Bankovní statistika za leden: přichází oživení?
Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce České bankovní asociace
V minulém měsíčním komentáři jsme se ohlédli (nejen) za minulým rokem, takže bankovní statistika za leden je vhodnou příležitostí k tomu hledat, zda nastává i v úvěrové aktivitě oživení, neklamný signál toho, že se probouzí celá ekonomika. Zároveň udržujeme bdělost při sledování vývoje nevýkonných úvěrů, neboť ty v minulosti stoupaly i poté, když se hospodářství odrazilo ode dna.
U vkladů domácností vidíme za poslední tři roky křivku meziroční dynamiky, která klesá, až dosahuje dna v pololetí roku 2022, kdy se odrazila k opětovnému růstu meziročního tempa téměř každý měsíc až na lednových vysokých 8,5 %. Pokud by se měly potvrdit předpovědi makroekonomů o dosti čiperném růstu reálných mezd v tomto roce, měla by se křivka opět obrátit a klouzat dolů s tím, jak poroste spotřebitelská důvěra domácností a s tím spojená ochota utrácet. Dalším faktorem, oslabujícím snahy šetřit a ukládat, bude nižší úročení vkladů: banky promítají pokles tržních sazeb jako reakci na uvolňování měnové politiky ČNB vzhledem k rychlému poklesu inflace. Měla by tak končit éra silně (asi o polovinu) zvýšené míry úspor, která charakterizuje chování českých domácností v časech, kdy pociťují zvýšenou nejistotu a obávají se budoucího vývoje.
Pokud se podíváme na graf vývoje meziroční dynamiky vkladů nefinančních podniků, je zde mnohem vyšší volatilita charakterizovaná vzestupy a poklesy křivky, často velmi prudkými. Momentálně vidíme pokles tempa v lednu, ale je nemožné z toho vyvozovat závěry o tom, zda jde o začátek trendu. Známky oživení by měl prozradit spíše vývoj zájmu firem o provozní, případně investiční úvěry. V prvním případě by šlo o obnovení přílivu zakázek a potřebě doplnit zásoby (negativní změna stavu zásob táhla český HDP dolů po řadu uplynulých čtvrtletí).
Co prozatím vidíme, je malý objem nových obchodů, přičemž přetrvává zájem o půjčky v eurech, tažený úrokovým diferenciálem, kdy podstatně nižší sazby u eura znamenaly úsporu pro exportně orientované firmy nebo podniky, které již dávno inkasují platby v evropské měně (například pronájem komerčních ploch a kanceláří je u větších transakcí již dávno „eurová záležitost“). Role úrokového diferenciálu je na grafu velmi dobře vidět: podívejte se, jak silnou převahu ještě v červnu 2021 měly korunové úvěry, a jak vysoké bylo jejich čerpání, když byl úrokový diferenciál pouhá 0,3 %. Nyní, když ČNB začala snižovat měnově politické sazby, a diferenciál se opět velmi zužuje, bude velmi zajímavé sledovat, zda začne opět převládat zájem o čerpání úvěrů v korunách. Pokud ne, bude po čase možné to interpretovat jako jedno z nejprůkaznějších potvrzení hypotézy o pokračující „euroizaci“ české ekonomiky. Již letos by to mělo být vidět.
Domácnosti by měly začít projevovat vyšší zájem o půjčky, jak nabydou pocitu, že jim to jejich finanční situace umožňuje. Poslední konjunkturní průzkum ČSÚ za únor naznačuje, že by k tomu mohlo dojít v následujících měsících, neboť sentiment se v únoru podruhé v řadě zlepšil. Lidé se nebojí o ztrátu zaměstnání a přestávají se bát vzestupu cen. Zatím vidíme opatrnost, pokud jde o chuť k velkým nákupům v příštích dvanácti měsících, s poklesem úrokových sazeb, patrným jak u hypoték, tak u spotřebitelských úvěrů, by zájem o půjčky mohl začít stoupat rychleji.
Mezitím je ovšem třeba ostře sledovat vývoj „nevýkonných úvěrů“, které mají tu ošklivou vlastnost, že jejich podíl roste, co ekonomika po přestálém šoku začne ožívat. Připusťme ovšem, že uplynulá recese byla třeba oproti té, která následovala po světové finanční krizi, atypická. Proto zatím vidíme, že se nijak nepromítla na úvěrovém portfoliu bank, které je nadále zdravé „jako řípa“. V případě nefinančních podniků je podíl opět na novém rekordu s 2,63 %. Domácnosti jako celek jsou s 1,28 % o setinku bodu od rekordního minima. Spotřební úvěry jsou nad ním o desetiny procentního bodu. Živnostníci jsou na tom podobně. A lidé, kteří si půjčili na pořízení bydlení, splácejí hypotéky jako hodinky.
Graf: Nevýkonné úvěry jsou na historických minimech nebo těsně nad nimi
Poznámka: meziroční srovnání stavových veličin (stavy úvěrů k datu, tedy nikoli nové obchody za měsíc) zkresluje „faktor Sberbank“, která loni na jaře přišla o licenci, takže z bankovní statistiky vypadly všechny úvěry, nepojištěné vklady a část pojištěných vkladů, které si bývalí klienti Sberbank zpočátku ponechali doma. Za duben 2023 a dále už portfolio úvěrů Sberbank v nominální hodnotě 47,1 miliardy Kč znovu v bankovní statistice figuruje za cenu pořízení 41 miliard Kč, neboť je převzala jednou smlouvou jiná banka. V meziročním srovnání toto zkreslení bude patrné zvlášť u úvěrů až do dubna 2024.