Tuzemská ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně poklesla o 0,6 %

Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA
Tuzemská ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně poklesla o 0,6 % ilustrační foto
Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku dle předběžného odhadu zveřejněného ČSÚ mezičtvrtletně poklesla o 0,3 %, zatímco v předešlém čtvrtletí stagnovala, meziročně pak stejně jako ve 2. čtvrtletí poklesla o 0,6 %. Konsensus analytiků dle Reuters čekal mezičtvrtletní stagnaci a meziroční pokles o 0,3 %, starší letní prognóza ČNB pak čekala příznivější růst o 0,7 % qoq. Předběžný odhad tak zklamal, ačkoli přicházející předstihová ukazatele již naznačovaly, že se očekávané zotavování tuzemské ekonomiky v posledních měsících zadrhlo.

Dnes zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, statistický úřad pouze uvedl, že mezičtvrtletní pokles HDP byl ovlivněn zahraniční poptávkou, zatímco ta domácí stagnovala. V mezičtvrtletním pohledu došlo k poklesu hrubé přidané hodnoty ve většině odvětví, zejména pak v průmyslu a skupině obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Meziroční pokles HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. 

Tuzemská ekonomika tak zůstává na hraně recese a jako jediná v EU ještě nedosáhla předpandemické úrovně HDP z konce roku 2019 (graf 2). Za tím stojí několik faktorů, tím nejvýznamnějším je výrazný propad spotřeby domácností, který je i ve srovnání s ostatními zeměmi EU překvapivě silný (graf 3). Za tím je zejména skutečnost, že nárůst kompenzací zaměstnancům ve srovnání s růstem průměrné inflace byl v tuzemské ekonomice nejslabší (graf 4). Mohou zde však hrát roli i další efekty, například nákupy domácností v zahraničí či přechod do šedé ekonomiky. 

ČR však zaostává za průměrem EU také v míře investic či exportech, naopak nad průměrem EU ve srovnání s koncem roku 2019 je spotřeba vlády a import. Citlivost tuzemské ekonomiky na energetickou krizi a potíže v dodavatelských řetězcích tak patřily mezi nejvyšší v EU z titulu vysoké energetické náročnosti výroby a zaměření na průmysl. ČR tak společně s Německém patří mezi jediné ekonomiky EU, které nedosáhly z pohledu hrubé přidané hodnoty předpandemické úrovně posledních čtvrtletí roku 2019. 

Výhled v tomto ohledu příliš optimismu nepřináší, tuzemská ekonomika za celý letošní rok míří do mírné recese, zatímco dřívější odhady počítaly s černou nulou. Také výhled na příští rok se posouvá níže, jelikož zahraniční poptávka slábne a ochlazení je patrné zejména z Německa, kde tamní ekonomika ve třetím čtvrtletí také mírně poklesla (-0,1 % qoq; -0,3 % yoy). Protirůstově pak bude působit i konsolidační baliček a celkově tak růst tuzemské ekonomiky může zůstat v příštím roce poměrně slabý.

Dnešní čísla sice zaostala za odhadem ČNB z léta, nová makroekonomická predikce ČNB však patrně s podobnou mírou poklesu tuzemské ekonomiky počítala, stále se tak mírně přikláníme ke scénáři, že se úrokové sazby tento čtvrtek nezmění, ačkoli výsledek může být velmi těsný.