ČNB zpřísňuje kapitálovou rezervu bank. Reaguje na rychlejší růst úvěrů i nová rizika včetně fiskálního
Proticyklická kapitálová rezerva by měla od července 2027 vzrůst na 1,5 %, což v příštím roce zvýší celkové kapitálové požadavky bank přibližně na 17 %. ČNB tím reaguje na pokračující růst úvěrů domácnostem i firmám a nižší vnímaná rizika v bankovním sektoru. A opět se nám zde promítá i silnější růst mezd převyšující produktivitu. V případě rostoucích investičních úvěrů jde ovšem o dilema pro makroprudenční politiku. Vedle finančního cyklu se do rozhodnutí pravděpodobně promítly také výsledky zátěžových testů včetně obavy z propojení bankovního a vládního sektoru. Hypoteční pravidla ponechává beze změny.
Zvýšení proticyklické kapitálové rezervy by nemělo výrazněji překvapit, jelikož její nárůst byl s rostoucí pravděpodobností avizován již v březnu, ale v menší míře i na předchozím jednání o finanční stabilitě v loňském roce.
Plošný růst úvěrové aktivity překonávající nominální růst ekonomiky. Ačkoliv je tažen úvěry na bydlení, tak rostou i spotřební a firemní úvěry. A to včetně investičních, jak poznamenala ČNB. Zde se ovšem dostáváme do klasického dilematu makroprudenční politiky. Jelikož je zřejmé, že na jedné straně jsou investiční úvěry zapotřebí ke zvýšení potenciálu ekonomiky (či jeho udržení) nebo ke snížení strukturálních problémů, na které reaguje jiná kapitálová rezerva ČNB spojená se systémovými riziky.
ČNB argumentuje snižující se rizikovými váhami a nižší mírou krytí úvěrů opravnými položkami, i díky nízkému podílu problémových aktiv. Jelikož je nižší míra rizika také součástí silnější ziskovosti bankovního sektoru, tak se ČNB pravděpodobně rozhodla uzamknout část bankovního zisku v podobě vyšší CCyB. Její vyšší úroveň bude podpořena vyšším odhadem očekávaných ztrát, jelikož ČNB očekává růst 12měsíční míry selhání v korporátním sektoru, a to asi kvůli zmíněné vyšší míře zadlužení a poklesu zisku v ekonomice kvůli vyššímu růstu mezd. To odráží nižší růst produktivity. Je patrné, že toto téma má širší dopad na hospodářskou politiku. Ovšem bohužel spíše v oblasti regulační a stabilizační politiky, ale nikoliv až tak silně ve strukturální hospodářské politice.
K tomuto pohledu, krom vyšší fáze finančního cyklu, podle mě přispěl i drsnější zátěžový test v rámci Zprávy o finanční stabilitě a změna fiskální politiky a jejích dopadů na finanční sektor. Popořadě.
1. Nepříznivý scénář vývoje ekonomiky (s přibližně 15% poklesem výkonu ekonomiky během tří let) posílá v jednom roce bankovní sektor plošně do přechodné ztráty, zatímco předchozí scénáře s plošnou ztrátou nepočítaly. Ovšem detaily scénáře budeme mít k dispozici až 22. června.
- Kapitálová přiměřenost bank by spadla pod 16 % z 23% na počátku testu
- Polovina sektoru by využila celou CCyB, část SyRB a některé banky by prolomily další neuvolnitelné kapitálové rezervy
3. Rostoucí dynamika v investičních fondech (ale vejdou se sem pravděpodobně i vládní retailové dluhopisy). ČNB udělala citlivostní scénáře přesunu vkladů z bank do investičních fondů (ale tematicky sem zapadají i vládní retailové dluhopisy, i když je ČNB nezmínila). Tento přesun (kvantifikace bude pravděpodobně ve Zprávě o finanční stabilitě) by snížil úrokové zisky bank a tedy i kapitálovou přiměřenost o 0,2 p.b..
Ačkoliv ČNB ponechala rezervu na systémová rizika (SyRB) beze změny na 0,5 %, tak ČNB upozorňuje, že je připravena ji zvýšit v případě eskalace geopolitických rizik. V rámci diskuse nebyla zmíněna otázka sektorové systémové rezervy s ohledem na bující hypoteční trh, tak jako tomu bylo dříve (uvidíme více až v záznamu z jednání 22. června). V citlivostním scénáři ČNB předpokládá, že další šok do cen energií by snížil kapitálový poměr o 0,2 p.b.
Obě rezervy je ČNB naopak připravena rozpustit, pokud dojde k materializaci rizik do úvěrových ztrát bank.
ČNB rovněž přinesla svůj pohled na hypoteční trh a neočekává plošné znovuzavedení DTI a DSTI požadavků. Zatím vyčkává kvůli zastřenosti dat efektem předzásobení u tzv. investičních hypoték. Ovšem nedomnívá se, že současný vývoj by měl vést k plošnému opětovnému zavedení DTI a DSTI požadavků. Jedním z argumentů je, že zmíněné předzásobení je taženo hypotékami bohatším domácnostem, zatímco současné LTV požadavky na neinvestiční hypotéky jsou překročeny pouze v 1,5 % případů (vs. 5% výjimka). ČNB předpokládá, že 6% růst cen nemovitostí by byl pro realitní trh neutrálnější. V případě hypotečních úvěrů tak ČNB ponechala opatření beze změny, tedy 70% LTV a 7x DTI pro tzv. investiční hypotéky, 80 a 90% LTV pro běžné hypotéky s vypnutými plošnými DSTI a DTI požadavky.
Rozhodnutí budeme dále analyzovat po zveřejnění dalších informací z ČNB, a to 5. června v případě zdůvodnění navýšení CCyB a 22. června, kdy vyjde kompletní Zpráva o finanční stabilitě.
Předchozí jednání o finanční stabilitě naznačovala zvýšené riziko navýšení proticyklické rezervy na 1,5 % ...
... což by při stejných ostatních rezervách navýšilo od července 2027 celkové kapitálové požadavky k 17 %
Úvěrová aktivita v posledních kvartálech zesílila. I v případě nefinančních podniků.
15 % propad ekonomiky v zátěžovém testu ČNB, což by vedlo k poklesu kapitálové přiměřenosti vůči základnímu scénáři s více než 23 % plněním ...
Pramen: ČNB
... a to kvůli zvýšením úvěrovým ztrátám a rizikovým vahám aktiv bank
Pramen: ČNB
Míra krytí úvěrů opravnými položkami klesá, také díky klesajícímu podílu nevýkonných úvěrů. Ovšem ČNB odhaduje růst 12měsíční míry selhání v korporátním sektoru
Pramen: ČNB
ČNB zmínila vyšší ziskovost českého bankovního sektoru, a to i mezinárodním pohledem na návratnost aktiv ROA, což částečně platí v porovnání se státy eurozóny, ...
... ale ne v regionálním pohledu
Ziskovost českých bank vůči výkonu ekonomiky není v mezinárodním srovnání ohromující ... 
... což je případ i čistých úrokových výnosů bank.