Bankovní statistika za únor: optimista své důvody najde
Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce České bankovní asociace
V minulém měsíčním komentáři jsme hledali známky oživení úvěrové aktivity, která je neklamným průvodním jevem toho, že se alespoň v některých sektorech ekonomiky začíná blýskat na lepší časy. Například pokles úrokových sazeb a stagnující ceny nemovitostí by měly zvedat zájem o hypotéky, spolu s nižším úročení vkladů by měla klesat motivace k tvorbě úspor, a naopak stoupat zájem spotřebitelské úvěry. Pokud by rostl i zájem o korporátní úvěry, jak provozní na nákup zásob materiálu a komponentů, tak investiční, bylo by vyhráno. Ne všem se daří, a tak se nadále vyplatí sledovat vývoj u nevýkonných úvěrů, neboť ty v minulosti stoupaly i poté, když se hospodářství odrazilo ode dna.
Pojďme se podívat, zda únorová data potvrzují hypotézy.
Meziroční dynamika u podnikových úvěrů byla s 10,6 % nejvyšší, následovaná spotřebitelským úvěry s 8,5 %, zatímco úvěry spojené s bydlením meziročně stouply o 4,2 %.
V případě nových spotřebitelských úvěrů vidíme v únoru vůbec nejvyšší objem za poslední tři roky. Stojí za to připomenout, že u tohoto typu bankovních půjček se v předchozím období nijak dramaticky nezvedaly úrokové sazby, a nyní jsou s 9% sazbou na stejné úrovni, jako byly v červnu 2022. Zájem o hypotéky také ožívá, protože postupně zlevňují, ovšem stále jsou objemově velmi hluboko pod rekordy ze začátku dekády a přiblížení se k této éře hned tak nenastane.
Firemní úvěry v eurech mají dnes v nových obchodech objemově stejnou váhu jako ty, které jsou nasmlouvány v korunách, přičemž úrokový diferenciál je něco přes dvě procenta, tedy mnohem užší než v letech, kdy zájem o eurové půjčky rostl velmi dynamicky. Lze předpokládat, že se bude dále snižovat a s poklesem korunových sazeb poroste znovu zájem o korunové půjčky; proti tomu půjde pokračující „euroizace“ zejména exportně orientovaných podniků.
Zajímavá je časová struktura úvěrů, kde zájem o půjčky zjevně kopíruje inverzní tvar výnosové křivky, kde jsou krátké splatnosti dražší. Krátkodobé úvěry tak stouply meziročně o necelých 2,4 %, naopak je velmi vysoká dynamika u půjček se splatností mezi jedním a pěti roky (+26,1 %), a dlouhodobé se splatností nad pět let vzrostly o solidních 10,6 %. Poptávka po dlouhodobých úvěrech financujících investiční projekty zejména ve zpracovatelském průmyslu čeká na slibnější vývoj zakázkové knihy, která je prozatím jak v případě domácích i zahraničních objednávek skromná.
Vývoj hlavních segmentů úvěrového trhu (meziročně, v %)
Výnosová křivka u státních dluhopisů (v %)
Jak to vypadá u vkladů, kde by pokles jejich úročení a optimističtější nálada měly vést k postupnému návratu míry úspor k dlouhodobému průměru?
U vkladů domácností vidíme za poslední tři roky křivku meziroční dynamiky, která klesá, až dosahuje dna v pololetí roku 2022, kdy se odrazila k opětovnému růstu meziročního tempa téměř každý měsíc až na lednových 8,5 %, a na této vysoké úrovni vydržela i v únoru. Letošní očekávaný růst reálných mezd se sice již promítá do oživení spotřebitelské poptávky a sentimentu, ale uvidíme, kdy se zakoření natolik pevně, aby domácnosti přešly do vyložené ochoty utrácet, a méně šetřit. Tato postupná změna chování může mít dosti citelný dopad do makročísel od soukromé spotřeby po HDP. Prognostický panel ČBA je přitom ve svých mediánových odhadech podstatně optimističtější než ČNB, takže v následujících měsících uvidíme, kdo se „lépe trefil“.
Pokud se podíváme na graf vývoje meziroční dynamiky vkladů nefinančních podniků, je zde mnohem vyšší volatilita charakterizovaná vzestupy a poklesy křivky, často velmi prudkými. Momentálně vidíme pokles tempa od prosince v prvních dvou měsících letošního roku, ale začátek trendu poznáme opět v příštích několika měsících.
Nevýkonné úvěry- zatím pořád nesrovnatelné lepší než v minulých cyklech
Víme sice, že podíl „nevýkonných úvěrů“, může stoupat, i když ekonomika vykazuje neklamné známky oživení s tím, jak „slabé kusy nakonec hodí ručník do ringu“. Po roce 2020 se však díky masivním podporám, které zadlužily stát, recese nepromítla na úvěrovém portfoliu bank tak, jako v předchozích cyklech. Jednoduše řečeno, úvěrové portfolio v Česku působících bank je nadále zdravé „jako řípa“. V případě nefinančních podniků je podíl na 2,60 % o sedm setin procentního bodu pod absolutním minimem. Domácnosti jako celek jsou o desetinu procentního bodu nad minimem, zaviněném spotřebitelskými úvěry. Hypotéky se nadále splácejí jako hodinky.
Nevýkonné úvěry jsou na historických minimech nebo těsně nad nimi (v %)
Poznámka: meziroční srovnání stavových veličin (stavy úvěrů k datu, tedy nikoli nové obchody za měsíc) zkresluje „faktor Sberbank“, která loni na jaře přišla o licenci, takže z bankovní statistiky vypadly všechny úvěry, nepojištěné vklady a část pojištěných vkladů, které si bývalí klienti Sberbank zpočátku ponechali doma. Za duben 2023 a dále už portfolio úvěrů Sberbank v nominální hodnotě 47,1 miliardy Kč znovu v bankovní statistice figuruje za cenu pořízení 41 miliard Kč, neboť je převzala jednou smlouvou jiná banka. V meziročním srovnání toto zkreslení bude patrné zvlášť u úvěrů až do dubna 2024.