Květnová důvěra v ekonomiku: přes všechny trampoty jedeme dál
Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA
Květnový průzkum přinesl oživení ekonomického sentimentu téměř napříč všemi sektory, což se rovněž projevilo v silnějších očekávání zaměstnanosti. Průzkum rovněž poukázal na možné riziko vyšších cen v důsledku celních válek, což v květnu stálo za stále relativně vyššími cenovými očekáváními. Lepší sentiment naznačuje pozitivní riziko vůči naší predikci růstu HDP ve druhém čtvrtletí, respektive vůči výhledu na pomalejší oživení české ekonomiky v letošním roce o 1,7 % meziročně. To a lepší očekávaní zaměstnanosti společně s vyššími cenovými očekáváními podporují pauzu ve snižování úrokové sazby ČNB, jejíž pokračování s poklesem dvoutýdenní repo sazby ČNB na 3,25 % očekáváme v srpnu.
Ekonomický sentiment se v květnu zlepšil především ve službách a u spotřebitelů, kde se důvěra vrátila na jednoroční maxima. Zatímco důvěra spotřebitelů se vrátila lehce nad dlouhodobý průměr, tak ve službách se vyšvihla výrazně výše. A to na úroveň silné důvěry ve stavebnictví, která si mírně v květnu pohoršila (teplotní výkyvy počastí asi negativně ovlivnily hodnocení produkce v posledních měsících). Průmysl se po dubnové celní studené sprše zmátořil, ale jeho důvěra zůstala okolo běžných hodnot zaznamenaných v uplynulých dvou letech a pokračující jednání o clech mezi USA a EU ponechají volatilitu očekávání na místě příjmením do letních měsíců. V obchodě došlo ke zhoršení sentimentu, ale z relativně vysokých hodnot a plány spotřebitelů po velkých nákupech zůstávají neměnné (viz třetí graf).
Zlepšení sentimentu se také promítlo do lepších očekávání zaměstnanosti napříč ekonomikou (viz 4. a 5. graf), tažené převážně službami, ale i silným postavením sektoru stavebnictví a oživením v průmyslu. To by mohlo vyústit ve stabilizaci registrovaného podílu nezaměstnanosti, která se v dubnu dostala až ke 4,3 % po sezónním očistění. To se ovšem prozatím nereflektuje v přetrvávajících obavách domácností ohledně vývoje trhu práce, což může představovat brzdu pro mzdová vyjednávání a spotřebu domácností (což by měly být tahouni růstu HDP v letošním, ale i v příštím roce).
Nepřekvapivě pak cenová očekávání zůstávají relativně vyšší a přinejmenším připomínají, že dubnové zpomalení růstu spotřebitelských cen k 1,8 % meziročně bylo dočasné. Pozitivní zprávou je pokles cenových očekávání ve službách. Zde je ovšem otázkou trvalost tohoto poklesu s ohledem na oživení sektoru služeb i v segmentu zaměstnanosti. Naopak průmysl překvapil silnějším nárůstem cenových očekávání při současném poklesu cen komodit. To naznačuje stagflační vnímání vyšších cel v zahraničním obchodě; tedy jejich negativní dopad na produktivitu při vyšších cenách. Tento dopad byl částečně i předmětem ankety ČBA, kde nás zajímal možný dodatečný desinflační impuls z poklesu dovozních cen kvůli obchodním válkám mezi USA a Čínou. Ovšem mezi bankovními analytiky nepřevládá očekávání této možnosti (více k Anketě ČNA na str. 4 prezentace, která je na konci květnového výhledu).
