Bankovní statistika za červenec 2026

Vcelku dobrý hospodářský výkon kolem 2 % za prvních šest měsíců tohoto roku, překvapivá odolnost českého zpracovatelského průmyslu a solidní spotřebitelská poptávka se promítají také do úvěrové aktivity. Roste všechno – od spotřebitelských půjček přes hypotéky až po úvěry podnikatelským subjektům. Červenec přitom udržel podíl nevýkonných úvěrů na úrovni mnohaletých minim, a třeba u nefinančních podniků rekord ještě zlepšil. Český bankovní systém se tak ocitl ve svatém grálu bankéřů: uspokojuje dynamickou poptávku po úvěrech, které zůstávají velmi zdravé. To platí i v mezinárodním měřítku, uváděném EBA Risk Dashboard, podle kterého bylo ke konci března tohoto roku (data za druhé čtvrtletí ještě EBA nezveřejnila) Česko v nejlepší třetině celoevropského žebříčku, pokud jde o kvalitu úvěrového portfolia.
Bankovní statistika za červenec 2026 ilustrační foto

Domácnosti

Spotřebitelské úvěry

Celkový objem spotřebitelských úvěrů (bez kontokorentů a zůstatků kreditních karet) v červenci opět překročil hranici čtyř set miliard korun, když jejich zůstatek dosáhl 405,178 miliardy Kč, což představuje meziměsíční navýšení o 1,15 % po červnových 1,3 %. Zvýšená poptávka s impresivní meziroční dynamikou na úrovni 15 % výrazně přesahuje tempo růstu nominálních mezd i spotřebitelské poptávky. Je to znak důvěry ve vlastní schopnost splácet, kterou banky sdílejí, a jak naznačuje statistika nevýkonných úvěrů, Češi si věří oprávněně: červenec s 3,80 % pokračuje v sérii měsíců, kdy byl podíl nevýkonných spotřebitelských úvěrů pod hranicí 4 %, což je u nezajištěných úvěrů na spotřebu velmi dobré číslo. Pro srovnání, v sousedním Polsku je o polovinu vyšší.

Bydlení

Podle původních dat Hypomonitoru ČBA poskytly banky a stavební spořitelny v červnu skutečně nové hypotéky v objemu 30,1 miliardy korun, tedy meziměsíčně opět mírně méně, ale zřejmě jsme svědky doznívajícího předzásobení souvisejícího s přitvrzením pravidel pro čerpání „investičních hypoték“ ze strany ČNB od dubna tohoto roku. Včetně refinancování hovoříme o měsíčním objemu 40,4 miliardy korun oproti červnovým 48,9 miliardy korun, přičemž od začátku roku jde podle Hypomonitoru o kumulovanou nekonsolidovanou produkci včetně refinancování 334 mld. Kč, což představuje 50% nárůst ve srovnání s lednem až červencem minulého roku.

Průměrná realizovaná úroková sazba u nových hypoték se v červenci dále zvýšila na 4,9 % z 4,79 % v červnu, 4,67 % v květnu, 4,52 % v dubnu a 4,43 % v březnu. Je to dáno především vzestupem referenčních tržních úrokových sazeb (u tří a pětiletých úrokových swapů), pro zajímavost tříletý swap je momentálně 4,67 %, takže banky v rámci konkurenčního boje o nové klienty, jakož i snahy o zachování tržního podílu a udržení stávajícího kmene v případě refinancování, přistupují na nižší marže. Mimochodem, v mezinárodním srovnání nízké marže souvisejí s nízkými náklady na riziko, kdy český podíl nevýkonných hypoték je s 0,51 % asi čtvrtinový oproti Polsku.

Co mírně klesá, je průměrná výše hypotéky, která zůstala v červenci s 4,59 milionu o tři sta tisíc korun níže než čtvrt roku předtím (4,88 milionu Kč v dubnu). Tento pokles objemu při růstu sazeb znamená, že stylizovaná „průměrná“ splátka nepatrně poklesla z červnových 25 841 Kč na 25 589 Kč o měsíc později.

Nepříjemné je zvedání sazeb pro ty, kteří potřebují refixovat hypotéky nabrané v „ultralevném“ roce 2021 s průměrnou sazbou 2,33 %. Nehledě na to, že za pět let již splatili část jistiny, budou po refixaci platit v průměru asi o 3200 Kč měsíčně více. Přinejmenším prozatím Češi splácejí svoje hypotéky jako hodinky, protože podíl nevýkonných za červenec se drží s 0,51 % na rekordním historickém minimu dosaženém v předchozím měsíci.

Historické rekordy už ze statistických důvodů budeme zažívat také u celkového zůstatku hypoték obyvatelstva, který při současném tempu prolomí hranici dvou bilionů nejpozději koncem září či v říjnu tohoto roku, když ke konci července byl téměř 1, 945 bilionu korun.

Podniky nefinančního sektoru

Pokud se podíváme na vývoj zůstatků firemních úvěrů, vidíme jejich meziměsíční navýšení o 0,6 %, na červencových 1,628 bilionu korun.

V meziročním srovnání je vidět vysoký nárůst korunových úvěrů o 15 % na 853,3 miliardy Kč, zatímco půjčky v eurech meziročně vzrostly o necelých 10 % na korunový ekvivalent 750,5 miliardy korun. Stále ovšem platí, že zejména filiálky nadnárodních koncernů se financují „venku“, často formou vnitro-koncernových půjček, které v této statistice, zaměřené na v tuzemsku působící banky, neuvidíte (vystopovat se dají přes platební bilanci).

Podíl nevýkonných úvěrů v nefinančním firemním sektoru jako celku klesl na nové historické minimum 2,08 %, když překonal rekordních 2,11 % z předchozího měsíce. Opět připomeňme, že jde o zhruba třetinovou úroveň ve srovnání s Polskem, kde zřejmě více než u nás platí, že „risk je zisk“- vyšší apetit na riziko se promítá do vyšší dynamiky hospodářského růstu. Hůře, než u nás vypadá korporátní portfolio i v churavějícím Německu, kde zejména komerční reality s 15 % nevýkonných úvěrů vyloženě strádají.

Navíc u českých firem přetrvává i vysoká úroveň firemních vkladů (v červenci 1,667 bilionu Kč), vše nasvědčuje tomu, že jako celek jsou „korporáty“ velmi zdravé.

Vývoj hlavních segmentů úvěrového trhu (meziročně, v %)

Pramen: ČNB, ČBA Monitor

Vklady

Přes silný trend hledání výnosnějších forem zhodnocení úspor, zvláště mezi mladšími ročníky, kde „frčí“ investice do indexových fondů a ETF, přetrvává u mnoha Čechů ve středním a vyšším věku konzervatismus. Všichni obyvatelé bez ohledu na věk pak měli ke konci července na vkladových účtech 3, 924 bilionu korun, což je meziročně stále ještě růst o 4,5 %, ale v meziměsíčním srovnání již delší dobu pozorujeme nepatrný pokles, v červenci dosáhl 0,3 %, tedy necelých 12 miliard korun.

Na běžných účtech s téměř nulovým úročením drželi Češi a rezidenti neuvěřitelně vysokých 1,267 biliónu korun, s tendencí k pozvolnému poklesu – oproti červnu zhruba o 6 miliard, tedy o necelého půl procenta. Zde je pokles i meziroční, o 0,53 %.

Pro srovnání: Hodnota fondového kapitálu investičních fondů na konci června činila 2 284,0 mld. Kč a meziročně vzrostla o 27,9 %. Vklady rezidentů v českých bankách sice k témuž měsíci překročily o pět miliard hranici osmi bilionů korun, ale to představovalo meziroční vzestup jen o 4,8 %. Rozdíl v dynamice je tedy zásadní, a trend zřejmý.

Pokud jde o nefinanční podniky, tady evidujeme za červenec 1,667 bilionu korun na vkladových účtech, tedy pokles o zhruba 2,5 % meziměsíčně. Nadále evidujeme převis vkladů nad úvěry o 39 miliard korun. Přes dynamické oživení poptávky po úvěrech v posledním roce zůstává poměr korporátních úvěrů k HDP nadále nízký a prostor pro další růst úvěrů není ani zdaleka vyčerpán.

Vývoj vkladů v hlavních segmentech (meziročně, v %)

Pramen: ČNB, ČBA Monitor

Nevýkonné úvěry v hlavních segmentech (v %)

Pramen: ČNB, ČBA Monitor

Podíl nevýkonných úvěrů v jednotlivých zemích EU/EHP (%, březen 2026)

Pramen: https://www.eba.europa.eu/risk-and-data-analysis/risk-analysis/risk-monitoring/risk-dashboard