ČBA Monitor

Únor 2026: Výhled na růst se ustálil na 2,6 % při nízkém růstu cen

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Prosincová data přinesla pozitivní závěr roku s pokračující lepší než očekávanou průmyslovou výrobou, včetně její struktury. Totéž platí o stavební produkci, která se vrátila k lepšímu výkonu, ale brzdou zůstávají stále slabší počty stavebních povolení. Zahraniční obchod v prosinci vykázal lepší přebytek přes 25 miliard korun a za celý rok 2025 téměř 220 miliard korun. To odpovídá 2,6 % HDP, tedy méně než 2,8 % před rokem. Maloobchod sice v závěru roku neoslnil, to však neplatí o průmyslových mzdách, které se v závěru roku vrátily k dvojcifernému anualizovanému růstu. Celkově by prosincová data neměla ČNB vybízet k více holubičí rétorice, jelikož zatím nesignalizují dezinflační příspěvek z reálné ekonomiky směrem k jádrové inflaci. ČNB ovšem ve svém novém, silnějším výhledu předpokládá rovněž zlepšení produktivity práce, které společně s přísnějšími měnovými podmínkami vrací inflaci k jejímu cíli.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Lednové výrazné zpomalení spotřebitelských cen na 1,6 % meziročně nepřekvapilo konsensus a odráží především nižší ceny energií, ale i potravin a pohonných hmot. Naopak odhaduji setrvání jádrové inflace na přinejmenším 2,8% růstu z konce minulého roku. Ačkoliv jádrové tržby v maloobchodě v prosinci korigovaly poklesem o 0,6 % meziměsíčně, anualizované momentum však zůstává, společně s plány domácností, stále silné, a nenaznačuje polevení poptávkových tlaků. Stabilita úrokových sazeb se tak, i s ohledem na fiskální plány, jeví jako adekvátní postoj centrální banky, přinejmenším pro nejbližší měsíce. To je v rozporu se zaceněním na úrokovém trhu, ale to by dle mého názoru vyžadovalo výrazně nižší pnutí jádrové inflace.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Lednové zpomalení růstu spotřebitelských cen na 1,6 % (převážně díky fiskálnímu zásahu do regulovaných cen energií) bylo doprovázeno diskusí o možném mírném snížení úrokové sazby ČNB ve smyslu doladění nedávného úrokového cyklu. Ovšem setrvale vyšší momentum jádrové inflace ponechalo její úrokovou sazbu beze změny a rizika spojená s cenami služeb a fiskální politikou ponechávají všechny možnosti pohybu úrokové sazby centrální banky otevřené. To platí i s ohledem na nový výhled predikce centrální banky, která sice vybízí k nepatrnému krátkodobému snížení úrokové sazby před jejím nárůstem ke 4 % již v závěru letošního roku. Centrální banka svým rozhodnutím a zopakováním proinflačních i desinflačních rizik zchladila holubičí očekávání některých účastníků trhu a výhled na 3,5 % sazbu se jeví nadále jako pravděpodobný. Klíčové je zopakování teze udržitelnosti návratu k inflačnímu cíli skrze mírnější jádrovou inflaci.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Růst ekonomiky v závěru loňského roku zpomalil, ovšem stále dosáhl solidního půlprocentního mezikvartálního růstu HDP. Struktura růstu se výrazně nemění – dominantní je spotřeba, což pravděpodobně neplatí o investicích. To je v souladu s posledními daty o sentimentu. Pozitivnějším náznakem je zlepšující se produktivita. Vyhlídka na letošní rok je zopakování loňského 2,5% růstu, a to díky lepšímu výhledu reálného mzdového růstu a změně ve fiskální politice. Naopak slabší zahraniční poptávka, i s ohledem na sentiment v průmyslu, bude asi překážkou silnějšímu růstu ekonomiky.

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Analýza shrnuje vládní regulační kroky, které v letošním roce dále zpomalí růst spotřebitelských cen, a to pravděpodobně výrazněji pod dvě procenta. Co to znamená pro ČNB, která se zdá, že začíná vypouštět holubičí balónky, přinejmenším více než koncem minulého roku? S ohledem na její dřívější komunikaci by mělo být klíčové, kam bude inflace směřovat v roce 2027, což naznačí i směřování jádrové inflace v následujících měsících. A to nejen v případě stále silně rostoucích cen služeb, které jsou středobodem této analýzy, první části triptychu před únorovým zasedáním bankovní rady ČNB.

Prosincová inflace v Česku zůstala na 2,1 % meziročně a byla nižší, než čekala Česká národní banka i trh. Vývoj cen potravin a energií pomohl udržet celkovou inflaci nízko, zatímco jádrová inflace se po listopadovém zpomalení pravděpodobně znovu zvýšila k 2,8 %. Ovšem i tak obě čísla podstřelily výhled ČNB, a to se pravděpodobně zopakuje i v letošním roce. To by mělo tlumit riziko růstu úrokové sazby centrální banky, která ovšem zůstane netrpělivá v očekávání, jak fiskální politika ovlivní ekonomiku a inflaci do roku 2027.