Náhled obrázku
Hezký den všem divákům našich pravidelných pořadů. Vysílání srpnové makroprognózy České bankovní asociace je za námi, ale co je před námi, tak jsou rozhovory s panelisty. A tím prvním, kdo dnes odprezentoval a bude s námi tady i při vysílání, je Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. Hezký den.
Dobrý den.
My bereme tady diváky trošku do zákulisí toho našeho vysílání a já je pozvu dál do zákulisí. Vy jste totiž před vysíláním řekl takovou větu, která mě pobavila, že nám bude tak dobře, až nám z toho nebude dobře. Bylo to tak?
Bylo to tak, ale to byla legrace, že, to se nevztahovalo vyloženě na prognózu, ale na to uvolnit atmosféru. Ale samozřejmě, pokud vnímám to, co se děje na energetických trzích, pokud vnímám geopolitickou situaci, nedaleko od nás válku, válku v Perském zálivu jako další válku, tak pořád bych řekl, že nám je docela dobře. A možná v některých ohledech až překvapivě dobře, protože asi málokdo čekal, jak třeba se bude dařit českému průmyslu v době, kdy evropská poptávka víceméně skomírá. V době, kdy trh válcují čínští výrobci třeba v automobilovém průmyslu. Čili řekl bych, že pořád ta čísla nás ještě pozitivně překvapují.
No ono koneckonců, když se podíváme na to hlavní shrnutí makroekonomické prognózy, kterou jsme představili, ta ekonomika zůstává, no ten růst zůstává stabilní. Je to tedy pozitivní makroprognóza?
Jak se to vezme. Ona je pozitivní v tom směru, že nám slibuje růst, slibuje nám růst životní úrovně, mimochodem, slibuje nám mít víceméně nízkou inflaci ještě pořád. Takže z tohoto pohledu určitě je. Ale pokud bychom se dívali do nějakého delšího horizontu a řekli si, my bychom chtěli rychlejší růst životní úrovně, větší prosperitu, silnější pozici české ekonomiky třeba v rámci Evropské unie nebo ve světovém obchodu, tak to samozřejmě nestačí, protože toto je pouze krátkodobý pohled. Je to fakticky pohled na následujících osmnáct měsíců.
Krátkodobý pohled. Kde jsou tedy ty největší nástrahy, které vy tam jako panelisté vidíte?
Tak asi každý z nás je vidí někde jinde. Ale pokud bych měl mluvit za sebe, tak nástrahou číslo jedna, tou krátkodobou, jsou z mého pohledu investice. My jsme tu viděli najednou takový velký záchvěv na přelomu roku, ještě vlastně v posledním čtvrtletí loňského roku, v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy nám investice firem poskočily docela dost, protože firmy nakupovaly nová auta, což asi není moc možné považovat za nějakou dramatickou investici, která zvýší produktivitu, posune firmu na světovou úroveň, ale budiž. A my potřebujeme investovat daleko víc. Nové technologie, robotika a de facto i umělá inteligence, protože tam Česká republika stejně jako celá Evropská unie výrazně zaostává.
Znamená to z toho, co vy teď říkáte, že ta pozitivita té makroprognózy vyplývá především z toho, že to je krátkodobá prognóza, že to je jenom těch osmnáct měsíců?
Protože je to prognóza, která se dívá krátkodobě, to máte pravdu, těch osmnáct měsíců, a dívá se, řekl bych, v takovém úzkém tunelu. Ona se nekouká, co se děje vlastně nalevo od nás moc, napravo od nás. Jestli nás třeba, dejme tomu, za pět let nezválcují čínské automobilky v celé Evropě. Čili nedívá se víc do budoucna. Ale to není úkolem prognózy. Úkolem prognózy je říct, jaké budou úrokové sazby za rok a půl, jaká bude zhruba životní úroveň a jestli tady nebudeme mít desetiprocentní nezaměstnanost.
My jsme se hodně – nebo pardon, vy jste se především jako panelisté hodně točili při té prezentaci na inflaci. Na tom, jak to vlastně s ní bude vypadat, jak ta inflace poroste a co to znamená. A možná by bylo dobré tohle tedy stručně představit i divákům, protože to je věc, které my se asi budeme i v těch osmnácti měsících výrazně vracet, jestli jsem správně tu makroprognózu pochopil. Jak se ta čísla pohybují, co od nich očekáváme a zda to, co od nich očekáváme, tedy bude to pozitivní?
Tak fakticky my máme nízkou inflaci jenom na oko. Jenom proto, že opravdu mimořádně zlevňují potraviny a mimochodem máme tam odpuštěný poplatek za obnovitelné zdroje energie. Takže my se tváříme, že máme inflaci pod dvěma procenty a vypadá to dobře. Ve skutečnosti ta inflace je vlastně tříprocentní už teď, protože pokud pomineme mimořádnosti, tak tady pořád vidíme velmi silný tlak ze strany realitního trhu. To znamená, roste nám dynamicky nájemné, rostou nám ceny nemovitostí, rostou nám služby spojené s bydlením obecně a tyto efekty tady přetrvají. Teď se k nim navíc přidají energie, protože asi těžko předpokládat, že pokud zdraží zemní plyn o osmdesát procent, tak to energetické společnosti nezahrnou do svých ceníků. Musíme s tím počítat. A stejně tak, jak zdražuje plyn, automaticky zdraží elektřina, protože přece jenom plyn je ten závěrný zdroj pro trh s elektrickou energií a automaticky táhne i cenu elektřiny vzhůru. Čili inflace se nám bude vracet každým měsícem, a to číslo přestane být tak hezké, to hlavní, to headlineové, jako doposud.
Máme další makroprognózu v listopadu na podzim. Bude stále pozitivní?
Já doufám, že bude pozitivní a že z ní odpadnou některá rizika. Tak v první řadě budeme vědět, jak bude vypadat státní rozpočet na příští rok. Čili budeme vědět, kolik si stát bude vypůjčovat a jak bude moct tlačit na růst úrokových sazeb. To si myslím, že je docela důležitá informace. Budeme mít trochu jasněji ohledně regulovaných cen, čili budeme moct zpřesnit inflaci na následující rok a fakticky už na následující dva roky. Takže i v tomhle tom směru si myslím, že bude více jasno. No a doufejme, že bude jasno i třeba ohledně klimatických cílů Evropské unie, které opravdu jsou důležité a zároveň velmi nákladné pro firmy a do budoucna i domácnosti v České republice.
Pane Dufku, díky za to představení toho, co jste už dnes odprezentovali a představili. Budu se tedy těšit i na tu podzimní. Díky moc.
Děkuji.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. Ale to ještě není závěr, protože máme ještě další rozhovory schované a vy si na něj počkejte.