Nízká inflace klame. Domácí tlaky mohou ČNB přimět ke zvýšení sazeb
Květnové zpomalení růstu spotřebitelských cen na 2,1 % meziročně, tedy téměř k cíli ČNB. Pod povrchem ale dál působí domácí inflační tlaky. Jádrová inflace zůstala na 2,9 % meziročně a její krátkodobá dynamika naznačuje zrychlení blíže ke 4 %. Poslední ekonomická čísla nenaznačují zvrat, a tedy úlevu proinflační povahy české ekonomiky kvůli silnému růstu mezd a slabého růstu produktivity. Tato konstatace spolu s pokračujícím íránským konfliktem zesiluje rácio zvýšení úrokové sazby centrální banky o 0,25 procentního bodu na 3,75 %, a to již na červnovém zasedání. To nebude pro bankovní radu jednoduché rozhodnutí.
Červnové zvýšení úrokové sazby ČNB na 3,75 % nebude pro bankovní radu jednoduché, a to kvůli nejasnosti budoucího vývoje s možným dezinflačním scénářem a také kvůli nedávnému komunikačnímu tlaku ze strany premiéra, doprovázenému méně srozumitelnou komunikací ze strany centrální banky.
1) Část bankovní rady bude brát na zřetel možnost negativního dopadu íránského konfliktu na zahraniční poptávku, což je intuitivní a legitimní dezinflační faktor v případě malé otevřené české ekonomiky. Ovšem tento faktor by mohl být kompenzován uvolněnější lokální fiskální politikou. Tento důvod v případě negativního energetického šoku na ekonomickou aktivitu pravděpodobně zesílí, a to asi nejen v České republice, ale i v Evropě.
2) Zvýšení úrokové sazby s jedním z nejnižších růstů spotřebitelských cen v EU a v podstatě na cíli centrální banky bude pro ČNB představovat komunikační výzvu. A to jak vůči veřejnosti, tak vůči vládě. Její předseda totiž právě nízký růst spotřebitelských cen v EU vnímá v posledních týdnech jako důvod pro přiblížení úrokové sazby ČNB k ECB. Ovšem ECB svojí depozitní sazbu v červnu pravděpodobně zvýší, což by zúžilo současný 1,5bodový úrokový diferenciál. V současnosti je ČNB na 3,5 % vs. depozitní sazba ECB na 2 %.
3) V posledních dnech cítím v rozhovorech se zahraničními investory změnu sentimentu. Investoři jsou s ohledem na komunikaci ČNB více přesvědčeni o zvýšení úrokové sazby, a to již v červnu, zatímco v květnu rovněž pod vlivem komunikace ČNB takové zvýšení neočekávali. To odpovídá i zarputilému zacenění červnového zvýšení úrokové sazby ČNB na forwardovém trhu, který na devítiměsíčním horizontu očekává zvýšení úrokové sazby ČNB na 4,5 %.
Růst jádrové inflace byl v květnu sice mírně vyšší než očekával základní scénář predikce ČNB. Nicméně přetrvávající tlak z cen služeb a silnější růst jednotkových mzdových nákladů představuje pro predikci ČNB problém. Navíc predikce ČNB "bojuje" s vyšší jádrovou inflací pomocí vyšší úrokové sazby ČNB okolo 4 %. Aby se ČNB vyhnula riziku budoucí potřebného zvýšení úrokové sazby jak zaceňuje trhu, může se bankovní rada rozhodnout tlumit rostoucí jádrovou inflaci již nyní. Takovýto krok doprovázený jasnou komunikací může tlumit dopad zvýšení úrokové sazby ČNB na dlouhodobé úrokové sazby.
Silnější koruna při stále solidní exportní aktivitě (přebytek zahraničního obchodu je sice menší, ale to je spíše otázka domácí poptávky) může také napomoci dezinflačním působením. Zde může sehrát svoji úlohu jak vyšší sazba ČNB, tak i možné zvýšení objemu pravidelných prodejů výnosů z devizových rezerv ČNB ze současných 300 milionů eur měsíčně, což ale asi nebude v červnu na stole.
Zpomalení růstu spotřebitelské inflace k cíli ČNB odráží asymetrické působení cen energií a potravin, zatímco jádrová inflace (bez potravin, energií, pohonných hmot a regulovaných cen) udržuje inflační obrázek, tažený cenami služeb a práce. Blíže k rizikům cen potravin a mzdového růstu viz zde: Nižší květnová inflace při silnějším růstu mezd představuje pro ČNB trojí dilema. Ke slabému růstu produktivity zde: Ekonomika v prvním čtvrtletí zpomalila, její struktura ale zůstává povzbudivá, i pro inflaci.
Růst jádrové inflace v posledních měsících opět zesílil s anualizovaným růstem jak nad inflačním cílem, tak výrazně nad predikcí ČNB na měnově politickém horizontu.
Složení a tahouni květnového růstu českých spotřebitelských cen
Srovnání predikce ČNB s realitou: tempo jádrové inflace v souladu, ale růst mezd bez produktivity zde představuje proinflační impuls
