Bankovní rada ČNB ponechala dvoutýdenní repo sazbu beze změny na úrovni 3,5 %. Rozhodnutí bylo očekávané, stejně jako mne nepřekvapilo jeho jednomyslné přijetí. Pro mě osobně bylo již květnové snížení na 3,5 % jistým překvapením – očekával jsem tehdy menší podporu než šesti ze sedmi hlasů. Důvodem byl především silnější růst jádrové inflace. Zatímco guvernér sleduje šestiměsíční momentum, já dávám přednost tří měsíčnímu, které může poskytnout dřívější signály – pokud ovšem není výrazně zkresleno výkyvy imputovaného nájemného (viz graf níže). K inflačnímu pnutí se přidává solidní výkon ekonomiky. Tuto kombinaci potvrdila nová data, včetně lepšího hospodářského výkonu za duben a spíše proinflačními detaily HDP a mezd na první čtvrtletí. Z pohledu ČNB došlo ke zvýšení proinflačních rizik, zejména kvůli setrvačnosti růstu cen služeb, cen nemovitostí a potravin. U toho zůstává rychlejší růst peněžní zásoby – jak v důsledku oživení hypotečního trhu, tak s rizikem příspěvku od fiskální politiky, kde nepřímo vnímám riziko povolební změny fiskální strategie. Dalším faktorem zůstává riziko pokračujícího, proinflačně působícího růstu mezd.
Z vyznění prezentace guvernéra Michla mám dojem, že úroková sazba setrvá na 3,5 % déle – pravděpodobně i po letních měsících. Stále tak zůstává otevřená možnost (byť jen pootevřená dvířka, nikoliv dveře), že sazba do konce roku klesne na námi predikovaných 3,25 %. Trh s tímto vývojem však počítá až ve druhém čtvrtletí 2026. Klíčovou roli bude hrát situace na trhu práce, mzdový vývoj a poptávka po hypotékách. Květnová data
transakcí a
počtu hypoték mi signalizují spíše stabilitu než sílící boom.
Červnové jednání ČNB o finanční stabilitě a makroprudenční politice (blíže k tomuto v komentáři zde a poslední graf) ponechává inflační rizika spojená s trhem nemovitostí na bedrech měnové, tedy úrokové politiky ČNB. To zvyšuje pravděpodobnost delší pauzy ve snižování sazeb – tedy delšího setrvání repo sazby na 3,5 % i po srpnovém zasedání.
Tento vývoj se však nemusí plně a trvale promítnout do delších výnosů na křivce, pokud přísnější měnová politika účinně ztlumí inflační nálož v ekonomice. Aby se tak stalo, bude nezbytné pokračovat a zintenzivnit vládní strukturální reformy, které oslabí inflační pnutí z trhu práce. V této oblasti má ČNB omezené možnosti.