Zářijové rozhodnutí bylo jednomyslné a bankovní rada prozatím nepovažovala za nutné navázat na červnové zvýšení sazeb dalším zpřísněním měnových podmínek. Finanční podmínky navíc zpřísňuje růst delších tržních sazeb, který se promítá i do poskytování úvěrů. ČNB v listopadu znovu otevře otázku, zda ponechat sazbu na 3,75 %, nebo ji zvýšit na 4 %. Druhá možnost se mi zdá pravděpodobnější, pokud nepřijde výraznější ochlazení domácích dat či normalizace cen komodit. Trh přitom očekává ještě výraznější růst sazeb na 4,75 % na devítiměsíčním horizontu. Českou výnosovou křivku však, i díky domácím faktorům, výrazně ovlivňují také zahraniční sazby. Prostor ČNB nepřikládat jejich vývoji větší váhu bude zejména záviset na dalším vývoji jádrové inflace a kurzu koruny, jehož význam zdůraznil také guvernér.

Souhrnný meziroční růst realizovaných cen podle dle mého odhadu ve druhém čtvrtletí zpomalil ze 14,0 na 12,3 %. Starší byty přesto dál zdražují velmi svižně, zatímco nové pražské byty podle ČSÚ mezikvartálně zlevnily o 1 % a jejich meziroční růst výrazně zpomalil. Překvapivý pokles pražských novostaveb však plošně nepotvrzují transakční data společnosti Flat Zone, a proto bychom jej zatím neinterpretoval jako začátek výraznější ochlazování trhu, i když postupná normalizace hypotečního trhu by se měla s určitým odstupem promítat také do vývoje na realitním trhu. A to prostřednictvím dvou kanálů – makroobezřetnostní regulace centrální banky a vyšších tržních úrokových sazeb.

Srpnová inflace mírně zrychlila na 1,9 % meziročně, pod povrchem však zůstává výraznější problém: jádrová inflace se drží na 3 % a ceny služeb znovu meziměsíčně zrychlily. Data z trhu práce představuje spíše mírnější proinflační riziko než dezinflační riziko. ČNB možná ponechá úrokové sazby v září beze změny na 3,75 % a bude netrpělivě vyčkávat na listopadovou prognózu.

Červencová čísla z průmyslu a zahraničního obchodu ukázala na slabší vstup do třetího čtvrtletí. Celkový obrázek ekonomiky však zůstává smíšený: slabší průmysl a export kontrastují s odolnějším stavebnictvím, maloobchodem a službami. Data tak představují určité riziko pro očekávané mírné oživení české ekonomiky ve třetím čtvrtletí k 0,6 % mezičtvrtletně. Slabost červencového průmyslu navíc nebyla plošná a stále je patrný solidní trend u výroby mimo automobilový sektor a energeticky náročná odvětví, což potvrzují i exportní čísla. Zahraniční obchod zůstává pod tlakem vyšších cen energetických surovin. Trendy v bytové výstavbě zůstávají příznivé jak u zahájených, tak u dokončených bytů, navzdory obnovené slabosti stavebních povolení.

Spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly o 0,3 % meziměsíčně a meziroční inflace zrychlila na 1,9 %. Za vyšší dynamikou stály hlavně pohonné hmoty, zatímco potraviny působily opačně. Jádrové cenové tlaky podle předběžného odhadu mírně zeslábly. Současně se k lepším číslům vrátil červencový maloobchod bez aut, který připomíná setrvalý silný trend v maloobchodě a ve službách. Inflace s revizí mezd přináší centrální bance úlevu, ale momentum v maloobchodě a ve mzdách asi udrží ČNB v jestřábím módu.

Růst mezd ve druhém čtvrtletí meziročně zrychlil na 6,4 %, po výrazné revizi údajů za první čtvrtletí je však jeho tempo mnohem mírnější, než naznačovala původní čísla či očekávala centrální banka. Reálné mzdy ovšem udržují svižný růst a setrvale silná mezikvartální dynamika nominální mzdy na 1,6 % udržuje proinflační riziko. Pro ČNB tak mzdová data představují méně jestřábí signál než dříve, nikoli však důvod ke změně současného nastavení měnové politiky, a to i s ohledem na plánovaný silnější růst platů ve veřejné sféře.

Vcelku dobrý hospodářský výkon kolem 2 % za prvních šest měsíců tohoto roku, překvapivá odolnost českého zpracovatelského průmyslu a solidní spotřebitelská poptávka se promítají také do úvěrové aktivity. Roste všechno – od spotřebitelských půjček přes hypotéky až po úvěry podnikatelským subjektům. Červenec přitom udržel podíl nevýkonných úvěrů na úrovni mnohaletých minim, a třeba u nefinančních podniků rekord ještě zlepšil. Český bankovní systém se tak ocitl ve svatém grálu bankéřů: uspokojuje dynamickou poptávku po úvěrech, které zůstávají velmi zdravé. To platí i v mezinárodním měřítku, uváděném EBA Risk Dashboard, podle kterého bylo ke konci března tohoto roku (data za druhé čtvrtletí ještě EBA nezveřejnila) Česko v nejlepší třetině celoevropského žebříčku, pokud jde o kvalitu úvěrového portfolia.

Český národní důchod se v posledních letech zlepšil, pravděpodobně však méně výrazně, než naznačují agregovaná data ČSÚ. Ta ukazují, že se jeho mezera vůči HDP zmenšila o 4,2 procentního bodu na 97,4 % HDP v roce 2025 oproti průměrným 93,2 % v letech 2006–2015. Po zohlednění specifické role reinvestovaných zisků nebo při použití údajů z platební bilance ČNB však vychází zlepšení jen na 1 až 2,5 procentního bodu. Příběh PZI přitom vstupuje do nové fáze: odliv dividend se v posledních letech zmírnil, zatímco reinvestované zisky zahraničního kapitálu zůstávají vysoké. Zároveň roste role českého kapitálu v zahraničí a příjmy z něj. To přidává nový rozměr debatě o odlivu dividend, kterou už z podstaty nelze oddělit od exportního úspěchu české ekonomiky.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila na 0,4 % mezikvartálně, ale její oživení zůstává méně přesvědčivé, než naznačovala měsíční data. Představuje tak nepatrné riziko pro náš výhled mírného oživení ekonomiky na 2,3 % meziročně v příštím roce po 2 % letos (1,9 % v druhém čtvrtletí). Spotřeba domácností zaostává za růstem reálných mezd a podnikové investice do výrobních kapacit slábnou. Oporou naopak zůstávají stavební investice a export. Slabá produktivita navíc při svižném růstu mezd udržuje proinflační tlaky. Výraznější slabinou české ekonomiky tak zůstává produktivita práce – jak pro růst, tak pro inflaci.

Cena prodaných bytů se dle statistiky Flat Zone ve druhém čtvrtletí v ČR přiblížila 100 tisícům korun za metr čtvereční, v Praze překročila 165 tisíc. Cenový růst přitom zůstává silnější, než naznačují agregovaná čísla, která jsou tlumena přesunem transakcí k levnějším bytům a regionům. Spolu s mírnějším růstem nabídkových cen a vyššími tržními úrokovými sazbami to může na ročním horizontu přispět ke zpomalení tempa růstu realizovaných cen. Výraznější ústup cenové dynamiky však bude dál brzdit souběh omezení na nabídkové straně a silnější předzásobení hypotékami.

Srpnový ekonomický sentiment se mírně zhoršil a dostal se lehce pod letošní průměr. Stále však odpovídá spíše scénáři pozvolného oživování české ekonomiky než jejímu výraznějšímu ochlazení. Negativně se vyvíjela především důvěra spotřebitelů a obchodu, kde se zhoršila očekávání dalšího ekonomického vývoje. Naopak průmyslová důvěra se nepatrně zlepšila a druhý měsíc v řadě rostou také očekávání zaměstnanosti. Z pohledu ČNB pak zůstává podstatná kombinace zlepšených očekávání na trhu práce a zvýšených cenových očekávání především ve službách, která bude nadále důvodem k jestřábí opatrnosti.

Prognostický panel České bankovní asociace očekává, že česká ekonomika letos vzroste o 2 %. V roce 2027 by měla zrychlit na 2,3 %. Očekávání jsou tak v souladu s květnovou prognózou, mění se ale struktura: výhled spotřeby domácností, investic i exportu je příznivější a opírá se o silnější mzdy, úvěrovou aktivitu a odolnější zahraniční poptávku.

Česká ekonomika letos vzroste o 2 % a v příštím roce zrychlí na 2,3 %. Odhaduje to v novém výhledu Prognostický panel České bankovní asociace. Celkový růst se proti květnové prognóze prakticky nemění, mění se však jeho struktura: výhled spotřeby domácností, investic i exportu je příznivější a opírá se o silnější mzdy, úvěrovou aktivitu a odolnější zahraniční poptávku.

Srpen 2026: Růst české ekonomiky zůstává stabilní, jádrové cenové tlaky však podrží sazby výše

Průměrná hypoteční sazba stoupla na 4,9 %. Červencová hypoteční čísla ukazují čtyři hlavní tendence. Zaprvé, počty i objemy nových hypoték se stabilizovaly na nižších, ale stále silných úrovních. Zadruhé, růst realizovaných hypotečních sazeb zůstává ve srovnání s tržními sazbami pozvolný. Zatřetí, sazby u refinancovaných hypoték se již neodchylovaly směrem dolů tak výrazně jako v květnu a červnu. A začtvrté, pravděpodobně nižší zastoupení investičních hypoték přispělo k dalšímu poklesu průměrné výše nové hypotéky.

Bankovní rada ponechala úrokovou sazbu beze změny na 3,75 %. Predikovaný nárůst úrokové sazby ke 4 % nebyl pro bankovní radu asi dostatečný, možná kvůli slabšímu růstu ekonomiky, silné koruně a nižší meziměsíční dynamice jádrové inflace. K tomu se přidává komunikační problém kvůli v podstatě slabému růstu celkových spotřebitelských cen. Proinflační rizika přetrvávají, a to i v kontextu očekávaného silnějšího, ale méně inflačního růstu ekonomiky.