Důvěra v ekonomiku v únoru klesla
Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA
Ekonomická důvěra v únoru pokračovala v poklesu, což bylo především taženo pokračujícím pesimismem v průmyslu. Důvěra druhý měsíc v řadě poklesla také v maloobchodu, kde byl únorový propad silnější, a mírný pokles pokračoval i ve službách. Naopak ve stavebnictví druhý měsíc v řadě vzrostla. U domácností se důvěra stejně jako v lednu opět zvýšila a dostala se na nejvyšší úroveň od konce roku 2021 (graf 1). Dnešní čísla tak vyznívají smíšeně, ačkoli důvěra domácností se začíná dostávat na hodnoty před začátkem války na Ukrajině, z průmyslu přichází jasné signály o poklesu zahraniční poptávky.
Domácnosti:
Důvěra se v letošním únoru dostala opět nad úroveň, kde byla před zahájením války na Ukrajině. Zlepšení bylo poměrně plošné, domácnosti méně negativně vnímají celkovou hospodářskou situaci, i svou vlastní finanční situaci jednak z pohledu srovnání s předešlým rokem, tak z pohledu budoucího vývoje. Ačkoli se únorová důvěra dostala nad průměr loňského roku a její vývoj je v posledních dvou měsících příznivý, stále se nachází pod svým dlouhodobým průměrem. Mírný útlum pesimismu tuzemských domácností však zvyšuje šance na zrychlení spotřeby domácností v letošním roce, která doposud zůstávala citelně utlumená a v mezinárodním srovnání byl její reálný propad od konce roku 2019 nejvýraznější ze zemí EU.
Podniky:
V případě podniků se opakuje situace z ledna, důvěru opět nejvíce dolů táhne průmysl. Rozdíl je však v tom, že propad není tažen zejména volatilním očekáváním výroby v příštích měsících, jako tomu bylo v lednu, ale všemi složkami důvěry. Průmyslníci hodnotí hůře celkovou poptávku, vývoj zásob i očekávaný vývoj výroby. Poměrně výrazně propadlo hodnocení zahraniční poptávky, což jen podtrhuje obavy ze slabšího vývoje v zahraničí a Německa, které bude v první polovině letošního roku růst tuzemské ekonomiky brzdit. Důvěra v průmyslu se tak propadá citelně pod průměr loňského roku. V maloobchodu důvěra poklesla také poměrně plošně, jak z důvodu hromadění zásob, což indikuje nadále slabší poptávku, tak méně příznivými vyhlídkami. Lépe situaci vidí naopak ve stavebnictví (graf 2 a 3).
Očekávání vývoje cen:
Očekáváný růst cen v příštích měsících vyznívá z únorových čísel naopak relativně příznivě. Očekávání nepatrně poklesla v průmyslu, výrazněji ve službách, kde spíše mezi ekonomy panuje obava z více permanentní inflace a tato čísla lehce obavy mírní. V maloobchodu očekávání sice mírně vzrostla, ale zůstávají pod průměrem let 2018-2020. Naopak zvýšená zůstávají ve stavebnictví (30 %), což je dvojnásobná hodnota oproti průměru 2018-2020 (graf 4).
Dnešní čísla tak vyznívají smíšeně, ačkoli důvěra domácností se začíná dostávat na hodnoty před začátkem války na Ukrajině, což by mělo začít postupně vést k zotavování doposud utlumené spotřeby domácností, z průmyslu přichází jasné signály o poklesu zahraniční poptávky, což potvrzují i postupné revize na výhled ekonomiky Německa, která může letos patrně jen stagnovat.
