Vcelku dobrý hospodářský výkon, solidní čísla nad hladinou dlouhodobého průměru v konjunkturálních průzkumech, ale i červnová bankovní statistika se promítají do růstu poptávky po úvěrech v celém spektru – od spotřebitelských přes hypotéky až po úvěry podnikatelským subjektům. Červen přinesl další pokles podílu nevýkonných úvěrů, a pokračoval tak v trendu prolamování minim dosažených v předchozích měsících: jak obyvatelstvo, tak i podniková sféra přijaté půjčky velmi dobře splácejí. V mezinárodním přehledu, uváděném EBA Risk Dashboard bylo ke konci března tohoto roku Česko v nejlepší třetině celoevropského žebříčku, pokud jde o kvalitu úvěrového portfolia.
Domácnosti
Spotřebitelské úvěry
Celkový objem spotřebitelských úvěrů (bez kontokorentů a zůstatků kreditních karet) v červnu poprvé překročil hranici čtyř set miliard korun, když jejich zůstatek dosáhl 401,178 miliardy Kč, což představuje meziměsíční navýšení o 1,3 procenta. Zvýšená poptávka s impresivní dynamikou překračující v meziročním vyjádření 15 % (15,2 %) znamená, že si Češi berou půjčky tempem skoro dvojnásobně překonávajícím růst jejich nominálních mezd, protože si věří, že je budou schopni splácet. Zdá se, že tato sebedůvěra obyvatelstvu vydrží i v dalších měsících a zrcadlí se nejen v ochotě půjčky nabírat, ale je podepřena daty o jejich spolehlivém splácení: již třetí měsíc v řadě je podíl nevýkonných spotřebitelských úvěrů s 3,92 % pod hranicí 4 %, což je u nezajištěných úvěrů na spotřebu velmi dobré číslo. Pro srovnání, je to zhruba poloviční oproti Polsku. U kreditních karet, jež u nás nejsou používány zdaleka tak často jako v USA, coby nejběžnější alternativa spotřebitelského úvěru, evidují banky pouze 3, 97 % nevýkonných, opět velmi nízké procento v mezinárodním srovnání.
Bydlení
Podle původních dat Hypomonitoru ČBA poskytly banky a stavební spořitelny v červnu skutečně nové hypotéky v objemu 36,5 miliardy korun po květnovém 38,1 miliardy korun, což je další mírné ochlazení. To je ovšem způsobeno do značné míry předchozím „našponovaným“ čerpáním hypoték předtím, než došlo ze strany ČNB v dubnu ke značnému zpřísnění podmínek u takzvaných investičních hypoték. Včetně refinancování hovoříme o měsíčním objemu 48,9 miliardy korun, přičemž od začátku roku jde podle Hypomonitoru o kumulovanou nekonsolidovanou produkci včetně refinancování 294 mld. Kč, což představuje 59% nárůst ve srovnání s lednem až červnem minulého roku.
Průměrná realizovaná úroková sazba u nových hypoték se v červnu dále zvýšila na 4,79 % oproti 4,67 % v květnu, 4,52 % v dubnu a 4,43 % v březnu. Je to dáno především vzestupem referenčních tržních úrokových sazeb (u tří a pětiletých úrokových swapů), oproti nimž rostou sazby u hypoték podstatně pozvolněji. Evidentně to jde na vrub konkurenčního boje o nové klienty, jakož i snahy o zachování tržního podílu a udržení stávajícího kmene v případě refinancování.
Co mírně klesá, je průměrná výše hypotéky, která zůstala s 4,68 milionu korun pod květnovou hodnotou 4,85 mil. Kč a 4,88 milionu Kč v dubnu. Tento mírný pokles objemu při růstu sazeb znamená, že stylizovaná „průměrná“ splátka nepatrně poklesla z květnových 26 347 Kč měsíčně na červnových 25 841 Kč. Nepříjemné je zvedání sazeb pro ty, kteří potřebují refixovat hypotéky nabrané v „ultralevném“ roce 2021 s průměrnou sazbou 2,33 %. Nehledě na to, že za pět let již splatili část jistiny, budou po refixaci platit v průměru asi o 3100 Kč měsíčně více. Je to sice nepříjemné zatížení rodinného rozpočtu, ale přinejmenším prozatím Češi splácejí svoje hypotéky jako hodinky, protože podíl nevýkonných za červen spadl na pouhých 0,51 %, což znamená další prolomení historického minima.
Historické rekordy už ze statistických důvodů budeme zažívat také u celkového zůstatku hypoték obyvatelstva, který ke konci června dosáhl 1 929,2 miliardy korun, takže k prolomení hranice dvou bilionů korun dojde zřejmě ještě letos.
Podniky nefinančního sektoru
Pokud se podíváme na vývoj zůstatků firemních úvěrů, vidíme jejich meziměsíční navýšení o silných 2,4 %, na 1,619 bilionu korun. V meziročním srovnání je vidět vysoký nárůst korunových úvěrů o 15,4 % na 849,3 miliardy Kč, zatímco půjčky v eurech meziročně vzrostly o necelých 2,7 % na korunový ekvivalent 748,6 miliardy korun. Budiž řečeno, že zejména filiálky nadnárodních koncernů se financují z „venku“, často formou vnitro-koncernových půjček, které v této statistice, zaměřené na v tuzemsku působící banky, neuvidíte.
Podíl nevýkonných úvěrů v nefinančním firemním sektoru jako celku klesl na historické minimum 2,11 %, což je skvělý výsledek i v mezinárodním srovnání. Jelikož přetrvává i vysoká úroveň firemních vkladů (1,710 bilionu Kč), vše nasvědčuje tomu, že jako celek jsou „korporáty“ velmi zdravé.
Vývoj hlavních segmentů úvěrového trhu (meziročně, v %)
Pramen: ČNB, ČBA Monitor
Vklady
Přes silný trend hledání výnosnějších forem zhodnocení úspor, zvláště mezi mladšími ročníky, kde „frčí“ investice do indexových fondů, přetrvává u mnoha Čechů ve středním a vyšším věku konzervatismus. Všichni obyvatelé dohromady měli ke konci června na vkladových účtech 3935, 7 mliardy korun, z toho na běžných účtech s téměř nulovým úročením drželi neuvěřitelně vysokých 1,273 biliónu korun, s tendencí k velmi pozvolnému poklesu.
Pokud jde o nefinanční podniky, tady evidujeme za květen 1,710 bilionu na vkladových účtech, tedy převis nad úvěry o více jak 91 miliard korun. Oproti předcovidovým dobám přes oživení v poslední době poměr korporátních úvěrů k HDP zůstává nadále nízký a prostor pro úvěrovou expanzi, financující investice i rozšíření obratu, a tím přispívající k vyšší dynamice není ani zdaleka vyčerpán.
Vývoj vkladů v hlavních segmentech (meziročně, v %)
Pramen: ČNB, ČBA Monitor
Nevýkonné úvěry v hlavních segmentech (v %)
Pramen: ČNB, ČBA Monitor
Podíl nevýkonných úvěrů v jednotlivých zemích EU/EHP (%, březen 2026)
Pramen: EBA