Nejvyšší nezaměstnanost za posledních osm let netlumí jestřábí jádrovou inflaci kvůli solidnímu růstu ekonomiky

Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA
Nejvyšší nezaměstnanost za posledních osm let netlumí jestřábí jádrovou inflaci kvůli solidnímu růstu ekonomiky ilustrační foto
Duben přinesl zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen na 2,4 %, přičemž jádrová inflace nadále vykazuje silnou dynamiku. Celkově inflační a ekonomický vývoj nahrává spíše jestřábímu postoji ČNB a představuje riziko pro další snižování základních úrokových sazeb během léta. Centrální banka bude potřebovat červnový meziměsíční zvýšení jádrové inflace po sezónním očištění pod hranicí 0,2 %, aby se udržela její trajektorie jádrové inflace ve hře. To by bylo znatelně méně než průměrných 0,27 % zaznamenaných od začátku letošního roku.
Květnová spotřebitelská inflace: Detailnější pohled však do již známého předběžného údaje růstu spotřebitelských cen nepřináší zásadně nové informace. Hlavními tahouny inflace zůstávají ceny potravin a alkoholu, a to i po očištění o sezónní vlivy. K tomu se přidává pokračující růst imputovaného nájemného. Navíc došlo ke zvýšení koncesionářských poplatků za televizní a rozhlasové vysílání. Opačný efekt však přichází od cen pohonných hmot a energií, které nadále působí dezinflačně.

Česká národní banka potvrdila můj odhad meziročního růstu jádrové inflace na úrovni 2,8 %, což je o desetinu procentního bodu výše než její prognóza, která předpokládá červnovou hodnotu jádrové inflace ve výši 3 %. Vyšší výhled v oblasti jádrové inflace není překvapivý vzhledem k silné meziměsíční dynamice tohoto ukazatele (0,3 % meziměsíčně a 3,4 % anualizovaně v posledních třech měsících; viz grafy níže). 

Jádrová inflace, na kterou má ČNB nejvýznamnější vliv, odráží nejen růst imputovaného nájemného (viz vyšší ceny nemovitostí včetně vývoje v prvním čtvrtletí 2025; odkaz zde či zde), ale i setrvalé silná dynamika ostatních jádrových služeb. Meziměsíční růst zde nadále překračuje 0,3 %. Tento vývoj je podporován pokračující silnou dynamikou u mezd a nadále zvýšeným tempem jednotkových mzdových nákladů v sektoru služeb. V květnu navíc došlo k nečekanému růstu cen obchodovatelného zboží, které až dosud přispívalo ke zmírnění inflace. 

Trh práce: první překročení hranice 300 tisíc registrovaných nezaměstnaných od roku 2017
Po osmi letech se v květnu počet nezaměstnaných poprvé přehoupl přes hranici 300 tisíc po sezónním očištění a dosáhl 305 tisíc osob. Přesto však vnímám čtyři faktory, které mírní negativní interpretaci tohoto vývoje na trhu práce. Ke vztahu k jádrové inflaci lze stále konstatovat, že nevidím dostatečné ochlazení trhu práce.
  1. Další ukazatele, jako je výběrové šetření nezaměstnanosti nebo zaměstnanost podle národních účtů, vykazují odlišné trendy (viz graf níže).
  2. Počet volných pracovních míst nadále nevykazuje zásadní odchylky.
  3. Ukazatele nálady v oblasti zaměstnanosti se v květnu mírně zlepšily, ačkoli zůstávají lehce v negativním pásmu.
  4. Růst průmyslových mezd zrychlil – v dubnu dosáhl 7,9 % meziročně, což signalizuje výrazný měsíční přírůstek po sezónním očištění.
I když sezónně neočištěná podíl registrované nezaměstnanosti v květnu mírně poklesla na 4,2 %, po sezónním očištění dat se ukazuje naopak její růst na 4,36 %. To je o 0,7% bodu více než před rokem, 1,1 bodu nad úrovní před vypuknutím války na Ukrajině a o 1,7 bodu nad předcovidovým minimem. Květnové zvýšení podílu nezaměstnanosti navíc částečně zmírnil vyšší počet práceschopného obyvatelstva, který vzrostl na 6,96 milionu osob.

A ochlazení trhu práce nepřichází také kvůli pokračující silné dubnové ekonomické aktivitě.  
Duben potvrdil pokračující ekonomické oživení. Průmyslová produkce včetně zpracovatelského segmentu roste již třetí měsíc po sobě – v průměru o 3,1 % za poslední tři měsíce. Tento vývoj jde ruku v ruce s vyšší exportní aktivitou. Maloobchod i sektor služeb pokračují v solidním růstu, což by se mělo příznivě projevit na soukromé spotřebě po jejím vlažnějším výkonu v prvním čtvrtletí. Růst služeb zároveň kompenzoval slabší výsledek z března.

Na druhé straně stavebnictví v dubnu zaznamenalo výraznější útlum – meziměsíční pokles o 5 % kontrastuje s předchozím průměrným růstem o 2,4 % mezikvartálně od poloviny roku 2024. Tento výkyv však lze považovat spíše za přechodný. Připomínám, že ve třech předchozích měsících mělo stavebnictví pozitivní vliv i na výkonnost energeticky náročného průmyslu, zatímco v dubnu se tento efekt otočil.

Dubnový výsledek zesiluje pozitivní riziko pro náš ekonomický výhled na tento rok (+ 1,7% meziročně) po silnějším HDP v prvním čtvrtletí. Ačkoliv došlo v květnu ke zlepšení ekonomického sentimentu, tak nejvýraznější byl ve službách a u spotřebitelů, neutrální v průmyslu a negativní v obchodě a méně ve stavebnictví. 

Poznámka: Pokud není uvedeno jinak, v textu pracujeme se sezónně očištěnými čísly. Anualizovaný vývoj ukazuje možný meziroční růst v ročním výhledu, pokud by se udržela současná meziměsíční dynamika.


Klíčové grafy a shrnutí
Grafy ke spotřebitelským cenám

Grafy k trhu práce
Grafy k ekonomické aktivitě
Grafy k zahraničnímu obchodu