ČBA Monitor
ČBA Monitor je interaktivní a rychlý přehled informací o vývoji ekonomiky a bankovního sektoru v České republice doplněný komentáři odborníků ČBA.
Aktuálně
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Listopadový růst spotřebitelských cen nezpomalil na 2,1 % meziročně pouze díky volatilním, v listopadu nižším, cenám potravin. Přispělo k tomu také zpomalení jádrové inflace na 2,6 % díky nižším cenám dovolených, oblečení, zařízení domácností, ale i nižší ceny ve zdravotnictví a energie. To a listopadové přiblížení se cenové dynamice inflačního cíle, jak v případě celkové, tak i jádrové inflace, zmírňuje jestřábí tlaky na centrální banku. Ovšem pokračující svižná dynamika v cenách nájemného a stravovacích a dalších služeb nedovolí centrální bance přemýšlet o poklesu úrokové sazby.
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Výrobní část české ekonomky zůstala v říjnu utlumená, což podporuje očekávání slabšího růstu HDP v závěru letošního roku. Ovšem postcovidový historický přebytek zahraničního obchodu podporuje korunu, která společně s přetrvávajícím solidním tempem mezd podpořila říjnový maloobchod. Tato část nedávného českého růstového modelu tak zůstává beze změny, což již ovšem neplatí pro stavebnictví, kde přetrvávající slabost stavebních povolení a nejistota financování investic v příštím roce představují negativní riziko.
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Růst spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na 2,1 % meziročně. Hlavním důvodem byl hlubší pokles cen potravin, částečně i zpomalení jádrové inflace z nedávných 2,8 %. Přestože inflace tedy překvapila pozitivně, tak volatilita cen potravin a stále silný rychlý růst mezd o 7,1 % ve třetím čtvrtletí bude tlumit ochotu ČNB navrátit se ke snižování úrokové sazby. A stejné důvody tlumí rizika výhledu ČBA na spotřebitelskou inflaci v příštím roce kolem 2,2 %. Přetrvává výrazný rozdíl v oživení reálné hrubé mzdy mezi tržním a netržním sektorem.
V letošním roce poroste tuzemská ekonomika o 2,5 %, očekává to prognostický panel České bankovní asociace. V roce 2026 přijde mírné zpomalení na 2,2 %. V příštím roce se rovněž pozitivně projeví oživení investiční aktivity, také díky návratu silnější úvěrové aktivity podniků v nedávných měsících.
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Silnější mezikvartální růst HDP o 0,8 % ve třetím čtvrtletí odráží především zahraniční obchod, zatímco příspěvek domácí poptávky již nebyl tak výrazný jako v předešlém čtvrtletí. Navíc dochází ke kontinuálnímu poklesu fixních investic po vyloučení stavebních, což podkopává budoucí potenciál ekonomiky a udržuje nízký růst produktivity a podhoubí pro proinflační růst jednotkových mzdových nákladů (viz pět klíčových bodů níže).
Česká ekonomika poroste letos podle očekávání prognostického panelu ČBA o 2,5 %, v příštím roce mírné zpomalení spíše technického rázu na 2,2 %. Zlepšení výhledu pro letošní i příští rok odráží odolnost české ekonomiky, podpořenou vyšším růstem mezd, vládními investicemi, deeskalací celních sporů a částečně i očekávanou uvolněnější fiskální politikou. V příštím roce se rovněž pozitivně projeví oživení investiční aktivity, také díky návratu silnější úvěrové aktivity podniků v nedávných měsících.
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Centrální banka se, skrze přísnější požadavky ve formě doporučení u investičních hypoték, odhodlala k mírné snaze korigovat hypoteční poptávku na realitním trhu, který především kvůli nabídkové straně – viz propad stavebních povolení – zůstává cenově velmi napjatý.
Poslední prognóza ČBA
Prognóza ČBA vzniká každé čtvrtletí jako konsensus prognóz vybraných tuzemských bank. Základní shrnutí aktuální prognózy ČBA v několika číslech a komentářích je nastíněno níže, detailní informace lze nalézt v části
„ČBA Prognóza“ .
HDP
0
% yoy
rok 2025 | 2026
Tuzemská ekonomika by měla v závěru roku 2025 zpomalit mezikvartální růst na 0,4 % po dosavadním průměrném zisku 0,6 %. Pro rok 2026 čekáme, že v průměru kvartálně přidá 0,62 % a ve skutečnosti tak během roku vzroste asi o 2,5 %. V roce 2024 české HDP v průměru mezičtvrtletně povyrostlo o 0,5 %.
Nezaměstnanost
0
%
rok 2025 | 2026
Podíl registrované nezaměstnanosti již v průběhu října 2025 vystoupal na 4,7 % po sezónním očištění. Ale pokračující solidní dynamika ekonomiky by měla v roce 2026 nezaměstnanost stabilizovat a v roce 2027 by měla dále lehce klesnout, ovšem zůstat nad letošním průměrem.
Průměrné mzdy
0
%
rok 2025 | 2026
Růst průměrných nominálních mezd by měl v roce 2026 zpomalit na 5,6 % meziročně po pravděpodobně překvapivém nárůstu o 7,2 % v roce 2025, který zopakoval stejný růst z předešlého roku. Při malé změně cenové dynamiky počítáme se silnějším růstem reálné mzdy: o 3,3 % v roce 2026 po zlepšení o 4,6 % ve 2025.
Inflace
0
% yoy
rok 2025 | 2026
Silnější dynamika mezd se promítá do mírně vyššího výhledu jádrové inflace na 2,5 % v příštím roce, kde to částečně kompenzuje silnější koruna a očekávaná neměnná úroková sazba centrální banky. Celková spotřebitelská inflace by ovšem měla v příštím roce zpomalit na nezměněných 2,2 % meziročně z letošních 2,5 % a v roce 2027 čekáme její mírnou akceleraci na 2,3 %.
2týdenní repo sazba ČNB
0
%
konec roku 2025
Silnější mzdový růst společně s mírně vyšší dynamikou jádrové inflace se ovšem odráží ve výhledu na stabilní úrokovou sazbu ČNB na úrovni 3,50 %. A na poloviční úrovni vůči svému vrcholu z let 2022 až 2023 by měla setrvat i během roku 2027.
Koruna
0
Kč/€
konec roku 2025
Silnější koruna v predikci odráží kombinaci lepšího výkonu české ekonomiky, současnou úroveň kurzu koruny a slabšího amerického dolaru. Výhled na úrokový diferenciál zůstává v podstatě beze změny.
Jaromír Šindel
Hlavní ekonom ČBA
Jaromír Šindel je hlavním ekonomem České bankovní asociace, kde využívá své rozsáhlé zkušenosti v oblasti makroekonomické analýzy a prognózování. Předtím pracoval více než 17 let jako hlavní ekonom v Citibank. V letech 1999 až 2004 získal titul inženýra na Vysoké škole ekonomické v Praze se zaměřením na hospodářskou politiku, a v tomto oboru pokračoval i během doktorského studia, které dokončil v roce 2011.
Během působení v Citibank (2007-2024) se věnoval zejména tvorbě makroekonomických analýz se zaměřením na ekonomické trendy v Česku, Slovensku a Slovinsku. Zpracovával predikce ekonomického vývoje a hospodářské politiky, včetně dopadů na finanční trhy. S tím souvisí i sledování globální ekonomiky a politických trendů a jejich dopady na místní hospodářskou situaci.