MAKROEKONOMICKÁ PROGNÓZA ČBA 1Q 23

Nová prognóza ČBA pro letošní rok předpokládá jen velmi mírný růst tuzemské ekonomiky o 0,1 %. Oproti listopadu loňského roku se tak výhled pro rok 2023 vesměs nezměnil. Tuzemská ekonomika dále mezičtvrtletně poklesne i v prvním kvartále letošního roku a setrvá tak v technické recesi, která začala koncem minulého roku. Od druhého čtvrtletí by se však měla vrátit k mírnému růstu. Z meziročního pohledu bude dynamika HDP v první polovině letošního roku záporná a k růstu se vrátí až v posledním čtvrtletí. V příštím roce by pak měla tuzemská ekonomika růst o necelá 3 %. Dle dosavadního vývoje vykazuje tuzemská ekonomika nad očekávání dobrou odolnost vůči negativním vlivům, které přinesla energetická krize a válka na Ukrajině, což dokládá lepší než očekávaný vývoj v druhé polovině loňského roku. I přesto se dosažení předpandemické úrovně HDP díky poklesu ekonomiky posunulo až na poslední čtvrtletí letošního 2023, zatímco většina Evropských zemí již této úrovně dosáhla.

Struktura letošního růstu předpokládá citelné zpomalení spotřeby domácností. Jak naznačují poslední údaje o vývoji maloobchodních tržeb, domácnosti omezují svou spotřebu, a to i u obvykle více stabilnějších prodejů potravin, kde tržby koncem minulého roku meziročně propadly reálně o 10 %, nejvíce v dvacetileté historii časové řady. Ačkoli se poslední indikátory důvěry u domácnosti mírně zlepšily, stále se nachází na velmi nízkých úrovních a řada domácností zaznamená i v letošním roce pokles disponibilních příjmů. To je dáno i tím, že navzdory poklesu cen energií na světových trzích bude ještě řada domácností letos čelit po ukončení fixací vyšším cenám elektřiny, než tomu bylo v loňském roce. Spotřeba domácností tak letos dle nové prognózy propadne o více než 2 %, ačkoli část negativního vlivu bude mírnit valorizace důchodů a silnější růst mezd. Domácí poptávka tak bude letos vývoj HDP brzdit. Spotřeba domácností zůstane stále pod úrovní předpandemického roku 2019. Nejistota bude také citelně doléhat na investiční aktivitu firem, zde však může situaci podpořit čerpání evropských fondů v rámci konce programového období 2014–2020, které se musí dočerpat během letošního roku. Naopak propad investic do bydlení následkem útlumu na hypotečním trhu bude investice brzdit. Zahraniční obchod by měl k růstu přispět pozitivně, ačkoli citelný propad průmyslové výroby v Německu v závěru minulého roku naznačuje, že rizika ohledně vývoje zahraniční poptávky přetrvávají. Dalším rizikem jsou pokračující obtíže v dodavatelských vztazích, které vedly k oznámeným výpadkům v produkci tuzemských automobilek z kraje letošního roku, přitom právě zrychlení ve výrobě automobilů v loňském roce patřilo mezi hlavní tahouny tuzemského průmyslu a zabránilo mu v celoročním propadu.

Tuzemský trh práce zůstává nadále odolný a míra nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice je nejnižší v zemích EU. Celkový podíl nezaměstnaných osob v roce 2022 dosáhl v průměru 3,4 %, což je hodnota jen nepatrně vyšší než v roce 2018, kdy trh práce již vykazoval výrazné známky přehřívání. Zaměstnavatelé si tak navzdory ekonomickým potížím chtějí pracovní sílu udržet, jelikož zkušenosti z minula ukázaly, jak obtížně je vhodné pracovníky opět získat – i tento faktor tak patrně brzdí míru propouštění. Za celý letošní rok prognóza čeká podíl nezaměstnaných osob na mírně vyšší úrovni než loni, a to na 4 %, v příštím roce se však předpokládá již opětovný pokles na 3,8 %.

Průměrné mzdy by měly v letošním roce růst o necelých 8 %, rozptyl odhadů však stejně jako v předchozí prognóze zůstává výrazný a pohybuje se od 6 po 10 %. Růst mezd v letošním roce může nakonec zesílit následkem tlaku ze strany odborů i tlaku na růst mezd ve veřejném sektoru, ačkoli prozatím se zdá, že veřejná sféra bude dynamiku mezd letos spíše brzdit. Předpoklad relativně umírněného růstu mezd v prognóze odráží nadále nejistou ekonomickou situaci, která historicky snižovala ochotu tuzemských zaměstnanců tvrději vyjednávat. Ekonomové se však shodli, že letošní situace spojená s dvouciferným růstem cen je natolik unikátní, že vnímají riziko růstu mezd směrem nahoru. Po citelném propadu reálných mezd v loňském roce by k jeho mírnému poklesu mělo dojít i letos. Mírný růst patrně začne vzhledem ke zpomalující inflaci až koncem letošního roku a bude pokračovat i v příštím roce.

Meziroční inflace byla v závěru minulého roku snížena úsporným tarifem, začátkem letošního roku ale opět vzroste. Nejistota odhadu lednových cen je však výrazná a odhady se pohybují od 16 po 19 %. I přes pokles cen energií na světových trzích budou ceny elektřiny letos působit dále proinflačně, jelikož řada domácností bude teprve letos čelit nárůstu cen, který dosáhne vládou stanovených stropů. Ačkoli přesnější trajektorii letošní inflace do velké mír ovlivní lednové číslo, které v době přípravy prognózy není známé, za celý letošní rok čeká prognóza průměrnou inflaci ve výši 10,8 %. Oproti listopadové prognóze se tak odhad navýšil o 1 procentní bod. Stejně tak očekávaná meziroční inflace v závěru letošního roku se zvýšila z listopadových 5,2 % na 7,7 %, rozptyl odhadů je však výrazný a pohybuje se od 6,5 po 10,4 %. Přehodnocení inflace v závěru letošního roku souvisí i s nízkou srovnávací základnou minulého roku z titulu vlivu úsporného tarifu. V roce 2024 by inflace měla v průměru klesnout na 3 % a v koncem roku se přiblížit hranici 2% cíle ČNB, ačkoli některé prognózy nadále předpokládají v závěru roku inflaci stále nad 3 %. Odhady inflace jsou v současné mimořádné situace zatíženy vysokou mírou nejistoty a budou se odvíjet od řady faktorů, jako jsou vývoj cen energií, dynamika mezd či ukotvenost inflačních očekávání.

Česká národní banka ponechala na svém únorovém měnovém jednání úrokové sazby bez změny. Nová prognóza ČBA předpokládá, stejně jako ta předchozí, že ČNB začne úrokové sazby letos snižovat. Oproti listopadové prognóze se však předpokládá, že sazby budou klesat pomaleji a na konci letošního roku budou na úrovni 6% namísto 5,75 %. Pro konec roku 2024 čeká prognóza úrokové sazby ve výši 3,5 %, stejně jako předpokládala prognóza v listopadu.