a vyšším objemem využité pracovní síly…
... což snížilo průměrný růst HDP a stabilizovalo růst jednotkových mzdových nákladů, přičemž stopař ECB pro dynamiku vyjednaných mezd zůstává utlumený, bez známky zrychlení, tedy bez příznaků druhotných dopadů cenového šoku
Míra nezaměstnanosti zůstává v eurozóně na 6,2 % výrazně nad 3% mírou v ČR (jedná se o výběrovou míru nezaměstnanosti)
Vyšší ceny služeb nepředstavují jestřábí signál pouze v případě české centrální banky
