Fokus: Zisky bank: velké číslo si zaslouží širší kontext

Rostoucí nominální zisk bank je potřeba zasadit do vývoje celé ekonomiky. Ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 rostly v předešlých letech bankovní zisky pomaleji než nominální HDP, sledované mzdové příjmy domácností i daňové příjmy vládních rozpočtů. Záleží přitom nejen na výchozím roce, ale také na tom, zda porovnáváme současnou úroveň, nebo průměrnou roční výši bankovních zisků za celé období, kde je mezera vůči zbytku ekonomiky výraznější. Nicméně platí, že rostoucí zisky bankovního sektoru netáhnou čisté úrokové výnosy, ale efektivita na straně nákladů, také díky solidnímu výkonu české ekonomiky.
Fokus: Zisky bank: velké číslo si zaslouží širší kontext ilustrační foto

Něco přes 130 miliard korun zisku po zdanění. Komu by to číslo nevyrazilo dech. I když se jedná se o nominální, inflací navýšenou, částku. Nominální částky v uplynulých letech rostly napříč ekonomikou. Například průměrná mzda vzrostla z 34,5 tisíce korun v roce 2019 na 50 tisíc v polovině letošního roku a nominální HDP se posunulo z necelých 5,9 bilionu korun na téměř 8,8 bilionu.

Ovšem u jiných odvětví podobný součet ve veřejné debatě nevídáme. Jak tedy růst bankovních zisků zasadit do vývoje české ekonomiky? To se snaží, samozřejmě ne úplně dokonale, přiblížit přiložený graf.

◽ Záleží na výchozím roce. Srovnání s přibližně 70 miliardami korun v roce 2021 zachycuje především zotavení z hlubokého pandemického propadu. Pokles zisků byl v bankovním sektoru výraznější než u celkového nominálního výkonu ekonomiky. I jiná odvětví zasažená covidem samozřejmě procházela podobnými obtížemi. Rok 2021 do srovnání patří, ale potřebujeme vidět i období před pandemií.

◽ Od konce roku 2019, tedy v předpandemickém období, kdy zisky bank dosáhly 91 miliard, rostly jejich zisky pomaleji než nominální HDP celé ekonomiky, ale i sledované mzdové příjmy domácností či daňové příjmy vládních rozpočtů. Pokud bychom srovnaly výkonnost zisků bank a ekonomiky vůči konci roku 2018, tak nárůst současné úrovně zisků bank vůči roku 2018 odpovídá nárůstu nominálního HDP ekonomiky. 

Čisté úrokové výnosy bank za tímto vývojem zaostaly ještě výrazněji. Oživení zisků bank tedy netáhnou vyšší čisté úrokové výnosy, ale zefektivnění procesů v bankách, vyšší produktivita a obezřetná úvěrová politika v odolné české ekonomice. K vyšší produktivitě dopomohla i racionalizace počtu zaměstnanců z 42 tisíc v roce 2018 pod 38 tisíc v současnosti. Podrobnější dekompozice viz Fokus na ČBA Monitoru.

Průměrná výše ročního zisku v uplynulých pěti letech zaostala méně. Jedna věc je porovnání úrovně současné ziskovosti s koncem roku 2019. Druhá věc je podívat se na srovnání průměrné výše ročního zisku v postcovidových letech 2020-2026 s úrovní zisku v roce 2019. Touto optikou dosáhl průměrný roční zisk bank v postcovidových letech 10% navýšení ve srovnání s rokem 2019, zatímco HDP, zisky a příjmy dosáhly 20-30% navýšení (viz Graf č. 2). Pokud by srovnávací základnou byl roku 2018, tak by průměrné roční navýšení zisků bank (včetně roku 2019) dosáhlo 22 % vůči 33% nárůstu v případě nominálního HDP. 

Rekordní částka v korunách tak nemusí znamenat rekordní zisk v poměru k velikosti ekonomiky. Zisky bank v poměrů vůči HDP zůstávají v letošním roce okolo pětiletého předcovidového průměru 1,5 % HDP (v letech 2020 - 2024 nedosahovaly 1,3 % HDP).

Jelikož dočasně nefunguje vkládání grafů do textu, tak prosím využijte grafickou přílohu na Linked-in:  Post | LinkedIn či na ČBA Monitoru:  Bankovní sektor