Pokud se podíváme na graf vývoje meziroční dynamiky vkladů nefinančních podniků, je zde mnohem vyšší volatilita charakterizovaná vzestupy a poklesy křivky, často velmi prudkými. Momentálně vidíme pokles tempa v lednu, ale je nemožné z toho vyvozovat závěry o tom, zda jde o začátek trendu. Známky oživení by měl prozradit spíše vývoj zájmu firem o provozní, případně investiční úvěry. V prvním případě by šlo o obnovení přílivu zakázek a potřebě doplnit zásoby (negativní změna stavu zásob táhla český HDP dolů po řadu uplynulých čtvrtletí).
Co prozatím vidíme, je malý objem nových obchodů, přičemž přetrvává zájem o půjčky v eurech, tažený úrokovým diferenciálem, kdy podstatně nižší sazby u eura znamenaly úsporu pro exportně orientované firmy nebo podniky, které již dávno inkasují platby v evropské měně (například pronájem komerčních ploch a kanceláří je u větších transakcí již dávno „eurová záležitost“). Role úrokového diferenciálu je na grafu velmi dobře vidět: podívejte se, jak silnou převahu ještě v červnu 2021 měly korunové úvěry, a jak vysoké bylo jejich čerpání, když byl úrokový diferenciál pouhá 0,3 %. Nyní, když ČNB začala snižovat měnově politické sazby, a diferenciál se opět velmi zužuje, bude velmi zajímavé sledovat, zda začne opět převládat zájem o čerpání úvěrů v korunách. Pokud ne, bude po čase možné to interpretovat jako jedno z nejprůkaznějších potvrzení hypotézy o pokračující „euroizaci“ české ekonomiky. Již letos by to mělo být vidět.