Praha, 18. listopadu 2026 – Prognostický panel České bankovní asociace (ČBA), sdružující hlavní ekonomy předních českých bank, očekává, že po letošním zpomalení růstu na 1,7 % česká ekonomika v roce 2027 opětovně zrychlí na 2,2 % a v roce 2028 dále posílí na 2,5 %. Oproti srpnu panel snížil výhled pro letošní i příští rok, a to kumulativně o 0,3 procentního bodu. Letos sice investiční aktivita předčila očekávání, spotřeba domácností i exportní aktivita však za původním výhledem zaostaly. V příštím roce by silnější vývozy měly přispět k rychlejšímu růstu české ekonomiky i díky oživení poptávky z eurozóny. Ta ovšem zůstane slabší, než jsme očekávali v létě.
Spotřebitelská inflace z letošních 2,1 % příští rok posílí na 3,1 %, což je o půl procentního bodu nad srpnovým výhledem. Za revizí stojí především vyšší ceny energií, a to jak ropy, tak zemního plynu. Jádrová inflace by měla naopak postupně polevovat, ale stále se bude se 2,4 % v roce 2028 pohybovat nad středem inflačního cíle centrální banky. Silnější inflace při pouze mírném oživení ekonomiky a trhu práce zpomalí růst reálné mzdy z letošních 4,0 % na 2,7 %, což zpomalí i růst spotřeby domácností k 2,4 % po letošních 2,7 %.
Panel očekává základní sazbu ČNB na úrovni 4 % na konci letošního i příštího roku. V roce 2028 by se s ústupem cenových tlaků mohla snížit na 3,5 %, přičemž ke snížení úrokové sazby by mohlo dojít na počátku přespříštího roku. Koruna se ve výhledu výrazně neodchyluje od letošních hodnot vůči euru.
Čtvrtletní anketa ČBA se věnovala dvěma tématům: cenám energií a tipům na reformy, které by podpořily růst produktivity české ekonomiky. V případě cen energií sice předpokládáme v příštím a přespříštím roce mírnější ceny, ale stále nad úrovní loňského roku. Podle ekonomů oslovených ČBA by k vyšší produktivitě české ekonomiky, a tím i ke zmírnění inflačních tlaků, nejvíce přispěly investice do vzdělávání a výzkumu spolu s omezením byrokracie a zrychlením stavebního řízení.
Jaromír Šindel, hlavní ekonom České bankovní asociace:„Navzdory vyššímu očekávanému růstu spotřebitelských cen lehce nad 3 % v roce 2027 předpokládáme spíše stabilitu úrokové sazby centrální banky na 4 %. A to i s ohledem na pomalejší růst ekonomiky a méně robustní výhled na soukromou spotřebu. Nicméně setrvale vyšší růst jádrové inflace stále představuje jednak riziko vyšší sazby ČNB a při vyhlíženém oživení ekonomiky rovněž brzdu pro rychlejší návrat úrokové sazby ČNB na nižší úrovně. Takový krok by naopak uspíšilo zavádění strukturálních reforem, které by odbourávaly nabídkové inflační tlaky.“
Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB:„V příštím roce sice kvůli vyšší inflaci a pomalejšímu růstu reálných mezd zpomalí útraty domácností. Asi však ne natolik, aby to nezvládl vykompenzovat rychlejší růst vývozů a útraty vlády. Hodně bude ovšem záležet na konečné výši inflace. Tu jsme revidovali pro rok 2027 výrazně vzhůru (na 3,1 %), rizika jsou však stále vychýlena spíše směrem k vyšším hodnotám. A další nárůst inflace by mohl být pro část domácností výraznější komplikací. Domácnosti sice mají objektivně solidní polštář pro zmírnění inflačního nárazu v podobě vysoké míry úspor. Ta je však bohužel koncentrovaná v nejvyšších příjmových skupinách, zatímco inflace tradičně ohrožuje patra nejnižší.“
Pět odpovědí listopadové prognózy ČBA
1) Kdy domácnosti pocítí dražší energie? Nezáleží pouze na rozsahu změny ceníků, ale také na termínu konce uzavřených fixací a změnách záloh. To může způsobit časový rozdíl mezi jejich vlivem na statistiku spotřebitelských cen od dopadu na zálohy a disponibilní příjmy domácností. Situace tak v příštím roce může být zrcadlově obrácená oproti dopadu letošního lednového převodu POZE z faktur domácností do státního rozpočtu, jelikož faktický vliv na disponibilní důchod domácností probíhal se zpožděním. Což napomáhá vysvětlit letošní pomalejší růst spotřeby domácností, který spíše reflektuje mírnější růst reálného disponibilního důchodu ve srovnání s navýšením reálné mzdy. Tento vztah tlumí riziko pro očekávané mírnější zpomalení spotřeby v roce 2027 v kontextu výraznějšího zvolnění růstu reálné mzdy.
2) Kolik prostoru mají domácnosti k vyrovnání výpadku příjmů? Pokud inflace začátkem roku vystoupí ke 4 % a mzdy porostou pomaleji, než panel předpokládá, mohou být k odložení nákupů přinuceny zejména nízkopříjmové domácnosti a část středněpříjmových domácností. U těchto domácností pravděpodobně nepomůže současná stále vysoká míra úspor, která ve druhém letošním čtvrtletí opět dosahovala téměř 20 %.
3) Jak se vyšší inflace propíše do růstu mezd? Úroveň průměrné mzdy byla pro první letošní čtvrtletí revidována směrem dolů, což zpomalilo její růst k 6 % meziročně. Ovšem mezikvartální růst mezd si i ve druhém čtvrtletí udržel silné 1,6% tempo. Zrychlení růstu spotřebitelských cen v roce 2027 ovšem pravděpodobně nepovede k propsání do vyššího růstu mezd kvůli absenci výraznějšího cenového šoku, nižším maržím podniků v ekonomice, ale také méně napjatému trhu práce. Vyšší inflace se tak odrazí v nižším růstu reálných mezd.
4) Jak na lednové přecenění zareaguje ČNB? Lednová inflace nad 4 % by zvýšila pravděpodobnost dalšího růstu sazeb, zejména při průsaku dražších energií do jádrové inflace. Útlum spotřeby patrný již koncem letošního roku by naopak riziko zpřísnění měnové politiky zmírnil. Riziko růstu sazeb nyní vnímá méně panelistů než riziko jejich poklesu. V předchozích dvou výhledech tomu bylo naopak: většina rovněž očekávala stabilitu sazeb, ale mezi riziky převažoval jejich růst.
5) Jak silné bude oživení v zahraničí? Nejen české hospodářství v letošním roce zpomalilo svůj růst. Rovněž ekonomika eurozóny letos zvolnila k 1% meziročnímu růstu, což se odrazilo v mírnější růstu českých exportů. V příštím roce čekáme návrat posílení růstu HDP v eurozóně k loňské dynamice, ale úroveň ekonomiky eurozóny zůstane v příštím roce na slabší úrovni, než jsme čekali v srpnu.
Michal Skořepa, ekonomický analytik České spořitelny:„Co se týče výhledu měnové politiky ČNB, můžeme v posledních měsících pozorovat zajímavý rozkol mezi názory finančních trhů a analytické obce. Zatímco z tržních sazeb vysvítá očekávání dalšího zřetelného zvyšování úrokových sazeb i během roku 2027, prognostický panel ČBA předpokládá v ročním horizontu přibližně stabilitu. O tom, že tržní očekávání dalšího růstu sazeb jsou nadměrná, mluví i někteří představitelé ČNB. Možnost poklesu tržních sazeb je tak jedním ze zdrojů nejistoty pro měnově politické rozhodování centrální banky.“
Anketa ČBA: Jak se budou vyvíjet ceny ropy a zemního plynu? Panelisté nově očekávají uklidnění situace v Hormuzském průlivu až ve druhém čtvrtletí příštího roku, nikoli již koncem letošního roku jako v srpnovém výhledu. Ceny ropy proto odhadují výše: letos na 91 dolarů za barel a příští rok na 83 dolarů, tedy o pět a osm dolarů nad srpnovou prognózou. V roce 2028 čekají pokles na 73 dolarů, stále o pět dolarů nad úrovní roku 2025.
Medián prognózy cen zemního plynu na evropském trhu pro rok 2027 činí 72 EUR za megawatthodinu, s následným poklesem ke 45 EUR. I poté by cena výrazně převyšovala úroveň před rokem, kdy se výhled pohyboval pod 30 EUR.
Anketa ČBA: Jak nastartovat produktivitu v české ekonomice? Výrazná většina oslovených ekonomů zařadila mezi své priority vzdělávání, rekvalifikace či podporu vědy a výzkumu. Nadpoloviční většina doporučila jednodušší regulaci nebo méně administrativy, přičemž se opakovaně vracel požadavek na rychlejší stavební řízení. Částečná shoda panovala i na širším využití umělé inteligence, digitalizace a na lepším financování firem prostřednictvím kapitálového trhu. Mezi dalšími návrhy se objevily zrychlené odpisy, investice do technologií a robotizace, ale i pružnější úvazky, snazší návrat rodičů do práce a další opatření na trhu práce přinášející kvalitnější nabídku pracovní síly.
Makroekonomická Prognóza ČBA v číslech:
Ukazatel | 2025 | 2026 | 2027 | 2028 |
| vs. minulý výhled | ||
|
|
|
|
| 2026 | 2027 | ||
Růst reálného HDP (%) | 2,7 | 1,7 | 2,2 | 2,5 |
| (-0,2) | (-0,1) |
|
Růst spotřeby domácností (%) | 2,6 | 2,7 | 2,4 | 2,5 |
| (-0,3) | (-0,3) |
|
Růst vládní spotřeby (%) | 2,2 | 1,4 | 2,2 | 2,2 |
| (-0,3) | (-0,3) |
|
Růst investic (bez zásob, %) | 3,3 | 5,6 | 2,6 | 2,7 |
| (1,5) | (-0,2) |
|
Růst vývozů (%) | 3,5 | 3,3 | 3,8 | 3,6 |
| (-1,4) | (-0,2) |
|
Růst dovozů (%) | 4,7 | 4,2 | 3,6 | 3,5 |
| (-1,8) | (-0,3) |
|
Míra inflace: CPI (%) průměr | 2,5 | 2,1 | 3,1 | 2,5 |
| (0,1) | (0,5) |
|
Míra inflace: CPI (%) konec roku | 2,2 | 2,8 | 2,7 | 2,5 |
| (0) | (0,4) |
|
Jádrová inflace CPI (%) průměr | 2,7 | 3,0 | 2,8 | 2,4 |
| (0,1) | (0,2) |
|
Podíl nezaměstnaných osob (MPSV): průměr (%) | 4,4 | 5,0 | 4,9 | 4,8 |
| (0,1) | (0,2) |
|
Průměrná nominální mzda (růst v %) | 6,6 | 6,2 | 5,9 | 5,2 |
| (-0,9) | (0,1) |
|
Průměrná reálná mzda (%) | 4,1 | 4,0 | 2,7 | 2,6 |
| (-0,9) | (-0,3) |
|
Vládní deficit/přebytek (% HDP) | -2,2 | -2,8 | -3,5 | -3,2 |
| (0) | (-0,5) |
|
Vládní dluh (% HDP) | 44,2 | 45,5 | 47,2 | 48,3 |
| (0,1) | (0,7) |
|
Základní sazba ČNB 2T REPO (%): konec období | 3,50 | 4,00 | 4,00 | 3,50 |
| (0,25) | (0,25) |
|
3M-PRIBOR (%): průměr | 3,6 | 3,8 | 4,1 | 3,6 |
| (0,05) | (0,22) |
|
Výnos 10letého vládního dluhopisu (%): průměr | 4,3 | 4,9 | 5,0 | 4,8 |
| (0,15) | (0,24) |
|
Depozitní sazba ECB (%): konec období | 2,00 | 2,75 | 2,88 | 2,63 |
| (0,25) | (0,5) |
|
Kurz EUR/CZK (Kč za 1 EUR): průměr | 24,7 | 24,3 | 24,3 | 24,1 |
| (0) | (0,2) |
|
Kurz EUR/CZK (Kč za 1 EUR): konec roku | 24,3 | 24,3 | 24,2 | 24,1 |
| (0,1) | (0,1) |
|
Růst reálného HDP v eurozóně (%) | 1,3 | 1,1 | 1,3 | 1,4 |
| (0,2) | (0,1) |
|
Ceny ropy (USD za barel): brent průměr | 68 | 91 | 83 | 73 |
| (4,6) | (8) |
|
Růst bankovních úvěrů klientských (%) | 5,9 | 8,4 | 6,8 | 6,6 |
| (0,8) | (0,5) |
|
Růst bankovních úvěrů domácnostem (%) | 7,2 | 8,9 | 7,6 | 7,4 |
| (-0,1) | (0,1) |
|
Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (%) | 4,1 | 7,9 | 6,8 | 5,5 |
| (1,5) | (1,3) |
|
Růst bankovních vkladů klientských celkem (%) | 4,4 | 5,4 | 5,3 | 5,3 |
| (-0,3) | (0,2) |
|
Růst postupně zrychlí, jeho zdroje se však mění
Spotřeba domácností roste a poroste pomaleji, než panel očekával v srpnu. Její letošní růst prognóza snižuje ze 3,0 na 2,7 % a pro rok 2027 z 2,7 na 2,4 %. Domácnosti sice dál získávají na kupní síle, ale příští rok jim vyšší inflace ukrojí z mezd více. V roce 2028 by spotřeba měla vzrůst o 2,5 %, podpořena stabilizací růstu reálné mzdy a nižší nezaměstnaností. Rizika jsou v kratším horizontu vychýlena směrem dolů v případě většího energetického cenového šoku, zatímco do roku 2028 může silnější růst ekonomiky podpořit více trh práce.
Nejsilnější revize směrem vzhůru se týká letošních investic. Investice bez zásob letos vzrostou silněji, o 5,6 % meziročně, což táhnou investice do staveb a obydlí, ale překvapení odráží především silnější investice do dopravních prostředků. Naopak investice do strojů a zařízení stále strádají nedaleko úrovně z roku 2019. Z vyšší srovnávací základny pak panel očekává zpomalení investiční aktivity k 2,6 % v roce 2027 a ustálení na 2,7% růstu o rok později.
Růst vládní spotřeby naopak z letošních 1,4 % zrychlí na 2,2 % v obou následujících letech. To je v souladu s predikcí většího deficitu vládních financí, který v roce 2027 dále naroste na 3,5 % HDP. V roce 2028 čekáme spíše cyklické zmírnění na 3,2 % HDP, nicméně deficit stále o jeden procentní bod HDP větší než v roce 2025
Ve výhledu pro rok 2027 se příznivěji vyvíjí zahraniční poptávka. Růst eurozóny má postupně zesílit z letošních 1,1 % na 1,3 % v příštím roce a na 1,4 % v roce 2028. Český vývoz podle panelu letos vzroste o 3,3 % a dovoz o 4,2 %. Příští rok již má vývoz růst rychleji než dovoz (3,8 % oproti 3,6 %), což je v souladu se slabší domácí poptávkou. V roce 2028 panel očekává obdobnou dynamiku.
Ve výsledku tak po slabším prvním pololetí roku 2026 počítá prognóza od jeho závěru s mezičtvrtletním růstem HDP kolem 0,6 %, který v příštím roce zrychlí průměrné meziroční tempo na 2,2 % a v roce 2028 na 2,5 %.
Dražší energie zvýší celkovou inflaci, jádrová inflace klesne pouze pozvolna
Spotřebitelská inflace letos zpomalí k 2,1% růstu, ale pro rok 2027 čekáme její zrychlení na 3,1 % a o rok později návrat do horní části tolerančního pásma inflačního cíle centrální banky, tedy na 2,5 %. Vývoj během roku má odlišný průběh. Už letos v prosinci panel očekává zrychlení z říjnových 2,4 % na 2,8 %. Ovšem výhledy panelistů se pro závěr letošního roku v polovině prognóz pohybují od 2,6 % do 3,1 %.
Jádrová inflace má v příštím roce pouze nepatrně zpomalit z letošních 3,0 % na 2,8 % a dále na 2,4 % v roce 2028. U služeb by ke zpomalení měl přispět mírnější růst imputovaného nájemného díky pomalejšímu tempu růstu cen nemovitostí, ale i volnější trh práce a zpomalení růstu kupní síly domácností. U zboží mohou naopak výrobci ještě se zpožděním promítat do cen vyšší energetické náklady, což se ve výsledku projeví v pomalejším návratu k inflačnímu cíli ČNB.
Největší nejistota se týká rozsahu přecenění elektřiny a plynu a jeho načasování. Zatímco domácností se smlouvami bez fixace (v závěru loňského roku necelá polovina domácností) se nové ceníky mohou dotknout rychle, u fixovaných smluv rozhoduje termín skončení fixace. U potravin čeká panel pozvolnější a časově rozloženější zdražování. Prostřední polovina odhadů průměrné inflace pro rok 2027 leží mezi 2,9 a 3,2 %.
Pomalejší růst mezd tlumí výhled kupní síly. Panel v důsledku výraznější revize úrovně průměrné mzdy v prvním čtvrtletí snížil odhad letošního růstu nominální mzdy ze 7,1 na 6,2 %. V příštím roce se růst mezd a platů udrží lehce pod 6 %, ale v roce 2028 jejich růst zpomalí k 5,2 %. Reálně tak mzdy letos porostou o 4,0 %, nicméně v příštím roce zpomalí na 2,7 % a o rok později vzrostou o 2,6 %. Pro výhled spotřeby domácností bude podstatné zejména souběžné zpomalení růstu výdělků, kdy by JMHZ mělo na začátku příštího roku poskytnout aktualizovaný ucelenější pohled na mzdovou dynamiku, a rozsah zvýšení výdajů domácností za energie v nadcházejícím období.
Nezaměstnanost bude ustupovat pozvolna. Průměrný podíl registrovaných nezaměstnaných osob podle MPSV má z letošních 5,0 % klesnout na 4,9 % v roce 2027 a 4,8 % v roce 2028.
Sazba ČNB zůstane podle panelu na konci roku 2027 na 4 %
Pro konec roku 2026 očekává všech deset členů panelu základní sazbu ČNB ve výši 4 %, která platí i pro mediánový výhled na konec roku 2027. Avšak pro konec příštího roku naznačuje rozpětí poloviny prognóz 50% možnost snížení úrokové sazby na 3,75 %; jednotlivé odhady se přitom pohybují od 3,50 do 4,25 %. Slábnoucí jádrová inflace by podle panelu mohla v roce 2028 umožnit pokles sazby na 3,50 %, přičemž prostřední polovina prognóz pro konec tohoto roku leží v asymetrickém rozpětí 3,50–3,75 %. Výhled sazby ČNB odráží přetrvávající zvýšenou jádrovou inflaci, nadále silný růst jednotkových mzdových nákladů a zvýšené ceny energií. Změna struktury cenových tlaků v rámci jádrové inflace a pomalejší růst ekonomiky by však spolu s dosavadním restriktivním působením měnové politiky měly do budoucna vytvořit prostor pro snížení sazby. Zdrojem nejistoty zůstávají geopolitická rizika a s nimi spojené nákladové šoky, které se v současnosti nejvýrazněji promítají v cenách energií. Jejich příspěvek k inflaci by však měl ve výhledu postupně slábnout.
Kurz koruny by si měl v ročním průměru i v příštím roce udržet letošní hladinu 24,3 Kč za euro. V roce 2028 panel očekává nepatrné posílení na 24,1 Kč za euro. Rozdíl mezi sazbami ČNB a ECB se má přitom postupně zúžit blíže k jednomu procentnímu bodu v závěru příštího roku a pod jeden procentní bod v závěru roku 2028. Medián odhadů depozitní sazby ECB na konci let 2026 až 2028 činí 2,75 %, 2,88 % a 2,63 %. Výhled na korunu tak předpokládá příznivější rizikovou prémii a zlepšení salda zahraničního obchodu i díky nižším cenám energií.
Bankovní úvěry a vklady
Růst klientských úvěrů letos zrychlí z loňských 5,9 % na 8,4 %. Oproti srpnu se nejvýrazněji zvýšil výhled pro zrychlení růstu stavu úvěrů nefinančním podnikům, a to z 6,4 na 7,9 % meziročně. To je v souladu se silnými objemy nově vytvořených úvěrů během prvních tří letošních čtvrtletích a pokračující silné objemy představují riziko o něco silnějšího celoročního růstu stavu těchto úvěrů. Letošní růst úvěrů domácnostem panel odhaduje téměř na 9 %, v čemž se odráží letošní silný růst úvěrů na bydlení doprovázený i silnější tvorbou spotřebitelských úvěrů. V roce 2027 by celkové úvěry měly vzrůst o 6,8 %, z toho domácnostem o 7,6 % a podnikům o 6,8 %, a v roce 2028 o 6,6 %.
Klientské vklady porostou pomaleji než úvěry. Panel očekává růst vkladů o 5,4 % letos a o 5,3 % v obou následujících letech. Rozdíl mezi tempem růstu úvěrů a vkladů se tak postupně zúží z letošních 3,0 na 1,3 procentního bodu v roce 2028. Na rozdíl mezi tempem úvěrů a vkladů nadále působí pokračující oživení úvěrové aktivity a postupná změna chování domácností, které vedle klasických vkladů ve větší míře využívají investiční produkty.
Pramen: Česká bankovní asociace (výpočty, sezónní očištění), ČNB
Regionální srovnání listopadové prognózy
Pramen: Macrobond, Consensus Economics, ČNB, Prognóza ČBA
Pramen: Macrobond, Consensus Economics, ČNB, Prognóza ČBA
Výhled české ekonomiky v grafech
Pramen: Prognóza ČBA. Rok 2025 zachycuje skutečnost, roky 2026–2028 medián prognóz s pásmem prostředních 50 % odhadů.
O prognóze ČBA
Tato prognóza vznikla na základě příspěvků analytiků 10 členských bank ČBA: Petr Dufek (hlavní ekonom, Banka CREDITAS), Jan Bureš (hlavní ekonom ČSOB), Petr Gapko (hlavní ekonom, MONETA Bank), David Havrlant (hlavní ekonom ING), Helena Horská a Martin Kron (ekonomický výzkum Raiffeisenbank), Martin Motl (hlavní ekonom Citibank), Adam Ruschka (ekonom J&T banky), Michal Skořepa a Jiří Polanský (makroekonomičtí analytici České spořitelny), Martin Komrska (hlavní ekonom, UniCredit Bank) a Jan Vejmělek a Martin Gürtler (ekonomický výzkum Komerční banky). Za ČBA se na tvorbě prognózy podílel její hlavní ekonom Jaromír Šindel.