Energetický šok rozděluje náladu v ekonomice
Dubnový sentiment již výrazněji odráží dopady íránského konfliktu na českou ekonomiku, avšak nerovnoměrně napříč sektory. Nálada se podle očekávání zhoršila v průmyslu, u domácností i v maloobchodě, zatímco služby díky silnější poptávce a stavebnictví celkové zhoršení tlumily. Cenová očekávání dále rostla v průmyslu, u domácností, ale i ve stavebnictví, zatímco maloobchod zůstává poblíž dlouhodobého průměru a služby po předchozím nárůstu mírně korigují. Dopady na trh práce zatím zůstávají omezené i v hůře zasažených sektorech a v podstatě i celkový mírně horší sentiment stále nepřestavuje bezprostřední signál pro horší očekávání růstu ekonomiky.
Krom intuitivních dopadů energetického šoku, který navíc stále obestírá vysoká míra nejistoty nad očekávanou délkou jeho dalšího trvání, nabídl dubnový průzkum následující poznatky:
Poptávka a klíčové limity
* pokles sentimentu v průmyslu spíše reflektuje horší index nákupních manažerů v německém průmyslu navzdory lepšímu PMI pro celý zpracovatelský průmysl eurozóny, kde svou roli sehrává odlišná citlivost konkurenceschopnosti průmyslu na ceny energií.
* poptávka zatím v průmyslu nepředstavuje výraznější limit pro růst než v předchozích kvartálech, i když stále zůstává na slabších úrovních již z loňského roku
* to se (konečně) promítá do nižšího využití výrobních kapacit, což představuje riziko pro očekávané oživení investiční aktivity v letošním roce (i když tato očekávání pravděpodobně polevila po lepších datech o investicích v loňském roce).
* narušení dodavatelských řetězců zatím v ekonomice nepředstavuje problém ve smyslu, že by nedostatek materiálu bránil produkci, i když v sektoru stavebnictví narostla "ostatní" bariéra.
Trh práce a cenová očekávání
* to se naopak týká nedostatku zaměstnanců v průmyslu, kde tento faktor představuje vyšší limit pro výrobu než v předešlých měsících. Obdobný problém přetrvává ve službách, zatímco ve stavebnictví polevil. To by sice mohlo ve stavebnictví odrážet nižší počty stavebních povoleních z předešlého roku, ale očekávání zaměstnanosti se ve stavebnictví naopak zlepšila.
* očekávání zaměstnanosti by měla působit ve směru neutrálnějšího vývoje na trhu práce po předchozím postupném nárůstu míry nezaměstnanosti.
* cenová očekávání vzrostla a indikují vyšší tempo růstu spotřebitelské inflace nad cílem ČNB, ale tato část sentimentu bude rychle reagovat na eskalaci/deeskalaci konfliktu, i když narušené exportní kapacity budou bránit případnému rychlému návratu na předchozí úrovně.
* pokud se vyšší cenový sentiment ve stavebnictví udrží a přelije do vyšších cen v sektoru, udrželo by to pravděpodobně svižné tempo růstu imputovaného nájemného v CPI, kde by vyšší ceny ve stavebnictví nahradily případné zvolnění růstu cen nemovitostí, pokud dojde k útlumu hypotečního trhu kvůli vyšším tržním úrokům.
* cenová očekávání ve službách zůstávají vyšší, také díky silnější poptávce, což by mohlo být jestřábím impulsem pro ČNB, pokud březnové zesílení jádrové inflace u služeb bylo předvojem.
Popis vývoje sentimentu a graf jsou k dispozici na ČBA Monitoru.
Klíčové grafy
Cenová očekávání rostou ...
..., ale poptávka nepředstavuje výraznější limit růstu
Ekonomický sentiment se zhoršil s odlišným vývojem napříč sektory: průmysl, obchod, domácnosti vs. služby a stavebnictví
Ekonomický sentiment tak zatím nepředstavuje bezprostřední riziko pro ekonomický růst
Horší sentiment v obchodě zatím kontrastuje se stále solidními plány spotřebitelů
Ani průmysl nemá jasný signál ze zahraničí
Horší využití výrobních kapacit v průmyslu nyní již reflektuje slabší poptávku
Zatím nejsou patrné bariéry z dodavatelských řetězců 
Průmysl ve srovnání s dlouhodobým průměrem stále trápí poptávka, což není případ služeb a stavebnictví, které limituje spíše nedostatek zaměstnanců ...
... i když v sektoru stavebnictví narostla "ostatní" bariéra
Cenová očekávání jsou vyšší - průmysl, spotřebitelé a stavebnictví 
..., kde vyskočila znatelně 
Očekávání zaměstnanosti (zatím?) bez šoku 
... a signalizují spíše zlepšení na trhu práce