ČNB překvapila méně jestřábím tónem při ponechání úrokové sazby na 3,5 %
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Zatímco ČNB nepřekvapivě ponechala úrokové sazby beze změny s dvoutýdenní repo sazbou na 3,5 %, prohlášení bankovní rady ohledně nastavení měnové politiky však spíše překvapilo méně jestřábím tónem ponechávající otevřené všechny možnosti budoucího nastavení měnové politiky.
Dnešní komunikace ČNB tak částečně resuscituje prognózu ČBA, která očekává ještě jedno snížení úrokové sazby ČNB na 3,25 %, a to v prvním kvartále 2026, ale předvolební preference a silnější růst mezd snižují pravděpodobnost tohoto kroku.
Jestřábí tón ve smyslu potřeby ponechání relativně přísné měnové politiky, tedy s kladnou reálnou úrokovou sazbou a posilujícím kurzem, odráží proinflační rizika. Ovšem naléhavost jestřábího tónu oslabilo posílení koruny, které patří mezi protiinflační rizika. Ve výsledku si bankovní rada, dle guvernéra Michla, ponechává všechny možnosti budoucího vývoje úrokové sazby beze změny, což je v souladu s větičkou v prohlášení se slůvkem "momentálně", tedy že „Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb.“ Záznam z jednání bankovní rady, k dispozici 3. října, by tak neměl přinést další impuls. V mém výhledu na zářijové rozhodnutí ČNB jsem očekával více jestřábí komunikaci, indikující stabilitu sazeb a možné budoucí zvýšení úrokové sazby v nespecifikovaném vzdálenějším horizontu.
Ohledně proinflačních rizik – ta zůstala bez změny v porovnání se srpnem, jelikož silnější mzdy již k rizikům patřily. Dále k nim patří setrvačnost růstu cen služeb, hypoteční aktivita, dodatečně vládní výdaje a zavedení ETS2. Naopak z protiinflačních rizik zmizelo riziko zhoršení globální ekonomické aktivity, které se v odlišné verzi společně s finanční volatilitou spojenou s vládním zadlužením ve Francii přesunulo mezi nejistoty. K nim dlouhodobě patří situace na Ukrajině. Shrnutí ekonomických reálií v porovnání s predikcí ČNB je k dispozici v obrázku 1 a 2 v mém výhledu zde: Zářijové rozhodnutí ČNB o úrokové sazbě: jestřábí klid před bouří?
Pro ČNB tak před nadcházejícím měnově politický zasedáním 6. listopadu bude klíčový druhý říjnový týden. Ten krom povolebních indicií nabídne momentum zářijové jádrové inflace, včetně služeb (10. října), kde zářijový sentiment nenaznačuje zesílení cenových tlaků, dále srpnovou ekonomickou aktivitu včetně mezd v průmyslu (7. a 8. října) v kontextu lepšího zářijového sentimentu po slabší červencové aktivitě, a také nabídkové ceny bytů za třetí čtvrtletí (6. října) s ohledem na imputované nájemné. Ale ČNB asi nepohrdne ani říjnovou důvěru v ekonomiku, jejíž čtvrtletní šetření nabídne skrze využíti výrobních kapacit a nedostatku pracovníků další pohled na inflační pnutí z ekonomiky po silnějším růstu mezd bez silnější produktivity ve druhém čtvrtletí.
