Ekonomická důvěra v květnu poklesla

Do velké míry se tak vrátila na úroveň před příznivým dubnovým růstem.
Ekonomická důvěra v květnu poklesla ilustrační foto
Hlavní příčina květnového propadu šla na vrub průmyslu, zejména automobilové výrobě, kde se oproti dubnu citelně snížilo očekávání budoucí výroby. To naopak výrazně táhlo důvěru průmyslu v předešlých dvou měsících. Důvěra také poklesla opět mezi domácnostmi z titulu méně optimistických ekonomických vyhlídek. Naopak růst důvěry pokračoval ve službách, kde byl tažen příznivější poptávkou v posledních měsících. Očekávání budoucího růstu cen citelněji pokleslo v průmyslu a je nejnižší od konce roku 2020, v případě maloobchodu pokleslo méně výrazně, je však nejnižší od poloviny roku 2021. U služeb a stavebnictví však očekávání setrvává na vyšších hodnotách a potvrzuje vyznění i dřívějších dat z inflace výrobců, že se cenové tlaky přesouvají z průmyslu či zemědělství do jiných cenových okruhů, zejména služeb. 

Důvěra domácností v květnu do jisté míry korigovala svůj příznivý dubnový nárůst. Dubnový optimismus domácností se tak nepotvrdil, naopak respondenti jsou méně optimističtí ohledně budoucí hospodářské situace či své vlastní finanční situace. Menší část domácností ji však hodnotí jako horší než před rokem, ačkoli jde stále o čtvrtinu respondentů (dříve zhruba třetina). Obavy z nezaměstnanosti se oproti předešlým měsícům nemění, zůstávají však v kontextu předešlých let vyšší. Důvěra domácností tak v květnu vesměs zklamala a ačkoli se začala v letošním roce zlepšovat, stále zůstává z historického pohledu nízká a odpovídá například úrovni krizového roku 2013 (viz graf 1 – část Spotřebitelé).

Důvěra mezi podnikateli citelně propadla, zejména však vývojem v průmyslu, kde se snížily vyhlídky na výrobu v příštích měsících. To bylo dle ČSÚ taženo zejména automotive sektorem (graf 1, část Průmysl). Ten v prvním čtvrtletí ekonomIku táhl navzdory dříve oznámeným potížím s dodávkami dílů, vyhlídky se však opět zhoršují a potvrzují obavy, že automotive nebude pokračovat v takovém tempu výroby po zbytek roku. Na druhou stranu uvedený sub-indikátor očekávané výroby se v posledních měsících vyvíjel velmi rozkolísaně a je tak potřeba hodnotu jednoho měsíce brát s rezervou.  Mírně poklesla v květnu také důvěra v maloobchodu, ve stavebnictví pak stagnovala. Pozitivně se vyvíjela důvěra ve službách, kde byl růst tažen poptávkou minulých měsíců. To potvrzuje určitý nesoulad i v mnoha dalších předstihových indikátorech mezi průmyslem a službami, který je patrný i v zahraničí.  Očekávání růstu cen citelně pokleslo v průmyslu, méně pak v maloobchodě, nicméně ve stavebnictví a službách zůstávají hodnoty na vyšších úrovních. V případě služeb pak začal indikátor v dubnu opět růst (graf 2), což potvrzuje určitý posun inflačních tlaků z průmyslu do služeb, jak naznačily i ceny výrobců.