Silnější růst HDP v prvním čtvrtletí nepřináší desinflační zlom

Růst HDP v prvním čtvrtletí letošního roku posílil silněji, a to o 0,8 % mezičtvrtletně, než naznačoval předběžný odhad ĆSÚ (0,5 %). Samotná revize nepřekvapila s ohledem na publikovaná měsíční data (viz komentář zde); možná její rozsah, ale struktura růstu podkopává pozitivní dopad této revize. Mezičtvrtletní růst HDP táhla korekce v zahraničním obchodě a částečná u investic, zatímco spotřeba domácností spíše stagnovala v souladu s reálno průměrnou mzdou po silném růstu spotřeby v druhé polovině loňského roku.

Silnější růst ekonomiky zůstává spojen s proinflačním tlakem jednotkových mzdových nákladů. Vývoj v prvním čtvrtletí se odrazil do silnějšího 2,2 % meziročního růstu HPD v prvním čtvrtletí po 1 % nárůstu v roce 2024. Růst se ekonomiky se nyní stabilně opírá pouze o soukromé služby, slabinou zůstává růst produktivity, který je tažen „zprostředkujícím“ odvětví financí, zatímco ostatní odvětví nevybočují z nedávného trendu vývoj jejich produktivity. To se promítá do pokračujícího růstu jednotkových mzdových nákladů o téměř 5 % anualizovaně, tažený tržními službami (téměř 7 % anualizovaně), což v prvním čtvrtletí reflektoval silný růst cen služeb.

Spotřeba domácností, reálné mzdy, slabá energetika společně se stavebnictvím jsou hlavními brzdami post-covidového oživení. Spotřeba domácností zůstala na počátku roku 2025 necelá tři procenta pod předcovidovou úrovní, zatímco celkové HDP je necelá tři procenta nad, a to především díky zahraničnímu obchodu a fixním investicím. Ovšem celní války se negativně promítají do výhledu na exporty, což se rovněž odráží v investiční aktivitě, zvláště do strojů a zařízení, ale i v ostatních segmentech ekonomiky, s výjimkou mírného oživení u investic do obydlí.

Ačkoliv HDP pouze mírně zrychlilo z 0,7 % růstu v posledním čtvrtletí loňského roku, tak zrychlení přidané hodnoty (součet náhrad zaměstnanců a provozního zisku) v HDP bylo silnější, a to o 1,3 %. Ovšem i zde se jedná spíše o korekci slabého růstu o 0,1 % v závěru loňského roku. A růst přidané hodnoty v posledních dvou čtvrtletích vykázal průměrný růst o 0,7 %, tedy jako HDP. Zisk přidané hodnoty na počátku roku 2025 převážně těžil z vyšší přidané hodnoty v energetice, finančních službách a ve stavebnictví, zatímco zpracovatelský průmysl a obchod šly dolů.

Revize růstu HDP přináší pozitivní riziko do naší květnové slabší predikce růstu HDP v letošním roce o 1,7 % meziročně, které se tak v letošním roce, pokud nezaznamenáme výraznější otřes v celních válkách, může přiblížit blíže k 2 %. Ovšem výraznější nerovnoměrná struktura růstu, slabé investice a zpomalení růstu reálné mzdy, i když asi dočasné, představuje negativní riziko. A to zvláště, pokud dubnová desinflace růstu CPI pod 2 % meziročně nepřinese pozitivní impuls do reálných mezd.

Zpátky k detailu mezičtvrtletního růstu HDP:

Mezičtvrtletní růst HDP v prvním čtvrtletí byl tažen především lepším saldem v zahraničním obchodě. Zde se z části jednalo o korekci volatility jeho salda z minulých čtvrtletích, ale možná do jisté míry i z efektu předzásobení před většími americkými cly.
Ovšem příspěvek z možného předzásobení se nepromítl do silnější přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu, která v prvním čtvrtletí poklesla o 0,7 %. To ovšem neplatilo pro celou ekonomiku a celková přidaná hodnota konečně na počátku roku 2025 poskočila, a to rovnou o 1,3 % mezičtvrtletně po slabém růstu v závěru loňského roku (0,1 %).
Zároveň v prvním čtvrtletí došlo k oživení fixních investic, ale to ani nestačilo k jejich oživení po silnějším reportovaném poklesu v závěru loňského roku a struktura zůstává rovněž slabší.
K růstu HDP v prvním čtvrtletí rovněž přispěl 0,15% body pozitivní příspěvek ze strany zásob. Jejich kumulativní příspěvek do HDP v posledních třech čtvrtletích dosáhl 0,72 % bodu. To se přibližuje dlouhodobému průměru 1% bodu. Tedy do budoucna asi nehrozí výraznější negativní korekce, ale silnější příspěvky by také neměly hnát HDP vzhůru.

Dynamika v růstu HDP a přidané hodnoty

Postcovidové oživení ekonomiky na výdajové straně se výrazně nemění: zahraniční obchod, vláda, investice vs. slabá spotřeba domácností

Růst HDP spojen stále se slabší produktivitou, ale silnými jednotkovými náklady

Produktivita práce se liší napříč sektory, což se odráží i v odlišném vývoji jednotkových mzdových nákladů

Průměrná reálná mzda stagnuje při jejím pomalejším růstu v prvním čtvrtletí a postcovidová změna v odpracovaných hodinách (veřejné + tržní služby vs. průmysl) zůstává beze změny

Energetika a stavebnictví představují hlavní překážku silnějšího oživení ekonomiky nad předcovidovou úroveň

Nízká úroveň přidané hodnoty v energetice je výraznější než by propad vyrobené energie, což představuje riziko pozitivní revize HDP a složení produktivity a jednotkových mzdových nákladů

Soukromá spotřeba výrazně zpomalila svůj růst, ale po velmi silném zisku v závěru loňského roku, což je ale i odráží nulový zisk u reálných mezd v prvním čtvrtletí. Fixní investice mírně oživily díky infrastrukturním projektům, ale ekonomika potřebuje výraznější impuls.