Slabé oživení červencového průmyslu a služeb brzdí pokračování solidního růstu HDP
Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Ekonomika se sice ve druhém čtvrtletí nadechla k půlprocentnímu růstu, ale červencová čísla spíše zklamala a naznačují ochlazení. Ovšem česká ekonomika generuje proinflační rizika, což omezuje manévrovací prostor ČNB, která pravděpodobně setrvá na tezi terminální úrokové sazby ČNB na 3,5 %. Srpnová registrovaná nezaměstnanost potvrdila horší trend, který ovšem ostatní údaje nepotvrzují.
Podle červencových dat automobilový sektor stagnuje, energeticky náročná výroba opět klesá a zahraniční obchod meziměsíčně citelně oslabil. Také dynamika mezd v průmyslu polevila, což spolu s vyšší nezaměstnaností zapadá do slabé růstové dynamiky ve službách i maloobchodě. Naopak stavebnictví i přes částečné zpomalení zůstává tahounem díky infrastrukturním projektům.
Pozitivní revize růstu HDP ve druhém čtvrtletí na 0,5 % mezikvartálně překvapila konsensus a udělala optimističtější prognózu ČNB více realistickou (2,6 % meziročně v roce 2025 vs. prognóza ČBA s 2,1 %). Ovšem měsíční data potřebují v srpnu a září výraznější vzpruhu, aby tento obrázek vydržel i ve třetím čtvrtletí (viz graf 1). Srpnový sentiment naznačuje zlepšení situace ve službách i stavebnictví, i v obchodě, ale zde je signál slabší kvůli mírně zhoršeným plánům domácností ohledně větších nákupů (jádrový maloobchod v červenci poklesl o 0,4% meziměsíčně). Sentiment v průmyslu ovšem stále přešlapuje namístě kvůli horším exportním očekáváním v Německu.
Inflační tlaky z trhu práce ve druhém čtvrtletí posílily. Čísla HDP se vrátila s robustním růstem jednotkových mzdových nákladů včetně sektoru služeb. I když srpnový průzkum důvěry v sektoru služeb dává naději mírnějších inflačních tlaků, budou to muset potvrdit údaje o mzdách a produktivitě za třetí kvartál. Do té doby bude ČNB vnímat čísla z ekonomiky spíše jako proinflační signál.
Červencová data spíše zklamala
Průmyslová výroba v červenci vzrostla o 0,8 % meziměsíčně, čímž ovšem ani nevykompenzovala výraznější propady z předchozích dvou měsíců (kumulativně o 2,5 %). Navíc obchod a služby ukazují slábnoucí momentum, a to kvůli pokračujícím nízkým tržbám ve službách (-0,1 % v červenci) a slabší poptávce v maloobchodě (+0,3 %), respektive poklesu tržeb po vyloučení aut (-0,3 %). Pouze stavebnictví pokračovalo v červenci v růstu, i když umírněnějším tempem (+1 %), díky infrastrukturním projektům, zatímco stavby budov v posledních dvou měsících stagnovaly.
Zahraniční obchod v červenci meziměsíčně poklesl, a to jak v případě vývozů (-4,2 %), tak dovozů (-3,8 %). Přebytek zahraničního obchodu se v posledních třech měsících zvýraznil na anualizovaný poměr 2,6 % HDP a pozitivní zprávou je, že k tomu došlo navzdory mírnějšímu přebytku v automobilovém sektoru (7,3 % HDP). Celkové saldo zůstalo v červenci po sezónním očištění na silných 19 miliardách korun, což je mírně pod červnovým výsledkem (21 mld.), výrazně nad úrovní z ledna až května (13,5 mld.) a zhruba odpovídá průměru z loňského roku.
Ekonomika se silnějším půlprocentním mezičtvrtletním růstem HDP ve druhém čtvrtletí potvrdila proinflační rizika.
A to především kvůli stagnující produktivitě, kdy je růst HDP spojen s růstem jednotkových mzdových nákladů. Zde se odráží pokračující útlum investic do strojů a zařízení. Navíc je patrné, že jednotkové náklady rostou napříč odvětvími a opět zesilují i v obchodních službách, především kvůli stagnující produktivitě u profesních činností a stále nedokončenému oživení produktivity v obchodě. Růst mezd ve druhém čtvrtletí mezikvartálně posílil a podíl odvětví s neinflačním dynamikou mezd opět výrazně poklesl (viz poslední dva grafy).
Srpnová registrovaná nezaměstnanost potvrdila horší trend, který ovšem ostatní údaje nepotvrzují.
Registrovaný podíl nezaměstnanosti v srpnu dále pokračoval v plíživém zhoršení, což je v souladu se srpnovými očekáváními. Po sezónním očištění se tak míra nezaměstnanosti dostala přes 4,5 %, což je 0,6% bodu výše než před rokem a 1,2% bodu nad předchozím minimem 3,3 % z jara 2022, tedy před ruskou invazí na Ukrajinu. Stále však platí, že ostatní indikátory z trhu práce, zejména rostoucí zaměstnanost z národních účtů (za druhé čtvrtletí), ale i solidní čísla o srpnových nově vytvořených pozicích zůstávají solidní.
Červencové růstové momentum naznačuje slabší růst ekonomiky ...
... , než spotřebou tažený růst HDP ve druhém čtvrtletí
Postcovidové oživení je v posledních měsících po červencovém ochlazení exportů patrné pouze ve stavebnictví
Růstové momentum ve službách a maloobchodě výrazně zpomalilo
Srpnová registrovaná nezaměstnanost potvrdila horší trend... 
... který ovšem ostatní údaje nepotvrzují.
Ekonomika se silnějším půlprocentním mezičtvrtletním růstem HDP ve druhém čtvrtletí potvrdila proinflační rizika ...
... i kvůli slabším investicím do strojů a zařízení
Jednotkové náklady opět zesilují i v obchodních službách, ... 
... především kvůli stagnující produktivitě
Růst mezd ve druhém čtvrtletí mezikvartálně posílil a ... 
.... podíl odvětví s neinflačním dynamikou mezd opět výrazně poklesl 
Růst mezd překonal očekávání ČNB ... 
... což platí i pro jednotkové mzdové náklady
Více viz ČBA monitor #Ekonomika
Poznámka: Pokud není uvedeno jinak, v textu pracujeme se sezónně očištěnými čísly. Anualizovaný vývoj ukazuje možný meziroční růst v ročním výhledu, pokud by se udržela současná meziměsíční dynamika.