Průmysl vstoupil do třetího čtvrtletí slabě, ne však plošně. Infrastruktura podpořila odolnost stavebnictví
Červencová data ukazují na slabší vstup průmyslu a zahraničního obchodu do třetího čtvrtletí, nejde však o plošně negativní obrázek českého průmyslu. Průmyslová produkce meziměsíčně poklesla o 1,1 %, zejména kvůli - s ohledem na ceny energií nepřekvapivě - energeticky náročným odvětvím a v posledních měsících volatilní produkci automobilového průmyslu. Příznivější je vývoj zbytku zpracovatelského průmyslu, který odhaduji, že meziměsíčně vzrostl o 0,3 %.
Průmyslový růst zatím letos drží výroba bez aut a energeticky náročných odvětvích. Automobilová produkce v červenci zpomalila k 1 % meziročně, což je slabší tempo než 2,5 % za celý průmysl. Ten zpomalil z červnových 4,6 % a prozatím si v průměru letos drží 2 % meziroční růst, v podstatě stejný jako loni. Naopak průmysl bez aut a energeticky náročných odvětví si podle mého dopočtu udržel solidní 3 % meziroční růst, letos však prozatím rostl (opět podobně jako loni) o 2,3 % meziročně.
Určitou naději pro další měsíce představují srpnové sentimentální a předstihové indikátory, které se v zahraničí výrazně zlepšily. Ovšem nedávná výkonnost českého průmyslu ve skutečnosti tyto sentimentální indikátory překonala (viz obrázek níže). Naopak hlavním vnějším rizikem zůstává slabá situace německého automobilového průmyslu.
Vývoj exportu do značné míry kopíroval průmyslovou aktivitu se stále solidním trendem u většiny klíčových odvětví. Po předchozím solidním výsledku export meziměsíčně korigoval, meziročně si však stále udržel růst kolem 4 %. Ve struktuře vývozu je patrná korekce u automobilů a elektrických zařízení, zatímco ICT pokračuje v silném růstovém trendu. Slabší zůstává vývoz strojů, který se nadále drží pod maximy z roku 2023.
Obchodní bilanci v posledních měsících výrazně zatěžují vyšší energetické dovozy. Ty se od května pohybují kolem 20 miliard korun měsíčně. Deficit energetické bilance se tak zhoršil přibližně na 3 % HDP, zatímco na počátku roku dosahoval deficit okolo 1,5 %. Bez energií však česká ekonomika nadále vykazuje výrazný obchodní přebytek kolem 4 % HDP, především díky automobilovému průmyslu. Současné zhoršení obchodní bilance proto nelze interpretovat jako plošnou ztrátu exportní výkonnosti.
Příznivější vývoj nadále vykazuje stavebnictví, které těží z oživení infrastrukturních projektů a solidní výstavby budov. Celkově stavebnictví v červenci meziročně vzrostlo o 2,2 % a zahájená bytová výstavba se v celorepublikovém pohledu drží na relativně vysokých úrovních. Určitým rizikem jsou naopak opět slábnoucí stavební povolení a vyšší ceny energeticky náročných materiálů, i když cenová očekávání ve stavebnictví v srpnu stagnovala na nižší úrovni než na jaře (viz předposlední graf zde: Mírné zhoršení ekonomického sentimentu není signálem pro nižší úrokové sazby).
Celkový obrázek červencových dat je smíšený:
Průmysl a exporty vstoupily do třetího čtvrtletí se slabšími čísly, což neplatilo pro stavebnictví ...
... ani maloobchod a služby
Průmysl
Letošní slabé výsledky průmyslu odrážejí ...
... stagnaci autoprůmyslu a ...
... a propad energeticky náročných odvětvích
Zahraniční a domácí sentimentální indikátory jsou pro průmysl podpůrné, i když ten je možná předběhl
Zahraniční obchod
Energetická bilance se kvůli větším dovozům ...
... propisuje do celkově menšího přebytku zahraničního obchodu ...
... díky stále solidnímu trendu o klíčových exportních artiklů ...
... v kontrastu s energeticky náročným exporty
Stavebnictví
Stavební produkce se vrací k předchozímu vrcholu ...
... přičemž červencová data o povolených, zahájených a dokončených bytech příliš nezměnily předchozí trendy
Tedy silná čísla u zahájených bytů a solidně silný trend u dostavěných bytů navzdory dlouhodobému slabosti stavebních povoleních
