Průmysl v červnu propadl, dočasně kvůli energetice, zatímco stavebnictví a zahraniční obchod představují pozitivní impuls pro růst, včetně mezd

Průmyslová produkce se v červnu snížila o 1,1 % meziměsíčně (po sezónním očištění). Za tímto poklesem stál výrazný, avšak přechodný propad výroby v sektoru energetiky. Zároveň došlo ke zhoršení výkonu v energeticky náročných odvětvích, což by do budoucna mohla zmírnit pokračující expanze stavební produkce.

Stavebnictví si v červnu udrželo silný růst a meziměsíčně vzrostlo o 2,6 %. Meziročně se jeho dynamika zrychlila na 13 %, což vytváří předpoklady pro silnou expanzi i ve 3. čtvrtletí – jeho současná úroveň naznačuje růst stavebnictví kolem 2,4 % mezikvartálně.

To neplatí o průmyslové produkci, která v červnu zvolnila svoji meziroční dynamiku k nule. Tomu nezabránil ani téměř 4% meziroční zvýšení výroby v automobilovém průmyslu díky silnému červnovému meziměsíčnímu oživení o více než 5 % (po 3% květnovém propadu).

Pozitivní dopad se ale projevil v zahraničním obchodě – exporty vzrostly o 1,1 %, zatímco dovozy pouze o 0,4 %, což vedlo k posílení obchodní bilance. Přebytek zahraničního obchodu v červnu zesílil na k 22 miliardám korun navzdory mírně horší energetické bilanci (-18 mld. Kč). Dobrou zprávou rovněž je pokračující trend mírnějšího deficitu v zahraničním obchodě bez aut a energií, který se v červnu zmírnil na -14,5 mld. Kč v porovnání s průměrným deficitem 28 mld. v prvním čtvrtletí . 

Červnová slabost průmyslu zapadá do slabého 0,2% mezičtvrtletního růstu HDP ve druhém čtvrtletí, který odrážel rovněž dubnový propad stavební výroby. Na druhou stranu, zlepšení v zahraničním obchodě a stavebnictví naznačuje možnost mírné pozitivní revize HDP. Červencové indikátory důvěry však optimismu příliš nepřidaly – přinesly slabší signály jak pro reálnou ekonomiku, tak pro měnovou politiku ČNB.

Navzdory, již více než dvouletému poklesu zaměstnanosti v průmyslu o 2 % meziročně, jsme svědky pokračujícího solidního růstu průměrné mzdy. Odhaduji, že její mezikvartální růst ve druhém čtvrtletí zrychlil na 2,8 % (oproti 1,4 % v prvním čtvrtletí). Měsíční data o mzdách sice vykazují volatilitu, ale téměř 7% meziroční růst průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí potvrzuje, že příspěvek domácí poptávky a mezd k růstu HDP přetrvává.

Tato dynamika však současně zdůrazňuje potřebu urychlení růstu produktivity práce – bez něj nelze zmírnit přetrvávající cenové tlaky na trhu práce. Přestože poptávková strana ekonomiky zůstává silná, rovnováha není ohrožena zejména díky sílícímu přebytku zahraničního obchodu.