Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila. Nadějí zůstává kupní síla domácností
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA
Růst HDP v prvním čtvrtletí zpomalil pod 0,2 procenta, což je negativní překvapení. Místo očekávané spotřeby domácností táhly ekonomiku hlavně investice, zatímco zahraniční obchod působil proti růstu. Slabší spotřeba ale může být jen dočasnou korekcí po silném závěru loňského roku. To samé platí i průmyslové výrobě a do prvního čtvrtletí se rovněž negativně promítlo dočasné rozpočtové provizorium vlády. Výhled významně ovlivní prohlubování krize dodávek surovin kvůli Íránskému konfliktu.
Růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí zpomalil pod 0,2 procenta proti předchozímu čtvrtletí. To je negativní překvapení po průměrném loňském růstu o 0,7 %. Meziroční růst HDP v prvním letošním čtvrtletí zpomalil na 2,1 % z 2,7 % v závěrečném loňském kvartále, přičemž celý loňský rok vykázal +2,6 %. Pomalejší 0,2% mezikvartální růst české ekonomiky mírně překonal zpomalení růstu v eurozóně na 0,1 %, přičemž dynamika německého HDP mírně zrychlila na 0,3 %, ale Itálie a Španělsko zpomalily na 0,2 %, respektive na 0,6 % a Francie stagnovala.
Překvapila i samotná struktura růstu. Český statistický úřad uvedl, že růst táhly hlavně investice (ještě neznáme roli zásob), zatímco zahraniční obchod přispěl negativně, k čemuž přispěla i silná domácí poptávka. Spotřeba domácností měla zůstat hlavním motorem růstu i mezičtvrtletně. To se nestalo. Slabší náznaky byly vidět už v únorových číslech maloobchodu. Očekávali jsme, že spotřeba domácností dokáže vyvážit slabší údaje z průmyslu.
Závěr loňského roku byl pro domácnosti velmi silný, kdy jejich spotřeba po sezónním očištění výrazně rostla o 1,2 % mezičtvrtletně (v průměru vloni o 0,8 %). V prvním čtvrtletí tak pravděpodobně přišla částečná korekce tohoto silného růstu. Průzkumy spotřebitelské nálady přitom zůstávaly v prvním čtvrtletí i v dubnu na solidní úrovni, i pokud jde o velké nákupy. Kupní síla českých domácností roste, což by mělo spotřebu podporovat. Navíc na konci loňského roku výrazně vzrostl jejich disponibilní důchod. O to větším překvapením je současné ochlazení spotřeby, kde se Íránská konflikt mohl propsat spíše omezeně.
Na druhou stranu nelze přehlížet údaje z trhu práce. Zaměstnanost zůstala v prvním čtvrtletí nezměněna, což zpomalilo její meziroční nárůst na 0,7 %. Dále jsme pozorovali mírný růst nezaměstnanosti, která v případě registrované dosáhla v prvním kvartále 4,9 % a v případě výběrové 3,3 %, což je o 0,8 respektive o 0,6 p.b. výše než před rokem. Rovněž v závěru loňského roku domácnosti vykázaly setrvale abnormálně vysokou míru úspor (19,7 %). Zůstaly tedy opatrné, což se vzhledem k současné nejistotě v nejbližších měsících či čtvrtletích pravděpodobně výrazně nezmění.
Role vlády má dvě roviny. Rozpočtové provizorium dočasně utlumilo provozní a investiční výdaje státu, což snížilo příspěvek vládní spotřeby k HDP. Ve druhém čtvrtletí pravděpodobně uvidíme pozitivní kompenzaci. Přidá se také plánované zvýšení mezd ve vládním sektoru, které znovu podpoří kupní sílu. Zároveň ale vláda na začátku roku pomohla omezit růst spotřebitelských cen přesunutím platby za obnovitelné zdroje z faktur domácností na státní rozpočet, a tím částečně podpořila kupní sílu. Tyto dva vlivy působily proti sobě.
Dopad konfliktu na Blízkém východě bude výraznější až ve výsledcích za další čtvrtletí. Pokud se potvrdí, že slabší spotřeba byla jen korekcí po silném závěru loňského roku, a ve druhém čtvrtletí znovu zesílí, česká ekonomika může v případě uklidnění Íránského konfliktu letos dosáhnout růstu 2,3 procenta. Pokud by ale energetický šok zasáhl spotřebu domácností výrazněji (dubnový růst spotřebitelských cen se pravděpodobně dostane přes 2,5 % meziročně v závislosti na cenách potravin), růst ekonomiky se bude pohybovat spíše okolo 2 %. Pro firmy krom energetického šoku bude klíčové, jak chybějící energie v Asii ovlivní globální poptávku a dodavatelské řetězce, a tedy exportní aktivitu českých firem, což představuje dodatečná rizika růstu.
Pro centrální banku tato čísla znamenají menší obavy z inflačních tlaků vyvolaných rostoucí ekonomikou. Na nejbližší rozhodnutí ale pravděpodobně nebudou mít přímý vliv. ČNB zřejmě na květnovém zasedání zachová opatrný postoj a počká si na červnová detailní data o mzdách a nezaměstnanosti.
Růst HDP v prvním čtvrtletí zpomalil na 0,2 % mezikvartálně …
… při nezměněné zaměstnanosti
Měsíční údaje za leden a únor nenaznačovaly další akceleraci …
… z důvodu slabšího průmyslu …
… stavebnictví …
… čistých exportů
… což tržby v maloobchodě a ve službách nekompenzovaly
Poznámka: Pokud není uvedeno jinak, v textu pracujeme se sezónně očištěnými čísly. Anualizovaný vývoj ukazuje možný meziroční růst v ročním výhledu, pokud by se udržela současná meziměsíční dynamika.