Květnový návrat inflace k vyššímu 2,4% růstu při silném růstu mezd bude vábit jestřábí hlas v ČNB
Ekonomický komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA
Květnový návrat meziročního růstu spotřebitelských cen na úroveň 2,4 % překvapil nejen analytiky, ale pravděpodobně i svou strukturou. Na vyšší inflaci se nepodílel pouze výraznější sezónní růst cen potravin, ale zřejmě i stále svižné tempo růstu jádrové inflace. Do inflačního obrázku navíc zapadá i silný růst mezd, které v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostly o 1,7 % mezičtvrtletně.
Pokud detailnější data potvrdí pokračující dynamiku jádrové inflace, Česká národní banka může začít uvažovat o přerušení cyklu snižování úrokových sazeb. Aktuální vývoj spotřebitelských cen představuje riziko, že letošní průměrná inflace přesáhne naší predikci 2,3 % meziročně. Pokud navíc nedojde k očekávanému zpomalení růstu jádrové inflace, bude to ohrožovat i náš aktuální výhled 2,6 % a zároveň i náš scénář posledního letošního snížení úrokové sazby ČNB na 3,25 % (a v roce 2026 na 3%).
Podle předběžného odhadu ČSÚ meziroční růst spotřebitelských cen v květnu 2025 zrychlil na 2,4 % z dubnových 1,8 %. Zatímco dubnový výsledek podstřelil očekávání analytiků, květnová inflace konsenzus ve výši 2,1 % naopak překonala a mírněji také predikci ČNB (2,3 %), zatímco v dubnu predikci ČNB podstřelila o dvě desetinky. K růstu meziročního CPI o 0,6 procentního bodu přispěly především vyšší ceny potravin, alkoholu a tabáku (+0,36 p. b. na 4,8 % meziročně) a jádrová inflace (+0,11 p. b.), zatímco ceny energií a pohonných hmot zůstaly prakticky beze změny v desinflačním pásmu.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,5 %, především vlivem růstu cen potravin a jádrové inflace. Ceny potravin, alkoholu a tabáku mírně překonaly obvyklý sezónní růst, čímž částečně kompenzovaly dubnové desinflační překvapení.
Podle našeho předběžného odhadu jádrová inflace pravděpodobně zrychlila meziroční tempo růstu na 2,8 % z dubnových 2,6 % (ČNB očekávala 2,7 %). Pro tento odhad předpokládám výraznější meziměsíční skok neenergetických regulovaných cen o 0,9 %, přičemž více než dvě třetiny tohoto růstu připadá na zvýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas (dopad do celkové inflace činí 0,04 p. b.). Pokud je tento předpoklad správný, pak by sezónně očištěný meziměsíční růst jádrové inflace v květnu nepatrně zrychlil na 0,28 % z průměrného tempa 0,27 % v předchozích třech měsících. To by znamenalo anualizovaný růst jádrové inflace o 3,5 % po 3,3 % v předchozím období – což je nad středem inflačního cíle ČNB i nad její aktuální prognózou jádrové inflace pro druhé čtvrtletí 2026 (2,2 % meziročně).
ČSÚ zveřejní finální data o květnové inflaci 10. června, kdy ČNB ve 13:00 SEČ oznámí svůj odhad jádrové inflace.
Poznámka: Pokud není uvedeno jinak, v textu pracujeme se sezónně očištěnými čísly. Anualizovaný vývoj ukazuje možný meziroční růst v ročním výhledu, pokud by se udržela současná meziměsíční dynamika.