Český statistický úřad potvrdil bleskový odhad růstu ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí na úrovni 0,2 % mezikvartálně. Tento horší výsledek po průměrném mezikvartálním zlepšení o 0,7% v loňském roce odpovídá očekávání, přestože lepší březnová data z maloobchodu a stavebnictví naznačovala možnost mírně silnějšího růstu.
Lepší březnová čísla se nicméně odrazila v samotné struktuře růstu, která vyznívá poměrně příznivě. Ekonomiku nadále podporovala spotřeba domácností, která přidala 0,6 % mezikvartálně po 1,2 % na konci loňského roku. Významnou roli sehrál také sektor služeb.
Pozitivně působily i fixní investice, zejména do dopravních prostředků. Naopak investice do staveb a do strojů a zařízení stagnovaly.
Průmysl včetně zpracovatelského na začátku roku klesl o 0,7 %, což následovalo po překvapivě silném oživení v závěru loňského roku.
Čisté exporty, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, snížily dynamiku HDP o 1 procentní bod. Odráží to vyšší tvorbu zásob (+0,5 p.b.), ale také stále solidní domácí poptávku. Přesto exporty příjemně překvapily a mezikvartálně přidaly téměř o 4 %.
Ke slabšímu tempu ekonomiky přispělo také rozpočtové provizorium, které vedlo k poklesu vládní spotřeby. Ta snížila mezičtvrtletní růst HDP o 0,1 procentního bodu.
Meziročně tak kvůli zmírnění mezikvartálního růstu ekonomika zpomalila své meziroční tempo na 2,2 % z 2,7 % v závěru loňského čtvrtletí (loňský rok přidal 2,6 % po 1,1 % v roce 2024). Opírala se tak v prvním čtvrtletí o 3,4% zvýšení spotřebních výdajů domácností (i když současné anualizované tempo dosáhlo 2,4 %) a o 7,3% meziroční skok u fixních investic, kterým sekundovala téměř 6,4% dynamika exportů.
Slabý mezikvartální růst ekonomiky, byl ovšem doprovázen 0,4% nárůstem zaměstnanosti. Tento růst ovšem nebyl plně využit nárůstem odpracovaných hodin. Produktivita práce tak v ekonomice v podstatě stagnovala. Ovšem náhrady zaměstnanců, tedy jejich hrubé mzdy včetně pojistného pokračovaly svižným 2,5% růstem.
To se opět odrazilo v proinflačním nárůstu jednotkových mzdových nákladů, který byl opět silnější, než čekala ve své predikci centrální banka. A to včetně jejich silnějšího tempa v tržních službách, což je v souladu se svižným nárůstem cen v segmentu spotřebních služeb náročných na práci.
Techničtější ráz zpomalení růstu HDP (viz negativní čisté exporty vs. rostoucí exporty a dopad rozpočtového provizoria) v prvním čtvrtletí je v souladu s očekáváním postupného návratu k mírně silnějšímu růstu HDP, který vykresluje květnová
Prognóza ČBA, která počítá s pomalejším 2% letošním růstem české ekonomiky následovaným 2,4 % v roce 2027.
Mírnější oživení naznačuje i
květnový sentiment, zvláště kvůli stagnující důvěře v průmyslu a poklesu plánů větších nákupů domácností. Delší uzavření Hormuzského průlivu představuje negativní riziko, které jsme naznačili v 1,6% výhledu na růst české ekonomiky v letošním roce.
Silnější růst jednotkových mzdových nákladů představuje proinflační riziko pro výhled na jádrovou inflaci, což reflektuje i Prognóza ČBA s výhledem jádrové inflace na 2,6 % meziročně v roce 2027, tedy nad predikcí ČNB s 2,2 %.