Samotné potraviny sice také z meziročního pohledu působí mírně protiinflačně, zde se jedná však jen o efekt vysoké srovnávací základny, protože meziměsíčně ceny potravin dále rostly, a to o 0,3 %. Například ceny zeleniny meziměsíčně poskočily o 5 %, přitom v březnu obvykle již mírně klesají (graf 4). Ceny potravin tak z pohledu meziročního růstu stále rostly o silných 24 % (v únoru 24,6 %) a společně s cenami energií patří mezi hlavní faktory růstu inflace z pohledu posledních dvou let (2 letý růst cen činí 30 %, u potravin 33 %).
Březnový pokles inflace byl tak tažen převážně rozkolísanými cenami pohonných hmot, u celé řady položek spotřebního koše však inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu a velká část poklesu meziroční inflace je tažena zejména statistickým efektem vyšší srovnávací základny. I z toho důvodu nadále předpokládáme, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem 11 %, a to i přes postupné snižování cen energií.