Dvoutýdenní repo sazba na úrovni 3,5 % po srpnovém zasedání je téměř jistá. Stejně tak lze očekávat jestřábější tón komunikace a revizi výhledu inflace a úrokových sazeb ČNB pro letošní rok. Obdobný krok pro příští rok však bude tlumit silnější koruna a aktuálně přísnější měnová politika.
Bankovní rada ČNB v srpnu podle všeho ponechá – už podruhé za sebou – úrokové sazby beze změny, včetně dvoutýdenní repo sazby na 3,5 %. Pravděpodobnost tohoto kroku je prakticky stoprocentní. Již květnové snížení na 3,5 % bylo vzhledem k tehdy známému vyššímu tempu jádrové inflace pro mě mírným překvapením.
K vyšší jádrové spotřebitelské inflaci přispívá přetrvávající slabý růst produktivity, který nedokáže kompenzovat mzdové tlaky z napjatého trhu práce. Navíc pokračuje výrazný růst cen nemovitostí, ke kterému přispěl i předchozí pokles sazeb.
Po srpnovém zasedání očekávám opět spíše jestřábí komunikaci, a to nejen kvůli vyšší jádrové inflaci, ale také vzhledem k fiskálním rizikům souvisejícím s blížícími se volbami.
Na druhou stranu by komunikace ČNB neměla naznačovat možné budoucí zvýšení sazeb, které částečně předjímá vývoj pětiletých tržních úrokových swapových sazeb. Důvodem je jak silnější koruna, tak i překvapivě slabší
růst HDP ve druhém čtvrtletí. Navíc se přidávají nově oznámená americká dovozní cla, která představují negativní riziko pro ekonomiku navzdory nižším tarifům pro automobilový průmysl.
ČNB rovněž zveřejní novou prognózu, která už bude zahrnovat i výhled pro rok 2027, i když ten bude nyní méně podstatný kvůli nejistotě ohledně dopadu vyšších amerických cel a podzimních voleb na českou ekonomiku. Současný výkon ekonomiky sice znamená určité pozitivní riziko vůči výhledu ČNB na 2% růst HDP v letošním roce, ale 15% americká cla toto riziko limitují a mohou zhoršit výhled pro rok 2026 (ČNB dosud čekala 2,1 %). Prognóza růstu spotřebitelských cen v letošním roce se zřejmě posune výše z 2,5 % na přibližně 2,7 %. Výhled pro příští rok (květnová prognóza počítala s 2,2 %) bude záležet na scénáři dopadů amerických cel, k němuž se ČNB přikloní (zejména s ohledem na trh práce), a na tom, zda bude nutné měnovou politiku měnit.
Silnější koruna (zhruba o 3 % oproti výhledu ČNB na EURCZK 25,3 v roce 2026), očekávané snížení sazeb Fedu v horizontu jednoho roku a současná přísná měnová politika ČNB budou výhledu na růst úrokových sazeb ČNB. Jejich stabilita v roce 2025 a jejich mírný pokles v roce 2026 – ne tak výrazný jako v květnovém výhledu na 2,8 % – budou pravděpodobně součástí nové prognózy ČNB.