Bankovní statistika za srpen 2026

V minulém komentáři, který se díval na vývoj úvěrů a vkladů v červenci, jsem si liboval kvůli super zdravému úvěrovému portfoliu a dobré poptávce po nových půjčkách ve všech hlavních segmentech – od spotřebitelských úvěrů přes hypotéky až po úvěry podnikatelským subjektům. Srpen v tom v podstatě pokračoval přes „kopírák“, protože poptávka po úvěrech trvá, a půjček, které nejsou řádně spláceny, je v domácím historickém porovnání velmi málo. To platí i ve srovnání se zahraničím, neboť v přehledu EBA Risk Dashboard bylo na konci června Česko v nejlepší třetině celoevropského žebříčku, pokud jde o kvalitu úvěrového portfolia, měřeno podílem nevýkonných úvěrů (NPL).

Domácnosti 

Spotřebitelské úvěry
Celkový objem spotřebitelských úvěrů (bez kontokorentů a zůstatků kreditních karet) v srpnu zůstal těsně pod hranicí 410 miliard korun, což představuje meziměsíční navýšení o 0,96 % (což představuje v anualizovaném vyjádření růst o 12,15 %), a meziroční o 15 %. Obojí výrazně přesahuje dynamiku nominálních mezd i spotřebitelské poptávky. Statistika nevýkonných úvěrů však zároveň ukazuje, že Češi si věří, pokud jde o schopnost splácet (a tedy si i půjčovat) oprávněně: i srpen s 3,96 % pokračuje v sérii měsíců, kdy byl podíl nevýkonných spotřebitelských úvěrů pod hranicí 4 %, což je u nezajištěných úvěrů na spotřebu velmi dobré číslo. Pro srovnání, v sousedním Polsku je o polovinu vyšší, v Německu je skoro stejné.

Bydlení
Podle původních dat Hypomonitoru ČBA poskytly banky a stavební spořitelny v srpnu skutečně nové hypotéky v objemu 26,8 miliardy korun, tedy meziměsíčně opět méně, ale to lze vysvětlit vlivem doznívajícího předzásobení před zpřísněním pravidel pro čerpání „investičních hypoték“ ze strany ČNB od dubna tohoto roku. (Pro zajímavost, v dubnu objem nových hypoték kulminoval na 44,2 miliardách Kč!) Včetně refinancování tak vynesl srpen objem 34,5 mld. Kč, což je o 14,6 % méně než v červenci, jen o 4 % více než v srpnu 2025. Od začátku roku jde podle Hypomonitoru o kumulovanou nekonsolidovanou produkci včetně refinancování 369 mld. Kč, což představuje 44% nárůst ve srovnání s lednem až srpnem minulého roku.

Průměrná realizovaná úroková sazba u nových hypoték se v srpnu dále zvýšila na rovných 5 % z červencových 4,9 %, 4,79 % v červnu, 4,67 % v květnu, 4,52 % v dubnu a 4,43 % v březnu. Je to dáno především vzestupem referenčních tržních úrokových sazeb (tedy tří a pětiletých úrokových swapů). O velmi ostrém konkurenčním boji o klienta v případě nového byznysu a refinancování svědčí to, že marže v rámci konkurenčního boje klesla na 0,6 % z dlouhodobého průměru mírně přes 1 %. Mimochodem, v mezinárodním srovnání nízké marže souvisejí s nízkými náklady na riziko, kdy český podíl nevýkonných hypoték je s 0,50 % asi třetinový oproti Polsku, a poloviční oproti Německu.

Průměrná výše hypotéky zůstala na stejné úrovni jako v červenci s 4,59 milionu korun, což je citelný pokles oproti 4,88 milionu Kč v dubnu, kdy – připomeňme – se nabíraly „investiční“ hypotéky před zpřísněním pravidel. Tento pokles objemu při růstu sazeb znamená, že stylizovaná „průměrná“ splátka stoupla o tři stovky měsíčně z červencových 25 589 Kč.

Nepříjemné je zvedání sazeb pro ty, kteří potřebují refixovat hypotéky nabrané v „ultralevném“ roce 2021 s průměrnou sazbou 2,33 %. Nehledě na to, že za pět let již splatili část jistiny, budou po refixaci platit v průměru asi o 3300 Kč měsíčně více.

Češi opět srazili podíl nevýkonných, tedy nesplácených hypoték na nový historický rekord, 0,50 % byť se oproti červenci „zlepšil“ jen o setinu procentního bodu.

Celkový zůstatek hypoték půjčených obyvatelstvu sice ještě neprolomil hranici dvou bilionů korun, ale meta je po srpnových 1,960 bilionu Kč nadohled.

Podniky nefinančního sektoru
Pokud se podíváme na vývoj zůstatků firemních úvěrů, vidíme jejich meziměsíční navýšení o 1,33 %, na červencových 1,650 bilionu korun.

V přepočtu na roční bázi jde o vysokou dynamiku přes 17 %, což překonává meziroční přírůstek o téměř 4 procentní body, tempo tedy zrychluje. V meziročním srovnání je vidět vysoký nárůst korunových úvěrů o 15,9 % na 866,5 miliardy Kč, zatímco půjčky v eurech meziročně vzrostly o 9,4 % na korunový ekvivalent 761,8 miliardy korun. Stále ovšem platí, že zejména filiálky nadnárodních koncernů se financují „venku“, často formou vnitro-koncernových půjček, které v této statistice, zaměřené na v tuzemsku působící banky, neuvidíte (vystopovat se dají přes platební bilanci).

Podíl nevýkonných úvěrů v nefinančním firemním sektoru udržel sérii pravidelného měsíčního prolamování historického minima, které představuje 2,00 %, a překonal předchozí rekord z července, byť jen o 0,08 %. Opět připomeňme, že jde o zhruba třetinovou úroveň ve srovnání s Polskem, kde zřejmě více než u nás platí, že „risk je zisk“- vyšší apetit na riziko se promítá do vyšší dynamiky hospodářského růstu. Hůře, než u nás vypadá korporátní portfolio i v churavějícím Německu, kde se podíl nevýkonných úvěrů pohybuje kolem 3,5 %.

Navíc u českých firem přetrvává i vysoká úroveň firemních vkladů (v červenci 1,676 bilionu Kč), vše tedy opět potvrzuje, že jako celek jsou „korporáty“ velmi zdravé.

Vývoj hlavních segmentů úvěrového trhu (meziročně, v %)

Pramen: ČNB, ČBA Monitor

Vklady
Přes silný trend hledání výnosnějších forem zhodnocení úspor přetrvává u mnoha Čechů ve středním a vyšším věku konzervatismus. Všichni obyvatelé bez ohledu na věk pak měli ke konci srpna na vkladových účtech 3, 937 bilionu korun, což je meziroční růst o 4,4 %, a v meziměsíčním srovnání se zastavila předchozí série poklesů, byť oproti červenci vzrostly vklady jen o 0,34 %, i to však představovalo vzestup o 13,4 miliardy korun.

Na běžných účtech s téměř nulovým úročením drželi Češi a rezidenti neuvěřitelně vysokých 1,262 bilionu korun, s tendencí k poklesu – oproti červenci zhruba o 5,3 miliardy, meziročně o 13,6 miliardy.

Pro srovnání: Hodnota fondového kapitálu investičních fondů na konci července činila 2 298,1 mld. Kč a meziročně vzrostla o 25,2 %. Dvacetibodový rozdíl v procentech ukazuje, že trend jde správným směrem, a to rychle. České domácnosti odkládaly stranou skoro nejvyšší podíl disponibilního příjmu v Evropě (19,9 %), před námi jsou pouze Němci.

Co je pozoruhodné, v Česku vytvářejí netto převis vkladů nad úvěry i nefinanční podniky, kde evidujeme za srpen nárůst depozit z červencových 1,667 bilionu korun na 1,676 bilionu, což znamená, že podniky mají v bankách o nějakých 27 miliard korun více na účtech, než kolik jim dluží. Prostor pro další růst úvěrů tak není ani zdaleka vyčerpán.

Vývoj vkladů v hlavních segmentech (meziročně, v %)

Pramen: ČNB, ČBA Monitor

Nevýkonné úvěry v hlavních segmentech (v %)

Pramen: ČNB, ČBA Monitor

Podíl nevýkonných úvěrů v jednotlivých zemích EU/EHP (%, červen 2026)

Pramen: https://www.eba.europa.eu/risk-and-data-analysis/risk-analysis/risk-monitoring/risk-dashboard