ČNB zvedla úrokovou sazbu na 3,75 % a pravděpodobně tam vyčká do podzimu

Bankovní rada zvedla úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. Hlavním důvodem nepřekvapivě byl stále vysoký růst poptávkové, tzv. jádrové inflace, který odráží silnější růst mezd. Ovšem rozhodnutí také reflektuje silnější úvěrovou dynamiku a růst cen nemovitostí. Dnešní rozhodnutí považuji za snahu centrální banky udržet růst spotřebitelské inflace na inflačním cíli v delším horizontu, což není s jádrovou inflací okolo 3 % možné. Dnešní rozhodnutí snižuje rizikovou prémii, respektive nejistotu ohledně kredibility dosažení inflačního cíle a nezávislosti centrální banky. Níže diskutuji další možné kroky a dopady na ekonomiku a bankovní sektor. Pokud se udrží ceny energií níže, pak to sníží pravděpodobnost dosáhnutí 4% úrokové sazby ĆNB. Ovšem jádrová inflace musí zchladit své momentum, aby se tam ČNB nedostala.
ČNB zvedla úrokovou sazbu na 3,75 % a pravděpodobně tam vyčká do podzimu ilustrační foto

Dnešní rozhodnutí mě nepřekvapilo kvůli dvěma faktorům, které jsme shrnul ve výhledu: Nízká inflace klame. Domácí tlaky mohou ČNB přimět ke zvýšení sazeb. 

Bankovní rada ČNB bude pravděpodobně vyčkávat na další data z ekonomiky, aby posoudila případné zvolnění domácích inflačních tlaků. Pokud ne, či pokud v létě uvidíme štědřejší výhled na fiskální politiku, pak se ČNB v září či listopadu může vrátit k debatě o dalším mírném zvýšení úrokové sazby na 4 %. Pokud to doprovodí přetrvávající silný růst cen nemovitostí a pokračující svižný růstu úvěrové aktivity, zvláště na bydlení a spotřebu, pak debatu o úrokových sazbách může doprovodit podzimní debata o případném dalším zpřísnění makroprudenční politiky ČNB. Tedy za situace, kdy bude pokračovat silný růst poptávky po hypotékách a nemovitostech, navzdory přísnějším požadavkům ČNB ohledně tzv. investičních hypoték, a za absence strukturálních změn na nabídkové straně ve stavebnictví. 

Diskusi o zvýšení úrokové sazby může obnovit i návrat cen energií na růstovou trajektorii. To ale bude vyžadovat pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky. Naopak, pokud ceny energií překvapí pozitivně a klesnou zpět na únorové úrovně a česká ekonomika ztlumí proinflační silný růst mezd, který nyní nedoprovází růst produktivity, pak by se centrální banka mohla posunout do holubičího nastavení a připravit se na snížení úrokové sazby na přelomu letošního a budoucího roku. 

Dnešní rozhodnutí by nemělo přinést šok do úrokové výnosové křivky, jelikož ta již zacenila budoucí až dvoje zvýšení úrokové sazby na 4 %. Nicméně tříměsíční sazby, a tedy krátkodobé financování podniků porostou výše, ale ne překotně nad 2-týdenní repo sazbu ČNB, jelikož případný další nárůst úrokové sazby ČNB bude spíše pozvolný.

Střed a delší konec výnosové křivky, který má větší dopad na investiční úvěry, hypoteční sazby a výnosy z vládních dluhopisů bude reagovat spíše pozvolna a počká si na česká data o červnových spotřebitelských cenách, tedy na 7. a 13. července. Větší impuls do těchto "delších" úrokových sazeb ale může přinést další vývoj v Hormuzském průlivu, ale případný i šok z pohybu globálních výnosů; ať už v USA, či v Evropě kvůli přehodnocení inflačních tlaků a vývoje tamní fiskální politiky. Pokud centrální banka bude úspěšná ve ztlumení jádrové inflace (to by ovšem urychlila i více proaktivní vládní politika na nabídkové straně ekonomiky), pak to může mírným poklesem reflektovat i delší konec výnosové křivky. Prostě win-win vyústění. 

Pro dnešní rozhodnutí hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady. Více vhledu nabídne Zápis ze zasedání ve čtvrtek 25. června, což bude zajímavé doplnění zprávy o Finanční stabilitě a rovněž zápisu ze zasedání o nastavení proticyklické rezervy (+0,25 p.b. na 1,5 % od července 2027 - viz komentář zde: ČNB zpřísňuje kapitálovou rezervu bank. Reaguje na rychlejší růst úvěrů i nová rizika).