Bankovní statistika za září 2026

Září je měsícem, který uzavírá první tři čtvrtletí letošního roku, což je dobrá příležitost pro malé bilancování. V měsíci samotném se potvrdilo pokračování hlavních trendů, tedy vysoká poptávka po úvěrech, stagnující a v některých kategoriích nepatrně klesající vklady. Co je vynikající zpráva: celý letošní rok klesají také podíly nevýkonných klientských úvěrů, které v září prolomily historické minimum, a nejen pro celek, ale pro téměř všechny jejich kategorie. Český bankovní systém je v přehledu EBA Risk Dashboard nadále v nejlepší třetině celoevropského žebříčku, pokud jde o kvalitu úvěrového portfolia.

Domácnosti

Spotřebitelské úvěry

Celkový objem spotřebitelských úvěrů (bez kontokorentů a zůstatků kreditních karet) poté, co na počátku léta překonal čtyř set miliardovou hranici, pokračuje v růstu. V září dosáhly zatím nejvyššího nominálního objemu 413,7 miliardy korun, což představuje meziměsíční navýšení o 0,89 %, a meziroční o 15 %. Statistika nevýkonných úvěrů je na dohled absolutního minima, když dosáhla 3,66 %, a meziměsíčně klesla o tři desetiny procentního bodu. Češi tedy mají důvod si věřit, pokud jde o prokázanou schopnost svoje závazky splácet, a to přesto, že úrokové sazby u nezajištěných spotřebitelských úvěrů jsou jen těsně pod hranicí 8 % ročně. Nijak se tím neliší od současné úrokové hladiny spotřebitelských bankovních půjček v Německu, a jsou o dva až tři procentní body nižší než v Polsku.

Bydlení

Zůstatek hypotečních úvěrů poskytnutých obyvatelstvu dosáhl v září 1,973 bilionu korun a k dosažení dvou biliónové hranice již nemá daleko, když se meziročně zvýšil o více jak 158 miliard korun. Podle původních dat Hypomonitoru ČBA poskytly banky a stavební spořitelny v srpnu skutečně nové hypotéky v objemu 26,8 miliardy korun, tedy meziměsíčně opět méně, ale když přihlédneme k sezónnosti, tak nepatrně vzrostly na přibližně 29,6 mld. Kč ve srovnání s 28,7 mld. v předchozích třech měsících. Za prvních devět měsíců letoška činila celková nová „produkce“ 301 miliard korun, tedy o 66 miliard více než před rokem.

Průměrná realizovaná úroková sazba u nových hypoték se v září meziměsíčně zvýšila o desetinu procentního bodu na 5,1 %, a je meziročně o 0,58 procentního bodu vyšší než v září 2025. Je to dáno především vzestupem referenčních tržních úrokových sazeb (tedy tří a pětiletých úrokových swapů). Do zvratu a zahájení vzestupu hypotečních sazeb se začaly výrazně propisovat na jaře. Banky v rámci konkurenčního boje typicky růst tržních sazeb nepromítají na klienta v plné výši, a část dopadu vstřebají na vrub svých marží; nejde o charitu: snaží se tak brzdit pokles poptávky po hypotékách, protože jde o objemově nejdůležitější produkt českého bankovního systému – pro srovnání v pořadí druhé korporátní úvěry byly svým zůstatkem ke konci září o tři sta miliard korun nižší.

Dalším významným faktorem umožňujícím akceptovat nižší úrokové marže, jsou také nízké náklady na riziko v Česku, související s excelentní platební morálkou zvláště v této kategorii. Český podíl nevýkonných hypoték (NPL) je s 0,50 % v září poloviční než v předcovidovém „normálním“ roce 2019. Zároveň není ani třetinový oproti současné hladině hypotečních NPL v Polsku, a zhruba poloviční oproti Německu.

Průměrná výše hypotéky nevýznamně stoupla ze 4,59 na zářijových 4,67 milionu korun, což je citelný pokles oproti 4,88 milionu Kč v dubnu, kdy – připomeňme – se nabíraly „investiční“ hypotéky před zpřísněním pravidel ČNB. Tento pokles objemu při růstu sazeb znamená, že stylizovaná „průměrná“ splátka stoupla na 26 540 korun měsíčně ze srpnových 25 847 Kč.

Hypotéky sjednané s pětiletou fixací v „ultralevném“ roce 2021 s průměrnou sazbou 2,33 % se tedy na splátkách poměrně výrazně prodraží, asi o 3900 Kč; průměrné mzdy v mezidobí však stouply o třetinu.

Polepšili by si Češi, kdyby se začali více zaměřovat na hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou? Ta je odvozena od mezibankovního trhu PRIBOR na měsíční nebo čtvrtletní či pololetní bázi, a některé banky jí u nás nabízejí.

Systém hypoték s pohyblivou sazbou (tzv. ARM) například jasně dominuje ve Finsku a Pobaltí, a běžný je také na opačném, „jižním křídle“ ve Španělsku, Portugalsku nebo Itálii. V současné situaci by to pro klienty nebylo nijak výhodné, vzhledem k vysokým základním sazbám ČNB, na nichž jsou sazby PRIBOR závislé, navíc u nás je za cenu přirážky domácnostmi jasně preferována jistota, kdy díky fixaci znáte splátky na několik let dopředu. Obdobné je to například v Německu nebo ve Francii, a na naše poměry extrémní třicetileté fixace jsou standardem v USA, kde hypotéky od bank kupují (polo)vládní agentury Fannie Mae a Freddie Mac. Za dlouhodobou jistotu ohledně splátek se platí, a ne zrovna málo – hypotéky s třicetiletou fixací se momentálně pohybují kolem 7,3 % ročně. To byste nechtěli.

Podniky nefinančního sektoru

Pokud se podíváme na vývoj zůstatků firemních úvěrů, vidíme jejich meziměsíční navýšení o 1,6 %, na zářijových 1,676 bilionu korun.

V přepočtu na roční bázi jde o vysokou dynamiku, která překonává meziroční přírůstek 14 %, tempo přitom tentokrát urychloval zájem o půjčky v eurech, které meziměsíčně poskočily o 3,3 % na 787,3 miliardy korunového ekvivalentu. Zejména filiálky nadnárodních koncernů se přitom financují „venku“, často formou vnitro-koncernových půjček, které v této statistice, zaměřené na v tuzemsku působící banky, neuvidíte (jejich vývoj zachycují data o platební bilanci, zveřejňovaná ČNB).

Podíl nevýkonných úvěrů v nefinančním firemním sektoru udržel sérii pravidelného měsíčního prolamování historického minima, ale poprvé se dostal pod hranici 2,00 %, byť o čtyři setiny procenta. Zase, kvalita portfolia vynikne ve srovnání se sousedy: Opět připomeňme, že jde o zhruba třetinovou úroveň ve srovnání s Polskem, kde zřejmě více než u nás platí, že „risk je zisk“- vyšší apetit na riziko se promítá do vyšší dynamiky hospodářského růstu. To nelze říci v případě pomalu rostoucího Německa a Rakouska, kde podíl korporátních nevýkonných úvěrů je v Německu dvojnásobný, a v Rakousku zhruba tříprocentní.

Navíc u českých firem přetrvává i vysoká úroveň firemních vkladů (v červenci 1,655 bilionu Kč), byť jejich převis nad úvěry, sám o sobě naprostá historická anomálie posledních šesti let, se zmenšuje.

Vývoj hlavních segmentů úvěrového trhu (meziročně, v %)

Pramen: ČNB, ČBA Monitor

Vklady

Obyvatelé ČR měli ke konci září na vkladových účtech 3, 945 bilionu korun, což je meziroční růst o 4,7 %, a v meziměsíčním srovnání se jedná o nevýznamný přírůstek o dvě desetiny procenta, který ovšem vzhledem k ohromnému celkovému objemu vydá za bezmála osm miliard korun.

Na běžných účtech s nulovým úročením drželi Češi a rezidenti 1,261 bilionu korun, s meziroční a meziměsíční stagnací, zatímco na přece jen lépe zhodnocovaný úsporných vkladech na požádání celkový objem meziročně stoupl o 8,7 %, a meziměsíčně o 0,44 %.

Pro srovnání: agregovaná rozvaha investičních fondů do konce srpna narostla těsně pod dva a půl bilionu korun a meziročně vzrostla o 11,1 %, jejich fondový kapitál, tedy to, co patří držitelům podílových listů nebo akcií, o 13,9 %. Konzervatismus tedy postupně ustupuje, jak domácnosti přebírají trend obvyklý ve vyspělých zemích, který preferuje výnosnější, byť nepojištěná a rizikovější aktiva. České domácnosti od pandemie odkládaly stranou skoro nejvyšší podíl disponibilního příjmu v Evropě (19,9 %), před námi jsou pouze Němci.

Velkou anomálií, potvrzující opatrnost ve vztahu k penězům u českých podniků je již zmíněný převis netto vkladů nad podnikovými úvěry, když objem depozit sice klesnu meziměsíčně o více jak dvacet miliard korun na 1,655 bilionu korun ze srpnových 1,676 bilionu, ale podniky mají v bankách uloženo o dvacet jedna miliard korun více, než kolik jim dluží. I v tom se podobáme chování německých podniků, kde zejména ty malé a střední (Mittelstand) jsou od nepaměti konzervativní a zadlužují se jen velmi nerady.

Vývoj vkladů v hlavních segmentech (meziročně, v %)

Pramen: ČNB, ČBA Monitor

Nevýkonné úvěry v hlavních segmentech (v %)

Pramen: ČNB, ČBA Monitor

Podíl nevýkonných úvěrů v jednotlivých zemích EU/EHP (%, červen 2026)

Pramen: https://www.eba.europa.eu/risk-and-data-analysis/risk-analysis/risk-monitoring/risk-dashboard