Kapitálová přiměřenost a role zisku v ní

Proticyklická kapitálová rezerva by měla od července 2027 vzrůst na 1,5 %, což v příštím roce zvýší celkové kapitálové požadavky bank přibližně na 17 %. ČNB tím reaguje na pokračující růst úvěrů domácnostem i firmám a nižší vnímaná rizika v bankovním sektoru. A opět se nám zde promítá i silnější růst mezd převyšující produktivitu. V případě rostoucích investičních úvěrů jde ovšem o dilema pro makroprudenční politiku. Vedle finančního cyklu se do rozhodnutí pravděpodobně promítly také výsledky zátěžových testů včetně obavy z propojení bankovního a vládního sektoru. Hypoteční pravidla ponechává beze změny.

Současný růst úvěrové aktivity je převážně tažen hypotečními úvěry, na které má proticyklická rezerva omezenější dopad. I když v loňském roce došlo i k oživení úvěrové aktivity i u nefinančních podniků, jedná se stále spíše o první známky oživení a ekonomika potřebuje silnější investiční aktivitu i mimo výstavbu. Za těmito důvody se pravděpodobně skrývá rozhodnutí centrální banky ponechat proticyklickou rezervu v rámci kapitálu bank beze změny na 1,25 %, ale s dovětkem rostoucí pravděpodobnosti jejího budoucího zvýšení.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Realizované ceny starších bytů ve třetím čtvrtletí v ČR dle ČSÚ stouply o 3,7 % mezikvartálně, což již sedmé čtvrtletí překračuje růst příjmu a udržuje až příliš svižné meziroční tempo cen nemovitostí okolo 16 %. Pokračující silný růst dokládají i transakční ceny společnosti Flat Zone. Vyšší ceny nemovitostí se propisují i do nastavení kapitálové makroprudenční politiky ČNB, kde se objevuje diskuse nad (pravděpodobně nebrzkým) možným zavedením sektorové systémové rezervy, ale i méně intuitivní diskuse nad rolí investiční aktivity nefinančních podniků při stanovení proticyklické kapitálové rezervy.