Říjnové probuzení průmyslového sentimentu s jestřábími cenovými signály
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Silnější říjnový sentiment naznačuje pro závěr letošního roku návrat k silnějšímu růstu HDP po pravděpodobně mírně horším výsledku ve třetím čtvrtletí. Vyšší cenová očekávání mohou oddálit návrat jádrové inflace k cíli.
Říjnový sentiment přidal na síle. A to díky silnějším exportním očekáváním v průmyslu, ale i díky spotřebitelům, kteří ovšem nezvýšili své nákupní plány (viz třetí graf). Že by reflexe volebního výsledku, tedy méně přímých konsolidačních dopadů na peněženky domácností a možnost nižších regulovaných cen energií? Z tohoto úhlu pohledu zapadá říjnový sentiment do proinflačního předvolebního zacenění trhem. Reakce ČNB tak bude odrážet trvanlivost oživení sentimentu v průmyslu a tedy její pohled na korunu.
Vyhlídky na lepší růst z měsíčního sentimentu (viz graf vlevo) jsou ovšem limitovány čtvrtletním šetřením, kde přetrvávají problémy stále nízké poptávky, která limituje růst a investice v průmyslu (viz grafy 8 a 11), a nedostatku pracovníků ve stavebnictví (viz graf vpravo).
Po příjemném zářijovém překvapení přinesl říjnový ekonomický sentiment další vzpruhu, a to především v podobě silnější důvěry v průmyslu. Ta poskočila díky lepším exportním očekáváním (viz čtvrtý graf) a naznačuje možné vymanění z téměř dvouapůlleté průmyslové agónie. Ovšem až další měsíce naznačí, o jak trvalou změnu se jedná, jelikož v posledních čtyřech letech jsme byli svědky obdobně silných, ale pouze dočasných zlepšeních.
Udržení takto silného sentimentu by představovalo signál pro robustnější ekonomický výhled směřující k tříprocentnímu růstu než pokračující obavy z nízkého růstu okolo dvou procent. Nepřekvapivě jsme tak v říjnu i svědky vyšších cenových očekávání, a to ve službách a stavebnictví, což může představoval nemilý signál pro jádrovou inflaci (viz poslední dva grafy). Na druhou stranu spotřebitelé cenová očekávání zmírnili, pravděpodobně kvůli možným krátkodobým dezinflačním krokům vlády (snížení regulovaných cen energií apod.).
Pokud se tento signál v příštích měsících realizuje a zároveň se udrží i průmyslový sentiment, pak by ČNB mohla komunikovat více jestřábějším hlasem, jelikož v září obávané posílení koruny (viz ČNB překvapila méně jestřábím tónem při ponechání úrokové sazby na 3,5 %) by bylo podpořeno průmyslovým fundamentem.
Ovšem tyto jestřábí choutky může tlumit:
1) pouze mírné zlepšení očekávání zaměstnanosti, které ovšem přetrvává v negativní teritoriu a je tak stále v souladu s plíživým růstem nezaměstnanosti,
2) jakož i přetrvávající slabá poptávka představující omezení průmyslových vyhlídek, a to nejen produkčních, ale i investičních. Průmysl díky slabé poptávce a objednávkám totiž stále pracuje okolo dlouhodobého průměru využití svých výrobních kapacit (viz graf 11).
Ekonomická aktivita za červenec a srpen naznačuje zpomalení růstu HDP ve třetím čtvrtletí na 0,3 % mezičtvrtletně, ale lepší zářijový sentiment udržuje šanci na mírně vyšší růst, ale stále pod půlprocentním růstem z druhého kvartálu. To by vyústilo ke zpomalení meziročního růstu HDP na 2,3-2,4 % z 2,6 % v druhém čtvrtletí.
Návrat k půlprocentnímu mezikvartálnímu růstu HDP v závěru letošního roku by sice kvůli bazickému efektu zpomalilo meziroční růst HDP pod 2%, ale letošní rok by ukázal solidní 2,3 % meziroční růst. To by bylo cca 0,2 % bodu nad naší predikcí a zároveň by to otevřelo cestu k růstu HDP blíže k 2,5 % v příštím roce namísto námi očekávaných 2 %.
Více statistiky k ekonomickému sentimentu na ČBA monitoru: Indikátory důvěry | ČBA Monitor.
