Zdražování dál zpomaluje – meziroční srpnová inflace byla dle očekávání 8,5 %, nejvíce ji táhly ceny pohonných hmot
Ekonomický komentář Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ČBA
Srpnový meziroční růst cen zpomalil na 8,5 % z červencových 8,8 %, což je hodnota v souladu s odhadem analytiků dle Reuters a odhadem ČNB z poslední prognózy. Meziměsíčně ceny rostly o 0,2 %, zatímco v červenci o 0,5 %. Meziroční inflace tak zůstává na nejnižší hodnotě od konce roku 2021 (graf 1).
Hlavní příčina meziměsíčního růstu cen byl růst cen pohonných hmot, které v srpnu poskočily o 7,7 % (příspěvek +0,3 p.b.) v důsledku růstu ceny ropy, slabší koruny a zvýšení spotřební daně z nafty. Nárůst cen pohonných hmot byl tak hlavní příspěvek k meziměsíčnímu nárůstu inflace (Tabulka 1 – horní řádek). Dále k růstu přispěly ceny tabáku, ceny dovolených a opět – i když mírněji – růst cen imputovaného nájemného. Naopak k poklesu cen přispěl zejména další pokles cen potravin (-1,8 % mom), kde výrazněji klesly ceny zeleniny (-6,7 %) či vajec (Tab 3).
Vzhledem k vysoké srovnávací základně pak meziroční růst cen poklesl z 8,8 na 8,5 %. K poklesu přispívala většina cenových okruhů, i přes to, že některé z nich nadále meziměsíčně rostly (viz tabulka 2). Nejvýrazněji pak meziroční inflaci snížily potraviny, kde meziroční růst poklesl z 9,2 na 7,5 %, což z meziroční inflace oproti červenci „ukouslo“ 0,3 p.b. (Tabulka 2, dolní řádek). Dalším faktorem byly ceny automobilů či energií, kde však jde jen o efekt srovnávací základny, protože z meziměsíčního pohledu ceny elektřiny i plynu mírně vzrostly (graf 2 & 3).
Srpnový pokles meziroční inflace byl stejně jako v předešlých měsících tažen převážně vlivem vysoké srovnávací základny z loňského roku. Inflaci tak táhly dolu zejména ceny potravin a bydlení. Růst cen však ztrácí na síle, což je patrné z toho, že od února (po vyloučení lednového růstu cen) do srpna letošního roku celkové ceny vzrostly o 1,8 %, zatímco v loňském roce v tomtéž období to bylo 10,3 %.
V příštím měsíci meziroční inflace patrně dále poklesne blíže k 7% hranici, za čímž bude stát pokračující pokles cen potravin a také energií, kdy více dodavatelů oznámilo v září snižování cen. Poté se však meziroční pokles cen zastaví, jelikož od října bude působit nižší srovnávací základna z titulu loňského zavedení úsporného tarifu.
Nejvýraznějším rizikem je však v tuto chvíli inflace příštího roku. Ta sice z titulu srovnávací základny výrazně poklesne, hlavní nejistotou však je, že se nedostane dlouhodoběji k úrovni k 2-3 %, ale „zakoření“ v tuzemské ekonomice na vyšší úrovni. Jádrové ceny po zohlednění sezónních vlivů se v posledních měsících snižují na hodnoty běžné před pandemií, což riziko pro inflaci příštího roku snižuje. Klíčová však stále bude lednová inflace, kterou v současnosti nelze věrohodně odhadnout.
