Vyšší ceny potravin vrátily říjnovou spotřebitelskou inflaci na 2,5 % růst a udrží tak ČNB ve větším střehu

Podle předběžného odhadu ČSÚ meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu 2025 zrychlil na 2,5 % ze zářijových 2,3 % a vrátil se tak k srpnovému tempu. Tento výsledek je nad konsensem analytiků (2,3 %), ale pod predikcí ČNB 2,7 % pro závěrečné letošní čtvrtletí, po jejím podstřelení o 0,3 % bodu v září (nová predikce bude zveřejněna ve čtvrtek). Poslední data naznačují růst spotřebitelských cen o 2,4 % ve zbytku roku, tedy v průměru o 2,5 % v roce 2025 po 2,4 % v předcházejícím roce. To odpovídá prognóze ČBA pro spotřebitelskou inflaci 2,5 % pro letošní rok, následované 2,2 % v roce 2026.

Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,5 %, zejména kvůli návratu vyšších cen potravin, které naopak více tlumily cenové tlaky v předchozích třech měsících. K říjnovému zrychlení meziročního růstu CPI (o 0,2 % bodu) přispěly především vyšší ceny potravin, alkoholu a tabáku (změna příspěvku o 0,25 % b. při 3,9% meziročním růstu), dále ceny pohonných hmot (0,02 % b.), což bylo částečně kompenzováno nižšími cenami energií a mírnější jádrovou inflací (obě -0,03 % b.).

Předběžná data za říjen nemění výhled na dynamiku jádrové inflace, která pro nadcházející jaro zůstává lehce nad cílem ČNB. Podle našeho předběžného odhadu říjnová jádrová inflace pravděpodobně zůstala se svým meziročním růstem na 2,8 % nebo nepatrně níže (ČNB očekává 2,8 % ve Q4-25). Tento odhad předpokládá mírnější 0,1 % meziměsíční nárůst neenergetických regulovaných cen. Pokud je to správně, pak by sezónně očištěný meziměsíční růst jádrové inflace zrychlil na 0,18 % v říjnu z průměrného nárůstu 0,15 % meziměsíčně v předchozích třech měsících (0,18 % minulý měsíc). 

To by implikovalo rychlejší anualizovaný růst jádrové inflace o 2,2 % po 1,9 % v předchozích třech měsících, což je stále v užším pásmu okolo středu inflačního cíle ČNB a v souladu s její predikcí jádrové inflace pro závěr roku 2026. V půlročním horizontu, tedy pro únor až duben 2026, očekávám anualizované momentum jádrové inflace na 2,3 %, tedy lehce nad inflačním cílem ČNB. Výhled na rozhodnutí ČNB jsem předestřel zde: Stabilita sazeb ČNB i po listopadu – mezi korunou a povolební realitou. Prognóza ČBA počítá se zpomalením tempa jádrové inflace na 2,4 % v roce 2026 z 2,7 % v letošním roce.

Programové prohlášení vlády zahrnuje jak body, které budou dále tlumit růst spotřebitelských cen, ale i ty, které mohou v ekonomice ponechat inflační podhoubí. Mezi opatření, která mohou růst cen tlumit, patří například převedení POZE a dalších regulovaných složek energetických cen na bedra státního rozpočtu, obnovení 75% slevy na studentské a seniorské jízdné či snížení DPH na léky na předpis a v gastronomii. Na druhé straně jsou však patrné návrhy na vyšší růst platů ve veřejné sféře a pravděpodobný opětovný nárůst cen kvůli zavedení elektronické evidence tržeb EET2 v roce 2027, který by mohl být částečně kompenzován nezavedením povolenek EUTS2, resp. jejich mírnější verzí (ta by měla být v EU spuštěna každopádně až později, v roce 2028). Ilustraci dopadů nadcházejících vládních plánů do cen jsem analyzoval zde: Stabilita sazeb ČNB i po listopadu – mezi korunou a povolební realitou.