Růst spotřebitelských cen v červenci zpomalil na 2,7 % meziročně. Meziměsíčně se zvýšil o 0,5 % (nsa), což odpovídá sezónnímu vzorci, kdy zdražují zejména dovolené, zatímco ceny potravin klesají. Po sezónním očištění mezi hlavními tahouny červencového zdražování vidíme výraznější růst cen pohonných hmot a alkoholu, ale také tradiční faktory, jako jsou stravovací služby a imputované nájemné.
Z pohledu jádrové inflace (tedy cen bez započtení potravin, pohonných hmot a regulovaných položek) čísla působí příznivě. Platí to i pro segment služeb, kde růst dovolených byl o něco mírnější než před rokem. Nadějnější obrázek však sám o sobě nestačí k obratu v měnové politice ČNB, protože tempo jádrové inflace se stále drží nad inflačním cílem. Bankovní rada proto bude potřebovat potvrzení tohoto trendu i v dalších měsících, než se odpoutá od současné vyčkávací politiky usazené poblíž tzv. neutrální úrokové sazby 3,5 %. Ani růst registrované nezaměstnanosti (viz níže) nebude pro ČNB argumentem, jelikož je v souladu s jejím výhledem.
Podíl registrované nezaměstnanosti v červenci dále vzrostl na 4,4 % z červnových 4,2 %. To posunulo můj odhad sezónně očištěné nezaměstnanosti na 4,5 %,což je nejvyšší úroveň jara 2017, kdy ovšem nezaměstnanost klesala. Pokud bychom chtěli najít obdobnou míru nezaměstnanosti v dobách zhoršení trhu práce, tak bychom museli jít až do přelomu roku 2008 a 2009, tedy do období velké finanční krize (GFC). Ale v tomto rozpoložení se český trh práce nenachází s ohledem na spíše neutrální očekávání zaměstnanosti (viz červencový sentiment) a růst zaměstnanosti v národních účtech (viz flash odhad HDP či poslední graf níže). Ovšem zaměstnanost v národních účtech rostla i do konce roku 2008. Více k nezaměstnanosti viz ČBA monitor.