Silný červnový meziroční růst spotřebitelských cen zastírá slabší meziměsíční dynamiku cen služeb
Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA
Český statistický úřad potvrdil zrychlení meziroční inflace na 2,9 % v červnu oproti květnovým 2,4 %. S tím šla ruku v ruce i mírně vyšší jádrová inflace, která se zvýšila na 3 % z předchozích 2,8 % (bleskový odhad mi naznačoval jádrovku na 3,1 %) a byla tak v souladu s predikcí ČNB. Silnější růst celkové inflace spíše odráží statistické dopady bazického efektu, přičemž odhaduji meziměsíční dynamiku celkové inflace po sezónním očištění poblíž inflačního cíle.
To ale neplatí pro jádrovou inflaci, jejíž meziměsíční tempo zpomalilo jen nepatrně na 0,27 %. Zajímavé je přitom její vnitřní složení, a to se silnějším růstem cen jádrového zboží (zde může pomoci aktuálně silnější koruna), zatímco ceny jádrových služeb překvapivě výrazně zpomalily. Výjimkou zůstává imputované nájemné, které je stále pod tlakem rostoucích cen nemovitostí, i když vývoj na realitním trhu signalizuje potenciálně příznivější trend.
Z pohledu měnové politiky vnímám tato čísla spíše neutrální pro současné očekávání trhu stabilní repo sazby ČNB na úrovni 3,5 %. Nicméně pomalejší růst cen služeb v kombinaci se slabší dynamikou volných pracovních míst udržuje pravděpodobnost, že příští krok ČNB bude směrem dolů.
Zrychlení inflace o 0,5 procentního bodu v červnu je z velké části výsledkem vývoje cen v dopravě (+0,19 p. b., z toho 0,17 p. b. připadá na pohonné hmoty) a u potravin, nápojů a tabáku (+0,17 p. b.; viz graf 3). Meziročně je inflace téměř o 1 p. b. vyšší než v červnu loňského roku, kdy dosahovala 2 %. Hlavními tahouny jsou znovu ceny potravin, zatímco ceny v dopravě, energií, ale i restauracích vykazují mírnější meziroční růst než před rokem (viz graf 4). U obou zmíněných tahounů červnového zrychlení meziročního růstu CPI jde především o efekt nízké srovnávací základny: letos v červnu ceny potravin vzrostly mírně více, než je běžné, zatímco růst cen dopravy odpovídá sezónnímu vzorci. Loni však oba segmenty zaznamenaly výrazný meziměsíční pokles (viz světle modré tečky v grafu 5) který z červnového meziročního čísla vypadl, čímž se dostalo na 2,9 %.
Meziměsíční růst celkové inflace po sezónním očistění zůstává v souladu s inflačním cílem a potvrzuje roli bazických efektů ve vyšším meziročním růstu CPI v červnu. Zajímavé je vidět odlišné přispěvatele k meziměsíční dynamice CPI než v minulých měsících (méně služeb mezi tahouny inflace a zároveň některé – dovolené – na druhé straně; viz graf 6). Poblíž inflačního cíle se ovšem nenachází meziměsíční dynamika jádrové inflace, která v červnu pouze mírně zpomalila na 0,27 %. To je poblíž průměru posledních tří měsíců (0,28 %).
Ovšem na pozadí lze pozorovat zajímavý vývoj. Ceny zboží v jádrové inflaci vykázaly silnější meziměsíční růst druhý měsíc v řadě. Na druhou stranu ceny jádrových služeb (neobchodovatelné statky po vyloučení imputovaného nájemného) výrazně zpomalily (viz graf 7). Další měsíce nám naznačí, zde se jednalo o nějakou sezónní distorzi nebo jsme svědky počátku desinflace v segmentu, který v posledních kvartálech trápil jádrovou inflaci (poslední údaje o jednotkových mzdových nákladech v Q1-2025 ovšem nebyly příliš podpůrné pro silnou desinflaci v segmentu služeb). Naopak ceny imputovaného nájemného pokračovaly v silném meziměsíčním růstu.
Výhled inflace pro zbytek roku zůstává zvýšený, ale nikoli alarmující. Ve druhé polovině roku očekávám meziroční tempo růstu CPI okolo 2,7–2,8 %, což by znamenalo celoroční průměr 2,6–2,7 % po 2,4 % v roce 2024.
Posilující česká koruna přestavuje pozitivní desinflační faktor, zatímco přetrvávající vyšší růst jednotkových mzdových nákladů a vyšší růst cen nemovitostí představují riziko pokračujícího silnějšího růstu spotřebitelských cen. Ovšem oba tyto proinflační faktory by mohly v druhé polovině roku oslabit. Zatímco ceny novostaveb pokračovaly v květnu v růstu, tak růst za dosavadní druhé čtvrtletí se zdá být mírnější. Zatímco ceny novostaveb v květnu dále rostly, tempo růstu ve 2. čtvrtletí se zdá být umírněnější. Zároveň klesá počet realizovaných transakcí, což může indikovat ochabující poptávku při stále vysokých cenách. To by mohlo v závěru roku zpomalit růst imputovaného nájemného, jehož meziroční dynamika zrychlila v červnu téměř na 5 % z méně než 3 % na začátku roku.
Trh práce: červnová registrovaná nezaměstnanost: opět vyšší ve spojení se slabou dynamikou volných pracovních míst (viz graf 12). Registrovaná nezaměstnanost v červnu opět mírně vzrostla. Podle našich odhadů činil sezónně očištěný podíl nezaměstnaných 4,42 %, oproti 4,37 % v květnu. Neočištěná míra podle dat Úřadu práce zůstala na 4,2 %, tedy prakticky beze změny. Meziměsíční pokles sezónně neočištěné míry odráží obvyklý červnový sezónní efekt, přestože celkově dochází k mírnému cyklickému zhoršení. V meziročním srovnání se červnový podíl nezaměstnanosti nachází 0,6% bodu nad její úrovní 3,6 % z června 2024.
V roce 2024 dosáhl tento podíl nezaměstnaných 3,8 % a jeho letošní průměr se prozatím nachází na 4,2 %. V porovnání s počátkem ruské invaze na Ukrajinu se tak podíl nezaměstnaných nachází 1,1% bodu nad 3,3% úrovní z prvního čtvrtletí 2022 a je o 1,6% bodu vyšší, než byl předcovidový průměr 2,8 % v roce 2019. Od roku 2005 dosáhl podíl registrovaných nezaměstnaných dle našeho sezónního odhadu nejnižší úrovně 2,7 % v červnu 2019, zatímco jeho nejvyšší úroveň ve výši 8 % pochází z listopadu 2013.
